Berlín/Brusel/Atény - Němci spílají Řekům. Dokládá to německé stanovisko k řecké žádosti o peníze, které uniklo do médií.
Německo v něm mimo jiné píše: "Řecká žádost není vůbec srozumitelná a otevírá obrovský prostor pro různé interpretace."
Berlínu se nelíbí hlavně to, že žádost neobsahuje jasné závazky k ukončení současného programu, neslibuje zmrazení už zavedených opatření a nevysvětluje, jak chce řecká vláda platit za své účty.
Jen tři věty
"Nemá (tedy) smysl začít sepisovat dohodu na dnešní Euroskupině (ministři financí eurozóny - pozn. redakce)," pokračují Němci.
Německo žádá tři věci. Zaprvé, aby mezinárodní instituce zjistily, jak na tom teď vůbec řecká ekonomika je.
Zadruhé jasnou a přesvědčivou žádost Atén, která bude mít jen tři krátké srozumitelné věty: "Žádáme o prodloužení současného záchranného programu a budeme se v jeho rámci snažit maximálně využit možnou flexibilitu. Na jakýchkoliv změnách v programu se dohodneme s institucemi. A budeme usilovat o úspěšné ukončení programu."
Zatřetí Německo chce, aby se Řecko zavázalo nedělat jednostranné změny v současném programu. Tedy zavádět nová opatření, která by nebyla dohodnuta s mezinárodními věřiteli.
Podobně to navíc vidí většina států eurozóny. Mimo jiné i kvůli chování řeckého šéfa státní kasy Janise Varufakise a premiéra Alexise Tsiprase, uvádějí zdroje z Bruselu.
Ztráta důvěry
"Když Varufakis přišel na první společnou schůzku Euroskupiny, tak se zdálo, že se jeho ego nevejde do dveří," uvedl zdroj, který se jednání účastní.
"Je to, jako kdyby zkrachovaný a zadlužený podnikatel přišel vyjednávat se svými věřiteli v obleku od Armaniho a s doutníkem," glosoval přístup Atén jeden český ekonom.
Mezinárodní věřitelé přitom přistoupili na to, že se změní zhruba 30 procent záchranného programu. Řecko musí ale nejdřív požádat o jeho prodloužení, bez jakýchkoliv podmínek. Což se podle mnohých nestalo.
"Nemůžeme vědět, jestli jim můžeme věřit, nebo ne, vzhledem k tomu, že říkají pokaždé něco jiného," uvedl pro Hospodářské noviny vysoce postavený zdroj z Evropské komise.
Jednu z hlavních překážek dohody pojmenoval po dřívějších bruselských schůzkách slovenský ministr financí Peter Kažimír: "Problémem je naprostá ztráta důvěry mezi Řeckem a ostatními členy eurozóny."
Pokus o "bluf"?
Jeden z ministrů, který nechtěl být jmenován, se obává, že celá záležitost s žádostí je od Řecka pouze pokus o "bluf". Doma budou moci ukázat, že se snažili dohodnout a udělali, co měli, ale ta "zlá" eurozóna to opět odmítla.
Tomu by odpovídal například výrok jednoho z řeckých vyjednavačů, který řekl listu Financial Times: "Ministři financí mají na schůzce jen dvě možnosti: buď žádost akceptovat, nebo ji odmítnout. Ukáže se, kdo chce najít řešení a kdo ne."
Vyhrocenou situaci v Evropě už řeší i Spojené státy.
Nejlepší ekonomičtí poradci prezidenta Baracka Obamy strávili podle listu Wall Street Journal celý týden uklidňováním napětí mezi Řeckem a jeho věřiteli. "Požadujeme jasný a pragmatický posun vpřed. Bude to vyžadovat nějaké ústupky na obou stranách, ale hlavně zklidnění rétoriky," řekl listu jeden z vysokých úředníků amerického ministerstva financí.
S evropskými protějšky mluvil také přímo americký ministr Jacob Lew. Američané se totiž obávají, že problém řeckého dluhu může ohrozit už tak pomalu rostoucí evropskou ekonomiku a zdržovat americký růst.
Spiegel: ECB už chystá Grexit
Evropská centrální banka se přitom podle informací německého týdeníku Spiegel už začala na odchod Řecka z eurozóny připravovat. Její zaměstnanci se teď údajně snaží vymyslet, jak zadržet šíření "nákazy" na další státy.
ECB ale odmítla článek Spiegelu komentovat.
"Všichni pracujeme na tom, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny," řekl německý eurokomisař Günther Oettinger rádiu Deutschlandfunk. "Proto se domnívám, že dohoda bude v příštích osmi dnech určitě domluvena, i kdyby k tomu byl zapotřebí zvláštní summit evropských lídrů," uvedl Oettinger, a rozvířil tak spekulace, že se kvůli Řecku uspořádá ještě další schůzka, tentokrát premiérů a prezidentů zemí eurozóny.
