Praha – Nezaměstnanost v Česku je nejnižší v Evropské unii, přesto je 160 tisíc lidí nezaměstnaných déle než rok a na úřadech práce naopak leží nevyužité nabídky zaměstnání, která by tito lidé mohli vykonávat. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) proto od začátku roku vymýšlí řešení, jak tento problém vyřešit.
Aktualizovanou analýzu pracovního trhu představila odborům a zaměstnavatelům na pondělním jednání tripartity. Dokument mimo jiné ukazuje, že pracovní úřady evidují tisíce lidí, které by na neobsazených pozicích využily firmy po celé republice.
Například na konci roku 2015 hlásili zaměstnavatelé téměř sedm a půl tisíce volných míst na pomocných pozicích ve výrobě. Ve stejnou dobu bylo na úřadech práce přihlášeno 40 tisíc nezaměstnaných, kteří uváděli, že by takovou práci mohli dělat.
Podobné jsou i počty žadatelů schopných pracovat jako prodavači nebo řidiči a na druhé straně čísla uváděná firmami, které by je mohly zaměstnat. Za poslední půlrok se tento nepoměr snížil jen minimálně.
Značná část z nynějších 380 tisíc nezaměstnaných se tedy pryč z úřadů práce nehrne, přestože mají možnost získat stálou práci. Stejně hovoří i výpočet přirozené míry nezaměstnanosti, podle které by v Česku mělo být nezaměstnaných zhruba o sto tisíc méně.
"Zejména dlouhodobě nezaměstnaní, což je asi 40 procent z celkového počtu uchazečů o práci, ztrácí motivaci pracovat," vysvětluje generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. "Důvodem jsou nejčastěji nízké mzdy, které firmy nabízejí, nedostatek praxe nebo omezená mobilita. Roli ale hraje i vysoký věk nebo exekuce," dodává.
Firmy přitom dlouhodobě trápí nedostatek pracovníků. Nejčastěji hledají technicky vzdělané nebo méně kvalifikované dělníky. V červnu evidovaly už přes 130 tisíc volných pracovních míst a číslo meziročně dál roste téměř dvojnásobným tempem.
Na chybějící pracovní síly si stěžují zaměstnavatelé ve všech oborech, od IT společností přes strojaře, dřevozpracující závody, obchodníky až po textilky.
"Lidé z pracovních úřadů by nám mohli ulevit. Podle mých zkušeností ale velká část z nich do práce nikdy nepůjde. Určitě ne při současném nastavení sociálního systému," stěžuje si manažerka výrobce technických tkanin Svitap Monika Vinklerová. "Navykli si na sociální dávky a na rovinu vám řeknou, že za 16 tisíc korun hrubého se jim pracovat nevyplatí," popisuje potíže pracovního trhu.
Těžké situace si je vědoma i ministryně Marksová. Ve své analýze proto navrhuje, jak dlouhodobě nezaměstnané motivovat k tomu, aby se vrátili do práce.
Klíčovým bodem je navýšení minimální mzdy z nynějších 9900 na 11 tisíc korun, jak to na pondělní tripartitě navrhovala vládní ČSSD. Zaměstnavatelé ale částku odmítli. Kromě toho ministerstvo práce navrhuje také úpravu systému dávek v nezaměstnanosti, širší zavedení příspěvků na cestování, revizi agenturního zaměstnávání nebo znovuzavedení povinné veřejné služby.
"Ta může pro lidi v hmotné nouzi představovat šanci na zvýšení státního příspěvku. Zároveň by je měla motivovat pro návrat do práce," říká Marksová. Povinnou veřejnou službu zavedl tehdejší ministr Jaromír Drábek (TOP 09) už v roce 2009, o tři roky později ji ale zrušil Ústavní soud. Dnes ji mohou dobrovolně vykonávat osoby v hmotné nouzi a nezaměstnaní, ovšem bez nároku na příspěvek.
Se znovuzavedením finančně ohodnocené veřejné služby počítá i senátní návrh, jenž je nyní v Poslanecké sněmovně.
"Znamená to, že aktivním osobám bude možné dávky zvýšit a těm méně aktivním či zcela neaktivním je naopak snížit," vysvětluje Marksová s tím, že dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nespolupracují s úřadem práce, mohou o sociální dávky do budoucna dokonce přijít úplně.
Marksová navíc žádá úpravu nynějšího exekučního řádu tak, aby jednotlivé dlužníky mohli zastupovat pouze advokáti nebo insolvenční správci místo nekvalifikovaných zaměstnanců komerčních společností. Stejně tak podporuje i jednodušší podmínky pro vstup do osobního bankrotu.
