Praha – Ekonomice se daří a firmy mají stále větší problémy najít zaměstnance na pozice, o které už před krizí nebyl velký zájem. Dělníci, řidiči, prodavači nebo řemeslníci tak mají v Česku jistotu, že když budou chtít, mohou pracovat. Platí to i přes to, že v současné době je podle Úřadu práce ČR bez práce přes 384 tisíc lidí (což je nicméně nejmenší číslo od konce roku 2008).

Databáze úřadů práce samozřejmě není vyčerpávající. Od roku 2012 jim totiž společnosti nemusí volná místa hlásit. Zvláště u profesí, které vyžadují vysokou kvalifikaci, firmy mnohdy hledají zaměstnance přes pracovní portály. Přesto je poptávka prostřednictvím úřadů práce stále nejrozšířenějším způsobem, jak volné místo "inzerovat".

Firmy nejvíce hledají pomocné pracovníky

Nejvíce volných míst - 9432 - nabízely úřady práce v posledním červnovém týdnu v oboru pomocní pracovníci ve výrobě. "Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Na ty mají firmy nižší požadavky, například pokud jde o znalost práce se stroji a přístroji. Počet těchto volných míst se oproti minulému roku zvýšil o 3006. Podle Burkoviče za to mohou nízké mzdy. Lidé tak raději zůstanou doma a nechají se živit státem.

Související

Česko dohání vyspělé země pomalu. Zůstáváme montovnou, říká studie

Podle statistiky, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima, činil medián (tedy "prostřední" hodnota, pokud bychom všechny seřadili vedle sebe) jejich měsíční mzdy 17 529 korun. Deset procent "pomocníků" s nejnižším výdělkem si přitom vydělalo jen 9520 korun hrubého.

"Lehce si spočítají, že čistá mzda a nutnost vstávat denně do práce nevyváží rozdíl pár stokorun či jednoho až dvou tisíc korun mezi sociálními dávkami celé rodiny a zaměstnáním," vysvětluje Burkovič.

Nejvíce volných míst na úřadech práce v červnu v roce 2016:

Zdroj: Úřad práce ČR

Druzí jsou "opravdoví" dělníci

Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. To je podle Burkoviče vyvoláno nárůstem výroby a zakázek, nedostatkem brigádníků a sezónností. Před rokem byli montážní dělníci až čtvrtí v pořadí.

"Spousta lidí na trhu práce dává před pomocnými a dělnickými profesemi přednost sice krátkodobému, ale vyššímu výdělku spojenému se sezónními pracemi," říká Burkovič. Podle údajů společnosti Trexima činí mediánová měsíční mzda montážního dělníka 22 595 korun hrubého.

Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají. "Zde je malý zájem způsoben velikou zodpovědnosti, ale i například špatně udržovanými cestami, zácpami, kalamitami, frontami na celnicích, různorodou legislativou a v poslední době i nelegálními imigranty," vyjmenovává Burkovič.

Související

V Česku je víc pracovníků z ciziny než před krizí. Nejvíc přibývá zaměstnanců ze zemí EU

U řidičů tramvají a autobusů podle něj hraje roli kombinace nízkých výdělků a psychické zátěže. "Spolu s nepřetržitým provozem totiž často mívají trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den," říká.

S tím souhlasí i předseda Sdružení řidičů Lukáš Pavel. "Dalším faktorem je i nedostatek parkovacích míst pro jejich odpočinek. Když jsou nějaká, tak nejsou řádně vybavena sociálním zařízením," uvádí k řidičům nákladních vozů.

Kuchař? Záchrana před pracákem

Pětici "nejhorších" zaměstnání - alespoň podle počtu volných míst na úřadech práce - uzavírají pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Pro tuto profesi je typický tlak na co nejnižší cenu služeb a obrovská konkurence na trhu. "I ve státních zakázkách pak vítězí firmy s fakturačními cenami, které jsou hluboko pod prostým součtem minimální hodinové mzdy a povinných odvodů zaměstnanců, o nákladech na uniformy, výstroj, výzbroj a výcvik ani nemluvě," vysvětluje Burkovič.

Medián jejich hrubé mzdy se pohybuje kolem 12 tisíc korun. I zde hraje roli psychická a fyzická zátěž. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," říká.

Související

Komu seberou práci roboti? Vytlačí každého, kdo má rutinní profesi, tvrdí expertka

I u kuchařů převažuje nabídka nad poptávkou. Podle dotázaných šéfkuchařů to způsobuje také skutečnost, že absolventi učňovských škol se chtějí hlavně zachránit před "pracákem". "Přijde mi deset nových kluků, prakticky ani jeden z nich neumí pořádně základy. Dneska se jde vyučit téměř každý, kdo se nedostane na "lepší“ střední. Jenže jejich nezájem se potom projevuje i v práci," popisuje situaci šéfkuchař restaurace z centra Prahy, který se své profesi věnuje přes dvacet let.

Zajímavá je momentálně situace u prodavačů. I u nich je jednou z příčin, proč firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, nízká mzda, která nestačí k uživení. Ovšem podle Burkoviče se možná blíží lepší časy. "Momentálně běží kampaň jednoho obchodního řetězce, který nabízí přes 15 000 korun čistého, po zaškolení 17 000. Snaží se tím odlákat kvalifikované lidi ostatním řetězcům, které se spoléhají na pár kvalifikovaných osob a spousty brigádníků," poznamenává.

Jiří Halbrštát z ManpowerGroup upozorňuje, že obtížně se shánějí i konstruktéři a řemeslníci. To zdůvodňuje boomem automobilového průmyslu nebo nízkým počtem absolventů, který zdaleka nekompenzuje počty lidí odcházejících do důchodu. Podle něho chybí především řemeslníci. "Je to asi 150 000 míst za celou ČR. Prestiž řemeslných profesí klesá a platy jsou v této sféře stále velmi nízké," doplňuje.

Dodejme, že ne všechna místa jsou však volná proto, že by o ně lidé neměli zájem. Důvodem může být také chybějící kvalifikace nebo skutečnost, že zájem firem roste rychleji, než na trhu přibývají noví kandidáti.

Kdo si vydělá nejméně?

Jiné pořadí "nejhorších profesí" v Česku pak získáme, pokud je seřadíme podle nejnižšího výdělku. Vedou uklízeči v provozovnách osobních služeb, což je většinou eufemismus pro úklid toalet, případně kadeřnictví nebo masážních salónů.

Nejnižší hrubá měsíční mzda v roce 2015:

Zdroj: Trexima

Kde jsou IT experti?

Odlišnou zkušenost, než ukazují statistiky Úřadu práce ČR, mají personální agentury, přes které firmy vyhledávají pracovníky na pozice vyžadující vysokou kvalifikaci.

Ty se shodují na tom, že firmy mají problém sehnat především programátory a IT pracovníky obecně. Například podle odhadů pracovní agentury Grafton Recruitment chybí v Česku 20 000 IT specialistů. "Nesoupeří tedy kandidáti o pracovní pozici, ale pracovní pozice o kandidáty. V průměru si může zájemce vybrat ze čtyř nabídek," komentuje Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.

Související

Nejrizikovější práce v Česku. Když zemřete, na hrob vám přispěje firma

"Studenti o IT obory mají v principu zájem, ale poptávka po absolventech těchto oborů v posledních letech roste rychleji než nabídka," dodává Pavel Sobíšek, ekonom UniCredit Bank.

Mezi nejhledanější IT pracovníky patří programátoři, vývojáři, network inženýři a aplikační specialisté. V Praze si programátor s pětiletou praxí může přijít na 100 000 korun měsíčně, navíc si může mezi nabídkami vybírat.

Výše hrubých mezd u IT specialistů jsou rozdílné podle regionů. Například aplikační specialista si v Plzni přijde na pouhých 25 000 korun, v Praze mu nabídnou až 65 000 korun. "V Praze si odborníci na těchto pozicích vydělají často i o 150 procent více než v některých regionech," uvádí Karel Pittner z agentury PRCOM.

Nejhledanější IT pozice a výše hrubých mezd

Zdroj: Grafton Recruitment