Největší trauma ministryně Jourové? Přebujelá byrokracie

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
7. 3. 2014 6:22
V rozhovoru s Aktuálně.cz vysvětluje ministryně pro místní rozvoj, proč chystá další změny u zákona o veřejných zakázkách.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Do dvou let bude mít Česká republika zákon o sociálním bydlení, říká v druhé části rozhovoru s online deníkem Aktuálně.cz ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová.

Chystá i další změny zákona o veřejných zakázkách, ty podle ní nesmějí dostávat firmy s nejasnou vlastnickou strukturou. "Veřejné peníze nemají směřovat tam, kde není příjemce přesně vidět," říká.

Zákon o veřejných zakázkách se v posledních letech několikrát měnil, vy ho chcete znovu napsat od základu nově. Proč další změny? Proč se musí tak bolestně vytvořená norma od základu měnit?

Je to vynucené dvěma věcmi. Jednak je stávající zákon po všech těch novelizacích tak složitý, že už se podle něj prakticky nedají zakázky zadávat. A pak tu máme tři nové směrnice EU, které musíme transponovat do našeho právního řádu. Takže abychom neflikovali starý zákon, jdeme cestou nového. Vytvoříme přípravný tým, širokou platformu odborníků, v níž budou komunální politici a lidi ze světa investic. Samozřejmě do toho budeme vtahovat protikorupční iniciativy, aby věděly, co tu chystáme. Chci v dubnu přijít s první „filozofickou“ verzí nového zákona.

Chcete znovu měnit finanční limity, které určují, co spadá pod veřejné zakázky? S těmi se v posledních dvou letech hýbalo nahoru a dolů. Teď platí, že zákonem o zakázkách se musí řídit dodávky služeb nad dva miliony korun a dodávky stavebních prací nad šest milionů. Chcete to zas měnit?

Chápu, že se na výši limitů hodně čeká, určitě se o ně budeme hádat. Ale mně osobně připadá současná hranice rozumná, i když protikorupční iniciativy proti jejich nedávnému zvýšení brojí a říkají, že se tam otvírá korupční prostor. Já si myslím, že jsou teď nastavené na rozumnou míru. Ale my se musíme hlavně dopracovat nějaké definice ekonomické výhodnosti zakázky. Aby nerozhodovala jen samotná cena, ale i kvalita.

Musíme se dopracovat i ke katalogu jednotkových cen za veřejné práce, takové srovnání tu vůbec není. Potřebujeme se dobrat cenové hladiny, z níž můžeme vycházet, abychom vyloučili předražování prací hrazených z veřejných peněz. Nechci to slibovat, protože to nezáleží jen na mně, ale budu tlačit, aby součástí nového zákona byl cenový katalog.

Musíme požadavek na transparentnost dostat i do zákona o veřejných zakázkách, říká ministryně.
Musíme požadavek na transparentnost dostat i do zákona o veřejných zakázkách, říká ministryně. | Foto: ČTK

Zmiňovaná evropská směrnice uvolňuje ruce investorům, nový zákon by měl zjednodušit proces zadávání, vypustit některé přípravné fáze, zjednodušit hodnocení víceprací. Musíme to udělat tak, abychom dodržovali požadavky směrnice, ale nezpřísňovali zbytečně podmínky nad její rámec. V tom jsme my Češi dost dobří.

Jak důležitá je pro vás průhlednost vlastníků firem, které získávají veřejné zakázky?

Je naprosto zásadní, veřejné peníze nemají směřovat tam, kde není příjemce přesně vidět.

Současná zákonná úprava sice formálně ruší anonymní firmy, ale nebrání tomu, aby se jako akcionáři českých firem ohlásily jiné neprůhledné firmy, registrované třeba v daňových rájích. Dostanou se dodavatelé s konkrétním, ale nadále neprůhledným majitelem k veřejným zakázkám?

Současná právní úprava určitě nestačí. Ministerstvo spravedlnosti v tomto směru chystá novelu zákona. My musíme požadavek na transparentnost dostat i do zákona o veřejných zakázkách. Daňový poplatník má právo vědět, koho si platí. Musí znát vlastníky dodavatelů, a to až po fyzické osoby.

Sociální bydlení? Těším se, až ho začneme řešit

Před několika dny jste vyměnila šéfa Státního fondu rozvoje bydlení, v jeho čele je nyní ředitelka Eva Helclová. Jaký je její úkol?

Chceme udělat revizi úvěrových programů v oblasti bydlení. Budu chtít, aby paní ředitelka komunikovala se správci evropských fondů a zjistila, jestli se dají ještě nějaké evropské peníze využít na úvěrový program, spadající pod fond. Ale obávám se, že na to už bude pozdě, že už máme po termínu. Hlavně ale chci, aby se fond zaměřil na tvorbu rozumné bytové politiky. Musí být u vzniku zákona o sociálním bydlení, který chceme připravit zhruba ve stejném harmonogramu jako zákon o veřejných zakázkách.

Takže zákon o sociálním bydlení, po kterém obce zoufale volají už několik let, bude připraven do dvou let?

Ano.

Zákon máte připravit společně s ministerstvem práce a sociálních věcí. Už víte, nakolik se s jeho šéfkou, sociální demokratkou Michaelou Marksovou Tominovou, v pohledu na sociální bydlení shodujete či rozcházíte?

S ministryní práce Marksovou Tominovou začne Jourová řešit sociální bydlení.
S ministryní práce Marksovou Tominovou začne Jourová řešit sociální bydlení. | Foto: Vojtěch Marek

Tento zákon už se připravoval za minulé vlády, ale po rozpuštění Parlamentu se to v podstatě anulovalo. My původní návrh využijeme, budeme z něj vycházet, nemůžeme ho opominout. V této práci teprve začínáme, první schůzka široké platformy pro přípravu tohoto zákona bude příští týden. Zadala jsem kolegům, aby do platformy přizvali kromě MPSV také zástupce úřadu ombudsmanky a zástupce úřadu ministra Dienstbiera. Chceme tam zvát odborníky pro sociální otázky a neziskové organizace, které se touto problematikou zaobírají.

V zásadě si od ministerstva práce představuji, že do přípravy vnese pohled na to, kdo jsou osoby, které potřebují státní péči v oblasti bydlení. Dostáváme se tím k tématu chudoby, k tématu seniorů, speciálně osamělých seniorů. K tématu definice sociálního bydlení. I k definici, co je přesně bydlení jako takové.

Neziskové organizace, které se tím zabývají, tvrdí, že u nás je „nebydlením“ ohroženo 150 tisíc lidí. Stát si musí určit, jaká je tady jeho role: kterým občanům a jakými nástroji by měl s bydlením pomáhat. Ale toto je obrovské politikum, mnohem složitější než veřejné zakázky. Já se na tuto práci na jednu stranu těším - kdysi jsem studovala sociologii a mám k sociální problematice blízko. Ale obávám se, že nad tímto zákonem budou planout vášně. Naším úkolem je připravit politiku sociálního bydlení investičně. A ona bude vyžadovat hodně tvrdé investice.

Odstartuje zákon ve velkém stavby sociálních bytů? Poté, co se tisíců bytů obce levně zbavily v privatizaci? A za situace, kdy řada studií tvrdí, že je u nás bytů dostatek a tisíce jich jsou prázdných?

Určitě se musíme podívat na byty, které jsou dnes k dispozici v rukou různých vlastníků. Podle mých informací je to víc než 600 tisíc bytů. Musíme zvážit nástroje, které nebudou vyžadovat novou bytovou výstavbu.

Některé obce, ale i soukromí vlastníci v lokalitách s velkou kumulací sociálně vyloučených mají dnes snahu ubytovny a nekvalitní volné byty bourat, protože lákají chudé, často problematické nájemníky. Je to pro ně nejjednodušší řešení v situaci, kdy koncepce sociálního bydlení neexistuje. Nehrozí, že než vstoupí zákon v platnost, půjde k zemi mnoho domů, které by bylo možné se státní podporou adaptovat třeba na malé byty pro seniory? 

Bylo by to plýtvání a nesmíme to dopustit. Předpokládám, že obce se budou na přípravě zákona podílet, měly by být v přípravné skupině. Pomohou nám hledat nejefektivnější a nejúčinnější cestu.

Musíme nasměrovat peníze na podporu bydlení do nějaké strategie a dát si pozor, ať se nedostaneme do slepé uličky a ať máme zachovanou udržitelnost – tedy způsob, jakým se to bude financovat. Pokud stát přijde s politikou sociálního bydlení, která bude mít dopad na obce, musí zároveň přijít s konkrétním finančním řešením. Protože kdo poroučí, měl by platit. Ale budeme mít samozřejmě nějaký finanční limit, co si stát může dovolit.

Co myslíte, že pro vás bude v příštích letech na práci ministryně nejobtížnější, co je pro vás největším rizikem?

Nejvíc se bojím toho, aby mi neuteklo, pokud by při stanovení nových podmínek pro čerpání evropských fondů začal systém příliš bujet a stávat se složitým. To je moje největší trauma, abych to uhlídala. Rozhodně nemám své kolegy za zabedněné troublemakery. Ale dobře vím, že proti bujení administrativy je zapotřebí soustředěný protitlak. Protože tyto věci si často žijí vlastním životem.

Přečtěte si také první část rozhovoru, v níž ministryně vysvětluje svůj pohled na čerpání evropských fondů.

 

Právě se děje

před 17 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy