Praha - Nejprestižnější povolání mají v Češi lékaři. Ti se na prvním místě žebříčku, který řadí jednotlivé profese podle důvěryhodnosti a obliby, drží už od roku nejméně čtvrt století. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, v níž poradenská společnost KPMG porovnala údaje z dlouhodobých průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

V zatím posledním šetření CVVM udělili Češi lékařům 91,5 bodu ze sta možných. Ve srovnání s předchozími průzkumy je to nejvíce - v roce 1990 dostali lékaři 78 bodů a v roce 2004 pak 89,5 procenta.

Na opačné straně žebříčku jsou nyní poslanci, kteří získali 25,14 bodu ze sta. O něco lépe hodnotí Češi uklízečky (34,2 bodu) - jejich zaměstnání je dlouhodobě nejhůře placené v Česku.

Obliba sledovaných povolání:

Zdroj: CVVM

Příliš dobře Češi nevnímají ani práci sekretářky. "Z dob socialismu má řada lidí zakořeněnou představu, že sekretářka nic nedělá, v lepším případě si lakuje nehty," předpokládá Pavel Kaczor, který vede úřad práce v Táboře a přednáší na Vysoké škole ekonomické. "A laciné seriály je v tom klišé ještě více utvrzují," dodává prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. V současné době přitom sekretářka nezřídka musí mít vysokou školu a znát několik cizích jazyků.

U některých profesí sociologové jejich popularitu v roce 1900 ještě neměřili, takže je možné srovnání až s rokem 2004. 

Jak se měnila popularita těchto profesí:

Zdroj: CVVM

Naopak jiná povolání, která se objevovala v šetření před pětadvaceti lety, už experti nyní nesledují - jde třeba o profese mistr v továrně, horník, referent okresního úřadu nebo tajemník politické strany.

Manažerům uškodila krize

Nejvíce se od roku 1990 zvýšila prestiž vojáků z povolání - v posledním průzkumu jim Češi dali o dvacet bodů více než před čtvrt stoletím. "Jejich obliba roste s profesionalizací armády a specializací jednotek. Stejně tak přibývá zahraničních misí," předpokládá Tomáš Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz.

"Postsocialistická armáda v roce 1990 byla u veřejnosti spíše terčem vtipů, zatímco dnešní transformovaná armáda má svou prestiž i řadu osobností," souhlasí Kaczor. Jako příklad uvádí generála Petra Pavla.

Nejvíce klesla důvěra v ministry která se v tomto období snížila o 38 bodů. Ještě v roce 1990 šlo přitom o druhé nejváženější povolání. "Na začátku byla ještě naděje, že si budeme umět spravovat stát sami," předpokládá řídící partner KPMG v Česku Jan Žůrek.

"Marně se snažím vybavit si z naší mnoho členné vlády někoho, kdo by byl odborníkem na svém místě. A občané to vidí zjevně stejně," dodává Burkovič.

Související

Nejhorší práce v Česku? Volná místa, která nikdo nechce

Manažeři a obchodníci dostali o 14 bodů méně než po pádu železné opony. Podle Dombrovského se popularita těchto profesí snížila hlavně během ekonomické krize. "Docela se zdůraznilo, že například lidé, kteří řídí banky, jsou někdy odtrženi od zodpovědnosti. Mají velký podíl na zisku a relativně malý podíl na tom, kdy se něco nedaří," vysvětluje. Kromě toho se podle něj už mohlo projevit, že stále více mladých lidí chce pracovat jinde než ve velkých korporacích - kde je těchto manažerských pozic obvykle více.

Stejně tak se snížila i důvěra v kněze, duchovní, vysokoškolské pedagogy a novináře. "Co se knězů týče, tam dle mého názoru hraje roli především pokles počtu věřících Čechů. Pro většinu národa jde tedy o jaksi abstraktní a divné povolání," věří Kaczor.

Změny prestiže vybraných profesí:

Zdroj: CVMM, KPMG

Prestiž jednotlivých povolání se zjišťovala i v období socialismu. Dostupné jsou například výsledky průzkumu z roku 1967. Nejpopulárnější byli ministři, na vrcholu žebříčku se také drželi stejně jako nyní lékaři a vysokoškolští učitelé.

Nejprestižnější práce v Československu v roce 1967:

Zdroj: CVVM