Cenu jako nejdůležitější parametr při nákupu potravin označilo 51 procent dotázaných, pro 21 procent je hlavním hlediskem složení. Se 17 procenty následuje původ potravin a s pěti procenty velikost balení.
"Zbývajícím dvěma hlediskům - způsobu chovu/pěstování potraviny nebo jejich surovin a obalovému materiálu - nepřikládají lidé při nakupování příliš velkou důležitost," uvedli autoři průzkumu.
Pořadí parametrů se za poslední dva roky nezměnilo, proti loňsku ale výrazně zesílil význam ceny při nakupování potravin. "Může to souviset se současnou situací ve společnosti (inflace, zdražování, energetická krize). U ostatních hledisek nejsou posuny již tolik výrazné," uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Biopotraviny alespoň občas nakupuje necelá čtvrtina, loni to byla třetina.
Z aktivit prospěšných pro životní prostředí si Češi nejčastěji na nákup nosí vlastní tašku a ve své domácností třídí běžný odpad. Naopak nejméně často nakupují zeleninu a ovoce do opakovaně použitelných sáčků a omezují jízdy autem.
Vlastní tašku jako pomoc pro životní prostředí na nákup vždy nebo často nosí 78 procent lidí v Česku, běžný odpad vždy nebo často třídí víc než tři čtvrtiny dotázaných.
Víc než polovina pokaždé nebo často preferuje potraviny vyrobené v Česku a vyhýbá se jednorázovým plastovým výrobkům. Rovná polovina dlouhodobě používá stejnou láhev na pití. Alespoň občas kompostuje 58 procent Čechů, nejčastěji na zahradě nebo do hnědých popelnic.
"Nejméně často z důvodu ochrany životního prostředí lidé omezují jízdu autem, konkrétně 27 procent uvedlo, že tak činí alespoň občas," napsali autoři průzkumu.
Nejvýrazněji proti loňsku vzrostlo používání vlastní láhve, zájem o kompostování a nákup do vlastní tašky. "Od roku 2020 postupně roste podíl lidí, kteří alespoň občas při nákupu preferují potraviny vyrobené v Česku, vyhýbají se jednorázovým plastovým výrobkům, používají vlastní znovu použitelnou láhev na pití, kompostují a připravují si jídlo do vlastních krabiček," uvedlo Centrum pro výzkum veřejného míněné.
Devět z deseti Čechů jí běžnou stravu bez jakéhokoliv omezení, zjistil dále průzkum. Čtyři procenta dodržují diabetickou dietu, dvě procenta jsou vegetariáni. Zbývající čtyři procenta zahrnují lidi s bezlepkovou nebo bezlaktózovou stravou či vegany.
V průzkumu mezi letošním 14. červencem a 4. zářím se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo 821 lidí ve věku od 15 let.
