Cenu nového bytu o rozloze 70 metrů čtverečních stanovil index na 9,6 milionů korun. Loni to bylo 8 milionů korun za takový byt. A protože loni byla průměrná hrubá měsíční mzda v Praze 48 035 korun, stačilo na pořízení "jen" 14 ročních platů.
Index pracuje s daty z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) ministerstva práce a sociálních věcí a vychází z cen, které vyplývají ze společné analýzy společností Central Group, Trigema a Skanska.
Podle zakladatele a šéfa Central Group Dušana Kunovského je cestou z krize podpora nové výstavby a dosažení dostatečné nabídky nových bytů při zachování tržních podmínek s konkurencí developerských firem a hypotečních bank.
V souvislosti s výstavbou a faktem, že koncoví uživatelé bytů mnohdy nemají možnost byt koupit, jelikož celý bytový komplex je odkoupen investorem, ale Kunovský uvedl, že by investiční byty neměly být vnímané negativně. Podle něho zůstane málokdy byt prázdný a neobydlený. A z investičního bytu stát získává na DPH poměrně velké částky, podobně jako i městu jde z každého dokončeného a prodaného bytu příspěvek na rozvoj infrastruktury.
Podle odhadů Central Group hodnota všech bytů v přípravě v Praze v současné době činí 1,2 bilionu korun. Podle firmy by stát z nich v tuto chvíli na DPH získal minimálně 155 miliard korun.
Nejvíce bytů se podle údajů developera dlouhodobě povoluje a staví v Praze 9. Za posledních deset let bylo v této městské části povolováno trojnásobně více bytů, než je celopražský průměr. Průměrná prodejní cena nových bytů v Praze 9 tak dosahuje 115 285 korun za metr čtvereční, což je o 8,8 procenta méně než průměr metropole.
"Kdyby se všude povolovalo jako v Praze 9, určitě by byly ceny bytů v Praze nižší," uvedl tiskový mluvčí společnosti Ondřej Šťastný.
Podle společných údajů Central Group, Trigema a Skanska bylo v Praze na konci letošního třetího čtvrtletí pouze 2750 volných bytů, tedy o 52 procent méně než před rokem. V prognóze na rok 2022 Central Group přitom nepočítá, že by se počet nabízených bytů zvýšil. Očekává však i pokles v počtu prodaných bytů v souvislosti se zhoršením dostupnosti hypoték.
Praha má podle indexu dlouhodobě nejhorší dostupnost bydlení ze všech okolních metropolí. V Bratislavě na středně velký byt našetří lidé z průměrného příjmu za 12,5 roku, stejně tak v Mnichově. V Berlíně potřebují na nákup necelých 9 ročních průměrných příjmů a ve Vídni a Varšavě zhruba 8 ročních příjmů.
