Při regionálním srovnání za Prahou následují Bratislava (12,5 roku), Mnichov (12,3 roku), Berlín (8,7 roku), Vídeň (8,3 roku) a Varšava (8,2 roku). Vyplývá to ze studie developerské společnosti Central Group.
"Dostupnost bydlení klesá ve všech sousedních zemích a jejich metropolích. Praha ale žebříček s velkým náskokem vede a svůj odstup stále zvětšuje. Ještě v roce 2014 Pražan vydělával na stejně velký byt jako dnes o pět let kratší dobu. Tedy podobně dlouho jako nyní ve Vídni, Varšavě či Berlíně, které nám mohou jít příkladem," uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský.
"Ceny bytů v Praze dlouhodobě rostou výrazně rychleji než mzdy. Zatímco mzdy se od konce roku 2014 zvýšily o 32 procent, ceny bytů za stejnou dobu vzrostly o 97 procent. V nabídkách se nyní pohybují kolem 122 000 korun za metr čtvereční. Za stejnou částku, která v roce 2014 stačila na byt s rozlohou 70 metrů čtverečních, si dnes Pražan koupí jen zhruba poloviční byt," doplnil Kunovský.
Cena průměrného bytu o rozloze 70 metrů čtverečních vzrostla meziročně o 8,5 procenta na 8,51 milionu korun. U průměrné mzdy Central Group vychází z údajů ministerstva práce a sociálních věcí o mzdách a platech podle profesí. Podle nich byla na konci března průměrná hrubá měsíční mzda v Praze 47 657 korun. To je o 3,7 procenta více než před rokem.
Jednou z hlavních příčin vysokých cen je podle developerů nízký počet dostavěných bytů. Řada projektů však zůstává po dokončení prázdná, jelikož firmy spekulují na další růst cen a odmítají případným zájemcům zlevnit.
Jen v Praze se počet dokončených bytů v nabídkách developerů stabilně pohybuje kolem pěti tisíc. Jako další příčiny zdražování experti zmiňují rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů, vysoké daňové zatížení nebo zbytečně přísné technické předpisy.
Počet ročních platů potřebných ke koupi průměrného bytu v Praze (70 m2):
Období | Počet ročních platů |
3. čtvrtletí 2014 | 9,9 |
1. čtvrtletí 2015 | 10,1 |
3. čtvrtletí 2015 | 10,1 |
1. čtvrtletí 2016 | 10,2 |
3. čtvrtletí 2016 | 11,1 |
1. čtvrtletí 2017 | 12,7 |
3. čtvrtletí 2017 | 12,7 |
1. čtvrtletí 2018 | 13,8 |
3. čtvrtletí 2018 | 14,2 |
1, čtvrtletí 2019 | 14,6 |
3. čtvrtletí 2019 | 14,1 |
1. čtvrtletí 2020 | 14,2 |
3. čtvrtletí 2020 | 13,9 |
1. čtvrtletí 2021 | 14,9 |
Zdroj: Central Group
Nákup bydlení financují Češi prostřednictvím dlouhodobých úvěrů. Půjčky na bydlení dlouhodobě tvoří více než tři čtvrtiny z celkového objemu dluhů domácností. V květnu měly domácnosti dluhy z úvěrů za bydlení za 1,49 bilionu korun, proti dubnu tak stouply o 0,9 procenta. Spotřebitelské úvěry se meziměsíčně zvýšily podle ČNB o 0,9 procenta na hodnotu 267 miliard korun.
Bytová chudoba tvrdě udeřila na Česko
Kvůli vysokým cenám bydlení se řada lidí musí uchýlit do provizorního bydlení, v nevyhovujícím bytě či bez domova může být dle statistiků v Česku až 61 000 domácností. V nich může žít až 165 000 lidí, z nich až 51 000 dětí. Nejhorší je situace v největších městech a také v severních Čechách a na severní Moravě.
Problémy s bydlením má stále více seniorů, tvoří už pětinu obyvatel ubytoven. Výsledky zprávy o problémech s bydlením v Česku dnes v Senátu představil analytik uskupení Za bydlení Jan Klusáček. Počty v posledních letech vzrostly. V roce 2018 bylo podle analýzy v bytové nouzi asi 54 000 domácností. V nich žilo kolem 83 000 lidí, z nich 20 500 dětí.
Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých. Autoři sledovali počty lidí v azylových domech a situaci v asi 190 ubytovnách. Zaměřili se na dostupnost bydlení ve vybraných městech. Využili také údaje o vyplacených dávkách, ze sčítání lidí bez domova či z pravidelného statistického průzkumu o životních podmínkách domácností. Iniciativu Za bydlení tvoří organizace na pomoc potřebným, akademici a několik obcí a měst.
Ve vážné bytové nouzi je v Česku podle autorů minimálně 36 000 domácností. Může jich být ale až 61 000. V nevyhovujících podmínkách tak vyrůstá 20 000 až 51 000 dětí. V azylových domech podle zjištění žije více než 3000 domácností, tedy zhruba 5400 až 6000 lidí. V ubytovnách dlouhodobě bydlí 8000 až 11 000 domácností. Může to být 13 000 až 18 000 dospělých a dětí.
Bez střechy nad hlavou zůstalo 11 000 až 17 000 osob. V ústavech a dalších zařízeních pobývá kolem 5000 až 7600 osob, které se nemají kam vrátit. V přelidněném bytě či v bytě bez koupelny, kuchyně, tekoucí vody, elektřiny a dalších náležitostí přebývá podle zjištění expertů až 25 000 domácností. Může to být až 118 000 osob, minimálně ale 39 000.
Autoři uvádějí nejnižší a nejvyšší počty. Rozhodli se tak i po poradě se statistiky. "My ten průměr přesně nevíme. I tak je to ale užitečná informace. Víme teď, že se nejedná o statisíce lidí, ale ani o několik tisíc," uvedl Klusáček.
Podle zprávy nejvyšší počty domácností v bytové nouzi jsou v největších městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě. Nejvyšší podíl je pak ale v chudších regionech, tedy v severních Čechách a na severu Moravy, upřesnil analytik.
Výsledky ukázaly, že na ubytovnách přibývá seniorů. Podle Klusáčka tak starší lidé tvoří až pětinu domácností z ubytoven. Víc lidí ve vyšším věku je i v azylových domech. Třetina ze seniorů se do problémů dostala až po šedesátce. Celkem je v bytové nouzi minimálně 5500 žen a mužů nad 65 let. Většinou jsou to ale vdovy.
Autoři poukazují na to, že příspěvek na bydlení od státu pobírá jen část těch, kteří na něj mají podle nastavených pravidel nárok. Ze seniorů, kteří by mohli dávku dostávat, ji má jen pětina. Mezi rodinami s dětmi ji využívají tři pětiny.