Nejpomalejší růst mezd je v rámci sousedského srovnání v Německu, kde to bylo za posledních 10 let o 26,5 procenta, což je téměř dvakrát méně než v Česku. Následuje Slovensko s růstem o 27,1 procenta, kde tempo výrazně zpomalilo v roce 2008 právě s nástupem eura, a Polsko s 34 procenty. V Rakousku vzrostly mzdy od roku 2010 o 36,9 procenta.
Nominálně je ovšem Česko hluboko pod Německem, kde hrubá měsíční mzda dosahuje 106 436 korun, což je o 193 procent více než v tuzemsku.
Následují Rakousko s průměrnou mzdou 100 321 korun a Česko s 34 271 korun. V Polsku je měsíční mzda 29 591 korun a na Slovensku 27 025 korun, tedy o 13,7 procenta, respektive 21,1 procenta méně než v ČR.
Pod silným růstem mezd se vedle napjatého trhu práce podle analýzy podepsala inflace, která v Česku momentálně dosahuje nejvyšších úrovní ve střední Evropě, aktuálně 2,9 procenta.
V Německu je naopak růst cen velmi pomalý, a uprostřed pandemie čelí největší evropská ekonomika dokonce deflaci 0,2 procenta.
"Právě inflace může napovědět, kam se budou mzdy ubírat. Za posledních několik let jsme se měli velmi dobře, nicméně produktivita někdy nekopírovala mohutný růst mezd. V důsledku restriktivních opatření lze očekávat v příštím roce spíše stagnaci růstu mezd, a to nejen v Česku, ale také v ostatních evropských ekonomikách," uvedl analytik Purple Trading Štěpán Hájek.
V pátek Český statistický úřad vydal nejaktuálnější data, podle kterých průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.
Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 korun. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ani přes nynější růst průměrné mzdy nelze vyloučit, že vhledem k vyšší inflaci a druhé vlně pandemie reálně průměrná mzda za celý letošní rok poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by růst mezd za celý rok měl činit zhruba tři procenta. "A obdobnou dynamiku očekáváme i v roce příštím. Vzhledem k průměrné inflaci za letošní rok kolem tří procent však budou reálné mzdy letos stagnovat, v příštím roce jen nepatrně růst," odhadl.
