Semafor krizí ohrožených oborů ukazuje, jak Česko zaspalo. Sází na umírající odvětví

Magdalena Chorá Denis Chripák Magdalena Chorá, Denis Chripák
24. 8. 2020 6:05
Poradenská společnost Simon-Kucher sestavila pozoruhodný semafor odvětví. Ukazuje, jak světové podniky překonávají koronakrizi. A Česko z dat nevychází nijak nadějně. Dolů ho táhne příliš těsná závislost na ohroženém automobilovém průmyslu. Dle expertů by se ale mělo orientovat spíše na digitální sféru. "Oslavujme spíše český software než plné parkoviště nových aut," říká analytik Vít Hradil.
  • Cestování a doprava
  • Ubytování
  • Automotive
  • Zpracovatelský průmysl
  • Spotřební zboží a maloobchod (bez potravin)
  • Výroba stavebních a montážních materiálů
  • Průmyslové výrobky a strojírenství
  • Logistika a přeprava
  • Reklama
  • Obchodní služby a outsourcing
  • Chemický průmysl
  • Suroviny a kovy
  • Výroba a přenos energie
  • Těžba a zpracování ropy a zemního plynu
  • Pojišťovnictví
  • Spotřební zboží a maloobchod – potraviny, léky
  • Bankovnictví a finanční služby
  • Zdravotnické technologie
  • Média
  • Telekomunikace
  • Software
  • Farmaceutický průmysl
  • Internet
  • Firma Simon-Kucher & Partners se věnuje zejména marketingovým strategiím. V červenci zveřejnila vyhodnocení, které zkoumá dopady pandemie koronaviru na obory globální ekonomiky. Autoři čtyřdimenzionální analýzy určili čtyři kvadranty, do kterých podniky zařadili a které definují jejich pozici v "postkoronasvětě": prosperující, přetížené, utlumené a ohrožené.

    Každý obor obdržel od poradenské firmy určité skóre podle toho, jak se změnila poptávka po jeho výrobcích či službách kvůli odlišným preferencím zákazníků a jak bezpečnostní důsledky pandemie ovlivnily prodeje a distribuci jejich zboží. Na základě skóre vyhodnotili umístění každého oboru na semaforu. Podle grafu je v současné době 58 procent světové ekonomiky v ohrožení.

    Semafor tak podle společnosti nejen ilustruje rozsah ekonomického šoku způsobeného pandemií, ale také upozorňuje na fakt, že doprava a ubytovací služby nejsou zdaleka jediné obory, které kvůli krizi živoří. Mezi ohrožené obory se řadí třeba i automobilový průmysl, zpracovatelský průmysl, ale i výroba nepotravinářského spotřebního zboží.

    Druhou skupinou jsou utlumené obory, které tvoří 14 procent světové ekonomiky a představují roční obrat 12 bilionů dolarů, v přepočtu 263,9 bilionu korun. Sem se řadí obory, které nemají problém s distribucí svých produktů, ale o jejich zboží je kvůli krizi mnohem menší zájem. Patří sem například chemický průmysl, výroba a rozvody elektřiny či těžba a zpracování ropy a zemního plynu. 

    Na druhou stranu se 17 procent odvětví v hodnotě 14 bilionů dolarů (309,8 bilionu korun) momentálně nachází v přetíženém stavu. Zájem o jejich výrobky či služby je tak velký, že ho podniky kvůli omezujícím opatřením nedokážou plnit a jejich fungování to přetěžuje. Do této kategorie se řadí především maloobchod, bankovnictví a pojišťovnictví.

    Podle zprávy společnosti Simon-Kucher & Partners však zároveň existuje řada oborů, které se vyvíjejí nadějně. 11 procent světové ekonomiky v hodnotě 9 bilionů dolarů (309,8 bilionu korun) totiž prosperuje. Koronavirový boom hlásí sektory jako farmacie, telekomunikace, vývoj softwaru či internetové služby. Tyto obory nic nebrzdí v absorbování větší poptávky, oslovování nových segmentů či změně cen.

    Ekonomické vítěze určí skladba jejich HDP 

    Podle zprávy bude přesné vyhodnocení celkové ekonomické škody způsobené pandemií k dispozici až po krizi. Tato analýza však může být výchozím bodem pro zhodnocení zranitelnosti ekonomik vzhledem ke krizi, a tudíž i jejich konkurenceschopnosti. 

    "Míra vážnosti krize má vliv na to, jak konkurenceschopnými se nakonec ekonomiky stanou. To je spojeno se strukturou HDP v dané zemi, jinými slovy, které sektory nejvíce přispívají HDP," uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Simon-Kucher & Partners pro střední a východní Evropu Artur Staniec.

    Podle jejich odhadů ovšem patří Česko mezi země s velkým podílem sektorů, které jsou krizí ovlivněny negativně. Podobně špatně na tom je například také Polsko, Slovensko, Slovinsko, Rakousko či Litva. Naopak země, které jsou díky své struktuře HDP pandemií ovlivněné nejméně, jsou Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko či Bulharsko.

    Česko je příliš závislé na automobilkách a na zahraniční poptávce

    Analytici se shodují na tom, že Česko se nachází v nevýhodné situaci kvůli své závislosti na zpracovatelském průmyslu, a to především na tom automobilovém, kterému se výrazně propadl odbyt. 

    "Jako malá a otevřená ekonomika jsme navíc závislí na zahraniční poptávce, která výrazně poklesla. Bohužel často neprodáváme finální produkty, ale pouze se účastníme subdodávek, kde jsou nízké marže. To nás činí zranitelnými," řekl pro Aktuálně.cz hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

    Podle něj u nás není rozvinutý technologický sektor, který z důsledků pandemie může profitovat. "Měli bychom proto investovat do nových odvětví, která pravděpodobně zaznamenají silný růst," uvedl Křeček.

    Firemní eventy nejspíš skončí úplně

    Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila pandemie koronaviru ekonomiku nevyhnutelně promění, protože v ní bude narůstat důraz na fungování mimo fyzický svět a posune se více do digitální sféry. 

    "Úspěšně tak z krize vyjdou ty firmy, které toto přijmou jako nový standard. Namísto úzkostlivé snahy o návrat do předpandemického normálu, který se již nikdy nevrátí, budou hledat oblasti, ve kterých mohou vynikat v novém světě," míní Hradil.

    Podle Hradila musí firmy jednat okamžitě a je zcela zásadní, jakou startovní pozici firma v nových podmínkách zaujme. Obtížnost návratu přitom určuje to, v jaké situaci se firma, respektive její sektor, nyní nachází. 

    "Některé firmy, které jsou silně navázané na cestovní ruch, by měly zvážit, zda by nebylo lepší na nějaký čas úplně odejít z trhu a zaměřit se na nové činnosti. V méně zasažených odvětvích stojí za to hledat úspory a inovovat tak, aby se přečkala nejtěžší doba. V IT oborech či farmaceutickém průmyslu je nyní vhodný čas na expanzi, toho by se příslušné firmy měly snažit využít," říká ekonom Křeček.

    Podle Víta Hradila však existují i sektory, které se k předchozímu normálu nevrátí už nikdy. "Sem patří zejména ty postavené na zbytném komerčním cestování, tedy například firemní eventy. Ty se nyní firmy naučily nahrazovat telekonferencemi, jež jsou násobně levnější a podobně efektivní," míní.

    "Místo plného parkoviště oslavujme český software"

    I když Česko podle Hradila transformaci zaspalo, není nic ztraceno. Místní výhodou je podle něj oproti mnoha jiným částem světa relativně vzdělaná populace a obstojná infrastruktura. 

    "Jako země jsme navíc makroekonomicky stabilní a historicky nám není neznámá oblast výzkumu a vývoje. Musíme se tak odvážit zapomenout na zastaralý ekonomický model, ve kterém je naší největší národní pýchou plné parkoviště nově vyrobených automobilů, a nepokoušet se do něj vracet. Nově bychom měli oslavovat spíše podíl světových počítačů, na kterých poběží český software," říká Hradil.

    Staniec z firmy Simon-Kucher však dodává, že skladba HDP není jediným faktorem, který by určil soupeřivost ekonomiky. Podle něj je především nutné, aby firmy byly schopné se nyní adaptovat na nový normál, a to bez ohledu na to, kde se jednotlivé sektory na semaforu nacházejí.

     

    Právě se děje

    Další zprávy