Berlín – Po měsících dohadů znají Němci definitivní plán ministerstva dopravy na zavedení mýtného pro osobní automobily. Má odstartovat od roku 2016 a stát by ho měl vybírat jen za použití dálnic, nikoliv silnic prvních tříd.
V plánu ministra dopravy Alexandra Dobrindta zůstalo zvýhodnění domácích, tedy německých řidičů. Také oni sice budou muset mýtné zaplatit, ale stát jim tyto peníze vrátí na daních.
Výrazně dražší bude mýtné, pokud návrh projde, pro majitele dieselových vozů. Ti si oproti autům na benzin připlatí tři eura za každých započatých sto kubických centimetrů. Například u obvyklého motoru s objemem 1,4 tak rozdíl v roční ceně činí 42 eur, tedy zhruba 1165 korun.
Podle Dobrindtových propočtů má nová forma poplatků vynést Německu ročně čistý příjem přes 500 milionů eur (zhruba 13,8 miliardy korun). Pokud by se platilo i za další silnice podle původního záměru, měl být příjem o 100 milionů vyšší. Tyto peníze ale ministr "odepsal" především po tlaku z pohraničních oblastí. Tamní starostové se obávali, že by zpoplatnění silnic narušilo obchodní i mezilidské kontakty v pohraničí.
"Poplatek za použití infrastruktury je spravedlivý a smysluplný," prohlásil Dobrindt při představení svého návrhu. "Je to spravedlivé, protože mnoho našich sousedů dělá totéž. A je to smysluplné, protože každé euro, které poplatek vynese, bude investováno do obnovy a rozvoje dopravní infrastruktury," dodal ministr.
Bez nálepky, systém pozná SPZ
Na rozdíl od českého, rakouského nebo slovenského systému nebude německé mýtné využívat dálniční známky. Po zaplacení příslušného poplatku bude poznávací značka vozu zanesena do registračního systému a dopravní kamery na dálnicích rozpoznají, za které auto je mýtné uhrazeno a za které ne.
Jak se bude počítat roční mýtné?
Za každých započatých sto kubických centimetrů se bude platit
- 6,50 eura (benzín) nebo 9,50 eura (nafta) pro auta s emisní normou Euro 3,
- dvě eura (benzín) nebo pět eur (nafta) u norem Euro 4 a Euro 5,
- 1,80 eura (benzín) nebo 4,80 eura (nafta) u normy Euro 6.
Například za druhou generaci fabie s benzinovým motorem o objemu 1,2 se tak bude platit 24 eur. Za druhou generaci octavie s dieselovým motorem 1,6 pak 80 eur.
Dobrindt počítá s variantami poplatku na deset dnů, dva měsíce nebo jeden rok. "Nejkratší" má stát 10 eur (zhruba 280 korun), dvouměsíční vyjde na 22 eur (zhruba 610 korun).
Konečná výše ceny za roční mýtné bude podle návrhu závislá na ekologické třídě automobilu a na jeho výkonu. Více zaplatí majitelé dieselových vozů. Návrh počítá s průměrnou roční cenou ve výši kolem 74 eur (zhruba 2050 korun), maximální cena je 130 eur. Zpoplatnění se má vztahovat i na motorky.
Pokuta za jízdu bez zaplaceného poplatku se má odvíjet od vzdálenosti ujeté po dálnici. Návrh počítá s maximální pokutou ve výši 270 eur (zhruba 7500 korun).
Jen pro cizince
Návrh nadále počítá s tím, že majitelům aut registrovaných v Německu se o cenu silniční známky sníží daň z vlastnictví motorového vozidla. Mýtné by tak pro ně - na rozdíl od zahraničních řidičů - neznamenalo zvýšené náklady. Čistě technicky budou Němci, na rozdíl od cizinců, mýtné platit i za silnice prvních tříd.
Znevýhodnění cizinců ale čelí z různých stran kritice. Evropská komise zkoumá, zda neporušuje pravidla Evropské unie. Nedávný posudek právníků pro dolní komoru německého parlamentu například tvrdí, že plán by vedl k "nerovnému zacházení s domácími a zahraničními vlastníky automobilů, a tím k nepřímé diskriminaci".
Časopis Spiegel také na konci srpna informoval, že německý ministr financí Wolfgang Schäuble pracuje na alternativním plánu, který by zatížil i domácí řidiče. Je tedy otázkou, pro jakou variantu se nakonec německá vláda rozhodne.
Zavedení mýtného pro zahraniční řidiče patřilo mezi hlavní volební sliby bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která ho loni prosadila i do vládního programového prohlášení. Ministr dopravy Dobrindt zastupuje právě tuto stranu.
