Praha - Požadavky na plošnou instalaci měřidel a indikátorů spotřeby tepla v bytových domech se s největší pravděpodobností zmírní. Měřidla se nebudou muset montovat v případech, pokud se nevyplatí. Rozhodla o tom v pátek Poslanecká sněmovna, když přijala za souhlasu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) senátní úpravy novely zákona o hospodaření energií.
Předloha, která také omezí povinnost zpracovávání průkazů energetické náročnosti budov, míří k podpisu prezidenta Miloše Zemana. Účinná má být od července.
Podrobnosti určí vyhláška
Podle nynějšího zákona museli vlastníci budov a společenství vlastníků vybavit vnitřní tepelná zařízení budov měřidly na teplo do konce loňského roku. Měřidla mají sloužit především ke spravedlivému rozpočítání nákladů na teplo. Někteří senátoři ale poukazovali na to, že někde je technicky obtížné je namontovat a že měřidla mohou měřit s více než stoprocentní chybou.
Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Mládka zadalo Českému vysokému učení technickému (ČVUT) zpracování analýzy, která zjistí, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat. Podle dokumentu vznikne vyhláška. Půjde o domy, kde by instalace měřidel stála mnohem víc, než kolik tepla se v nich spotřebuje.
Senátoři také do novely vložili ustanovení, které říká, že uživatelé bytů nebo jejich vlastníci budou povinni umožnit instalaci nebo kontrolu měřidel pouze na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků. Má to podle senátorů zabránit kontrole a instalaci přístrojů v nevhodný čas a bez předchozího informování uživatele bytu.
Rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech, v nichž nebudou měřiče tepla, bude možné na základě dohody nájemců a vlastníků bytů. Účtování na základě dohody by mělo být možné v případech, kdy nebude nutné instalovat měřidla.
Omezení i pro energetické štítky
Vládní novela zákona o hospodaření energií především počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u níž nebyla od té doby žádná větší změna, by vlastník po dohodě s druhou stranou nemusel předkládat průkaz energetické náročnosti, takzvaný energetický štítek. Nyní musí mít průkaz energetické náročnosti všechny prodávané nebo pronajímané budovy. Změna má ulehčit prodej těchto budov.
Poslanci při předchozím projednávání předlohy ve Sněmovně povinnost nechat pro budovy vypracovat energetický štítek navíc ještě víc omezili. Štítky budou zapotřebí jen v případě prodeje nebo pronájmu budov. Povinnost vlastníků, stavebníků a společenství opatřovat si průkaz už nebude plošná. Povinnost mají vlastníci podle současného zákona plnit postupně, v závislosti na rozloze budov. První termín pro největší budovy byl do letošního 1. ledna, poslední termín je do 1. ledna 2019.
Změna zákona se dotkne i velkých podnikatelů, kteří budou muset nově každé čtyři roky nechat zpracovat energetický audit. Týká se to asi 2150 firem. Předloha také nově upravuje přijímání Státní energetické koncepce. Stanoví, že koncepce se přijímá na dobu 25 let, a musí být v souladu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopností hospodářství a sociální přijatelností pro obyvatele. Koncepci bude nadále schvalovat vláda na návrh ministerstva průmyslu a nově ji bude podle zákona předkládat pro informaci Sněmovně a Senátu.
