Lidé si pořídili měřič tepla. Nové účtování ale stát odložil

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
11. 2. 2015 15:46
Domácnosti, které si indikátory spotřeby pořídily, je mohou k rozúčtování nákladů používat už nyní, avšak podle starého, méně spravedlivého algoritmu. Pokud se ovšem dohodnou.
Foto: Thinkstock

Praha - Sněmovna dnes schválila novelu zákona, která mění způsob rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu v bytech. Snižuje také výši pokut za zpoždění s plněním povinností.

U tepelné energie už nemá být zásadní velikost bytu, ale spotřeba domácnosti. Nový systém by tak měl být spravedlivější než ten dosavadní.

Novela souvisí s povinností osadit všechny radiátory "měřiči" spotřeby tepla, která pro byty a bytové domy platí už od začátku letošního roku a online deník Aktuálně.cz o ní podrobně informoval v září.

Kdo se nedohodne, počká si rok

Rozúčtovat spotřebu výhradně podle těchto měřičů ale nakonec bude možné až v příštím roce. Poslanci totiž během dnešního jednání odsunuli účinnost novely o rok - na leden 2016.

Tato lhůta má ministerstvu pro místní rozvoj dát čas na to, aby vyhláškou určilo, jak přesně se budou náklady na teplo a teplou vodu rozúčtovávat.

Domácnosti, které si indikátory spotřeby tepla už pořídily, je mohou k rozúčtování nákladů používat už nyní, avšak podle starého, méně spravedlivého algoritmu. Potřeba je ale, aby s tímto způsobem souhlasili všichni nájemníci nebo majitelé bytů v domech.

Pokud k dohodě nedojde, dělí se úhrada za teplo na základní a spotřební složku. Základní se odvíjí od plochy bytu, spotřební pak od dat z měřičů.

Ministerstvo pro místní rozvoj už téměř dva roky pracuje na novém algoritmu. Ten měl být znám už na začátku letošního roku současně s povinností měřit spotřebu tepla. Nyní ale jeho účinnost poslanci o rok odložili.

Schválená novela také snižuje nejvyšší pokutu za nesplnění povinností souvisejících s rozúčtováním či měřením. Dosud činí maximálně 100 korun za každý den prodlení, nově se snižuje na 50 korun.

S teplem se plýtvá

„Před povinnou instalací měřičů a indikátorů topných nákladů se náklady na vytápění účtovaly podle velikosti podlahové plochy bytu. Uživatelé bytů tudíž nebyli přímo zainteresováni na hospodaření s teplem,“ vysvětluje výkonný sekretář Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu Jaromír Pohanka.

Domácnosti, které měly zájem na snižování spotřeby tepla a stačilo jim vytápět na nižší teplotu, tak bohužel při stejné velikosti bytu platily stejné částky jako ty, které své byty „přetápěly".

Argument, že by měření spotřeby tepla mohlo mít nějaký vliv na dosažení energetické účinnosti, což si od nové povinnosti slibuje EU, však odmítá analytik portálu TZB-info Jan Balžíček. "Měření spotřeby pomocí indikátorů přináší především zbytečné finanční náklady. Indikátory nemají žádnou příčinnou souvislost se zvyšováním energetické účinnosti. Na uživatele působí formou „placebo efektu“, vytvářejí u nich falešný pocit, že mají vliv na zlepšení své situace," říká Blažíček. 

Ve skutečnosti je podle něj jejich dopad spíše negativní, "úsporné" uzavírání ventilů může narušit tepelné dispozice bytových domů. "Pak dojde ke sporům, že vnitřní byty kradou teplo těm okrajovým. Snižováním teploty v bytě může dojít také k vytváření plísní," vypočítává Blažíček.

Na nesmyslnost novely, zejména pak na vysoké náklady pro majitele domů i bytová družstva, upozornil při dnešním jednání Sněmovny také předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Podle Blažíčka přijde jeden indikátor spotřeby tepla zhruba na 500 korun, dalších 60 korun si pak počítají rozúčtovatelé za zpracování dat u jednoho radiátoru. "Když vezmeme, že v Česku jsou asi čtyři miliony radiátorů, alespoň co jsme my vypočítali, nejsou to malé náklady," dodává.

Měřiče nemá stále desetina domácností

Přestože jsou bytové indikátory povinné od začátku letošního roku, stále chybí v osmi až deseti procentech domácností. Alespoň podle odhadů společnosti Ista, která patří mezi největší výrobce a prodejce měřicích zařízení.

Za nesplnění této povinnosti hrozí majitelům domů pokuta až do výše 200 tisíc korun od Státní energetické inspekce. Ta už ale deklarovala, že na počátku roku 2015 nebude uplatňovat sankce, ale spíše poskytovat metodické rady.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy