Londýn/Moskva - Prudký pád cen ropy znamená tvrdou ránu pro Rusko, druhého největšího vývozce této komodity na světě. Zatímco ještě v polovině roku 2014 její cena dosahovala 100 dolarů za barel, teď stojí přibližně 30 dolarů. Rusko, jehož rozpočet závisí na příjmech z daní z ropy a plynu téměř polovinou, tak čekají ještě hlubší škrty, než dosud plánovalo.
Zhoršující se ekonomická situace v zemi - související rovněž s dopadem sankcí ze strany Západu kvůli zabrání části Ukrajiny - citelně dopadá především na běžné Rusy. Počet tamních obyvatel pod hranicí chudoby loni vzrostl z 18 na více než 20 milionů lidí, upozornil zpravodajský server Voice of America.
Ruská ekonomika v roce 2015 klesla o 3,8 procenta. Letos by pokles podle agentury Bloomberg mohl činit "jen" 0,5 procenta, i tak se ale umístila v jejím žebříčku nejhůře se vyvíjejících ekonomik v roce 2016 na čtvrtém místě - za Venezuelou, Brazílií a Řeckem.
Potraviny zdražily o pětinu
Sankce zároveň odřízly tamní banky od mezinárodního kapitálu. A hodnota rublu se propadla z 30 rublů za dolar až téměř k 80 rublům za dolar. Inflace v roce 2015 dosáhla podle ruského statistického úřadu 15,5 procenta. Ceny potravin vzrostly v průměru o více než 19 procent, přičemž zelenina a ovoce zdražily téměř o 30 procent.
Finančně náročnější se pro Rusy stává nákup zboží ze zahraničí či dovolená v cizině. Počet Rusů cestujících do zahraničí podle serveru RBK klesl od ledna do září loňského roku meziročně o 31 procent. Ruské důchody porostou pomaleji než inflace.
Nejzávažnějším problémem je ale podle ruského premiéra Dimitrije Medveděva pokles reálných příjmů. "Mnoho lidí zchudlo. Utrpěla na tom střední třída. A to je pravděpodobně jeden z nejbolestnějších dopadů posledních let," připustil Medveděv podle serveru Voice of America. Ruský list Kommersant tento týden uvedl, že loni měla polovina obyvatel finance pouze na pokrytí každodenních nákladů, v roce 2014 to bylo 46 procent. Úspory přitom nevydrží 60 procentům Rusům déle než tři měsíce.
Vyrovnaný rozpočet? Ropa za 82 dolarů
Ruský rozpočet může být vyrovnaný, pokud barel ropy bude stát 82 dolarů. Při stanovení letošního deficitu ve výši tří procent hrubého domácího produktu Rusko počítalo s cenou ropy 50 dolarů za barel. Sám prezident Vladimir Putin ale tento předpoklad při současném vývoji označil za nereálný.
Ruská ministerstva tak mají podle agentury Reuters do pátku předložit návrhy, ve kterých oblastech budou škrtat. Pokud tak neučiní, o škrtech rozhodne ministerstvo financí. Ruské výdaje by se tak měly snížit o zhruba 700 miliard rublů (v přepočtu přes 228 miliard korun).
Při stále se ztenčujících státních úsporách mohou být určitou možností i půjčky na mezinárodním trhu s dluhopisy nebo privatizace. Ani jedno ale není pro investory kvůli poklesu cen akcií a vysokým výpůjčním nákladům dostatečně atraktivní.
"Naším úkolem je přizpůsobit rozpočet novým skutečnostem," prohlásil už dříve ruský ministr financí Anton Siluanov. Pokud to Moskva neudělá, nastane podle něj stejná krize jako v roce 1998 a 1999, kdy propad měny stáhl Rusko do platební neschopnosti a lidé ztratili většinu úspor.
Můj plat se zmenšil o polovinu
K tomu se možná Rusko v některých oblastech blíží. "Je to, jako by se opakovala celá krize z roku 1998. Můj plat v dolarech se zmenšil o více než polovinu, teď vydělávám méně než v roce 1997," připouští podle agentury Reuters novinářka Jelena.
Kommersant v listopadu upozornil, že se Rusové postupně začínají poohlížet po druhém zaměstnání, a to především ve stínovém sektoru ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v tomto měsíci v Rusku dosahovala 5,8 procenta.
Výhled obyvatel do budoucnosti není přitom nijak optimistický, jak ukazují některé průzkumy. Podle státní sociologické agentury VCIOM, jejíž výsledky nedávno Kommersant zveřejnil, považuje situaci Ruska za dobrou jen 12 procent Rusů. Špatná nebo velmi špatná je podle zhruba čtvrtiny Rusů. Pouze 19 procent dotázaných soudí, že nejtěžší časy má Rusko už za sebou, podle 22 procent jimi prochází právě nyní a podle 52 procent Rusko to nejhorší teprve čeká.
