Američtí ekonomové do své nedávné studie vybrali celkem 13 ekonomicky vyspělých zemí Evropy, které sledují data z oblasti malých a středních podniků. Následně vypočítali, jak se změnila pravděpodobnost jejich bankrotu v době letošní koronavirové krize.
Jako malé a střední podniky autoři definovali ty, které měly méně než 250 zaměstnanců. Do výpočtu zahrnuli dopad nabídkových, poptávkových, sektorových i celkových šoků ve sledovaných zemích.
Následující infografika ukazuje pravděpodobnost rizika bankrotu malých a středních podniků v jednotlivých zemích
Z výsledku lze vyčíst například to, že pravděpodobnost bankrotu podle studie narůstá v Česku nejméně - a to z 8,2 na 13,6 procenta, tedy o 5,4 procentního bodu. Nejvýrazněji ze sledovaných zemí naopak stoupá v Itálii, a sice z 9,9 na 22,7 procenta, což je nárůst o 12,8 procentního bodu.
Podle ekonomů oslovených on-line deníkem Aktuálně.cz je studie provedena kvalitně a není důvod jí nevěřit. Upozorňují nicméně na to, že autoři pracují se zjednodušeným modelem. Tyto údaje totiž předpokládají, že vlády sledovaných zemí nepřistoupí k podpůrným opatřením. "Hodnotí se odolnost sektoru malých a středních podniků v čase krize, pokud by byl ponechán svému vlastnímu osudu," připomíná ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Důvodem, proč se dopad pandemie v jednotlivých zemích liší, je hlavně struktura daného hospodářství a také vlastní finanční síla hodnocených firem. "Relativně netrpíme tolik orientací na vybrané oblasti hlavně ze sektoru služeb, které jsou postiženy nejvíce. Právě z toho do značné míry vyplývá závěr studie, který favorizuje české podniky. Kromě toho nám pomáhá i výrazná stabilita bankovního sektoru s přebytkem volné likvidity," vysvětluje analytik Komerční banky Michal Brožka.
Kde se vyplatí za koronavirové krize podnikat a kde spíše počítat se ztrátami?
Odvětvími s největším rizikem ztrát jsou podle americké studie právě ubytovací a stravovací služby. Pravděpodobnost bankrotu v tomto případě vzrostla z původních 13,2 procenta během koronavirové krize až na trojnásobek - tedy na 38,6 procenta.
Naopak nejodolnějším odvětvím je energetika, která si za krize přihoršila pouze o 2 procentní body.
Tento trend se prolíná i do české ekonomiky. "Mezi ta nejrizikovější dlouhodobě patří odvětví dopravy, skladování, stavebnictví, ubytování a stravování. Bohužel, právě poslední dvě jmenovaná budou i drtivě zasažena probíhající pandemií. Tradičně odolné jsou naopak sektory vědeckých a technických činností," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně.cz analytik Vít Hradil z Raiffeisenbank.
Podobné stanovisko zastává také Brožka. "Silná jsou odvětví zaměřující se na nové technologie a IT. Naopak cestovní kanceláře, ubytovací, kulturní a sportovní zařízení mají existenční problém," doplňuje.
Vše je teď na vládě
Podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka jsou Češi vynalézaví. "Toho bychom měli využít a rozvíjet růstová odvětví v rámci technologického a biochemického sektoru. Naopak bychom měli postupně opouštět odvětví 'staré ekonomiky', která se soustřeďovala na těžbu či výrobu s nízkou přidanou hodnotou," domnívá se Křeček.
Podle Brožky se může vysoká odolnost tuzemské ekonomiky odrazit i na dalším vývoji. "V souhrnu počítáme s tím, že česká ekonomika v příštích letech poroste, a z toho vyplývá i pozitivní výhled na malé a střední podniky," říká ekonom.
Šok z pandemie ovšem i tak znamená značnou nejistotu. "Nečekám katastrofu, ale vývoj v nejbližších měsících bude stále komplikovaný. Je těžké odhadnout i vývoj na trhu práce, který je kromě hospodářské nejistoty ovlivněn i vládními opatřeními. Život malých a středních podniků nadále komplikuje nedostatek pracovníků. Zvyšuje se navíc i nejistota v daňové oblasti, kde bude pravděpodobně docházet ke změnám," komentuje dále Brožka.
Razantní opatření proti pandemii v Česku v prvním pololetí vedla k výraznému nárůstu nezaměstnanosti - meziročně o více než čtvrtinu z 1,9 na 2,4 procenta. V srpnu dále vystoupala na 2,8 procenta. Podle odhadů lze do konce roku čekat růst na téměř dvojnásobek oproti loňsku, až na 3,8 procenta. "Jedná se v porovnání s průměrem EU, ale například i se Slovenskem, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2019 na 6,6 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2020, o rychlejší relativní růst," uvádí říjnová analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a společnosti Goldenburg Group.
Naopak dopad na pokles HDP v Česku byl relativně mírný - s poklesem o 3,3 procenta v prvním čtvrtletí, respektive o 8,7 procenta ve čtvrtletí druhém oproti předchozímu čtvrtletí. Tuzemská ekonomika tak vyšla podle autorů analýzy z první vlny pandemie v tomto ohledu méně poškozena než většina států EU, kde průměrný pokles ve druhém čtvrtletí činil 11,4 procenta.
"Ekonomickým vítězem pandemické krize bude ten, kdo udrží v obrátkách spotřebu domácností. Klíčem k tomu nemusí být ani tak zasypání republiky penězi, ale spíše přesvědčit domácnosti i firmy transparentně nastavenými, předvídatelnými opatřeními o tom, že světlo na konci tunelu vidíme, i když je třeba relativně daleko. Pokud lidé uvěří, že přijdou zlé časy, přestanou utrácet, začnou spořit a ty zlé časy - měřeno statistickým porovnáním růstu HDP - skutečně přijdou," říká analytik CETA Michal Hejl.
Budoucnost menších podniků tak nyní do značné míry závisí právě na úspěšnosti vlády v boji s koronavirem. "I pokud budeme předpokládat, že aktuální ekonomický propad je pouze dočasného rázu, firmy jej musí finančně přežít a být tak stále na trhu v okamžiku následného oživení. Pokud se epidemii nepodaří dostat v dohledné době pod kontrolu, velká část menších firem se následné konjuktury již nedožije," uzavírá Hradil z Raiffeisenbank.
