Na nový kotel můžete dostat dotaci přes 100 tisíc korun. Stát začíná rozdělovat peníze

Petr Zenkner Petr Zenkner
Aktualizováno 18. 10. 2017 18:22
Do konce října vyhlásí všechny kraje další vlnu kotlíkových dotací, zatím tak učinily čtyři. Na výměnu kotle mohou majitelé rodinných domů nebo obyvatelé domů, kde jsou maximálně tři byty, získat příspěvek až 127 500 korun. Oproti minulosti už není možné získat dotaci na nový kotel, který je určen čistě na pálení uhlí.
Čím světlejší kouř, tím vyšší dotace. Ilustrační snímek.
Čím světlejší kouř, tím vyšší dotace. Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha - Naplno se rozjíždí další kolo kotlíkových dotací, ve kterých majitelé rodinných domů mohou získat více než 100 tisíc korun na pořízení nového kotle. Do konce října musí všechny kraje oznámit datum výzvy pro příjem nových žádostí o dotace. Ve druhém kole je na zpětné proplacení nákladů za výměnu starých neekologických kotlů k dispozici celkem 3,4 miliardy korun.

Nejvíce peněz může rozdělit Moravskoslezský kraj, který má 900 milionů korun. Druhá největší částka, celkem 502 milionů, připadá na Středočeský kraj.

Na čtyři kraje, které již druhou výzvu vyhlásily, zatím přišlo 11 500 žádostí. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že peníze v aktuální vlně dotací budou stačit na výměnu 35 tisíc kotlů.

Úředníci z krajů slibují, že už se letos nebudou opakovat několikahodinové fronty, jako tomu bylo na podzim roku 2015, kdy se rozdělovala první třetina z celkem devíti miliard korun vyčleněných na kotlíkové dotace z fondů EU. S výjimkou kraje Vysočina je v ostatních krajích možné podat si žádost pomocí elektronického formuláře a celou dokumentaci pak dodat zpětně.

"Přibližně dvě třetiny žádostí se podají hned v den, kdy se výzva vyhlásí," uvedl Jan Miler z odboru strategie, přípravy a realizace projektů Ústeckého kraje, který chystá výzvu na úterý 31. října. Podobně je to i v dalších krajích.

Největší chyby v žádostech

Na výměnu kotle mohou majitelé rodinných domů nebo obyvatelé domů, kde jsou maximálně tři byty, získat příspěvek až 127 500 korun. Plná dotace je možná u kotle na biomasu, průměrná dotace je nižší a pohybuje se většinou kolem 100 tisíc korun. Podpora může činit až 80 procent ceny kotle. Kotlíková dotace se nevztahuje na rekreační chaty a chalupy.

Peníze se lidem proplácí zpětně. Musí si tedy nejdříve výměnu kotle zařídit a teprve pak požádat o proplacení peněz. Počet žádostí, jimž se náklady na výměnu kotle neproplatí, se pohybuje mezi jedním a třemi procenty, shodují se zástupci krajů.

Nejčastější chybou, která může zabránit proplacení kotlíkové dotace, je neprůkazná fotodokumentace původního kotle. "Žadatelé musí doložit existenci kotle ještě v plně zapojeném stavu. Pokud už mezitím kotel zlikvidovali, je to problém," uvedla Petra Brodová, která řídí oddělení strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji.

K chybám, které mohou proplacení peněz zhatit, patří například i instalování jiného kotle, než je uvedeno v projektu. Hlavně v první výzvě se u žadatelů objevovaly problémy spojené s dokumentací projektu. Zvolené firmy sice bez problémů zvládly výměnu kotle, horší už to bylo s administrativou, které se lidé nevyhnou. Podle zástupců krajů je ale v jejich zájmu dotace vyřídit a naprostá většina chyb je řešitelná.  

Neproplácí se kotle na uhlí

Oproti minulosti už není v nynější výzvě pro kotlíkové dotace možné získat dotaci na nový uhelný kotel. Ty přitom v minulosti tvořily 12 procent všech výměn. Majitelům rodinných domů však zůstala možnost pořídit si kotel, který kombinuje spalování uhlí a biomasy, což jsou nejčastěji dřevěné pelety. V něm se ale kvůli ceně častěji spaluje uhlí. Proto ekologové jejich podporu kritizují a chtějí, aby pořízení těchto kotlů nešlo z dotací proplácet.

Další změnou oproti první výzvě je, že už není nutné výměnu kotle spojovat s opatřeními na energetické úspory. K novému kotli tak už není třeba zařídit výměnu dveří a oken, které by zvýšily energetické úspory budov.

Výměna 80 tisíc kotlů

Zájem na zvýšení podílu plynových kotlů na trhu má Český plynárenský svaz. V první výzvě připadlo na plynové kotle celkem 14 procent trhu. Podle Jana Valenty je cílem plynařů získat na celkovém balíku 18 procent, což je přibližně 6500 kotlů.

Větší zájem o plynové kotle se například potvrzuje v Moravskoslezském kraji, kde na ně podle Petry Brodové připadá přibližně 40 procent nových žádostí, další pětina pak připadá na tepelná čerpadla.

Podle údajů tuzemských výrobců a prodejců kotlů a tepelných čerpadel se jich v Česku celkově prodá mezi 30 a 40 tisíci ročně.

Smyslem kotlíkových dotací je snížit znečištění vzduchu popílkem, prachem a jedovatými látkami. Typické je to hlavně v menších městech. Odhaduje se, že podobných kotlů, ve kterých se topí uhlím, dřevem nebo i odpadky, je v Česku přes 300 tisíc. Ministerstvo životního prostředí doufá, že se pomocí všech vln kotlíkových dotací vymění nejméně 80 tisíc kotlů.

Majitele starých kotlů motivuje k výměně i sankce, která vyplývá ze zákona o ochraně ovzduší. Podle ní mohou do domů, z nichž uniká podezřelý kouř, nastoupit kontroloři a udělit pokutu až do výše 20 tisíc korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 55 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy