Češi neumějí zateplovat. Aby ušetřili, často udělají z cenné budovy krabici, shodují se architekti

David Kohout David Kohout
9. 9. 2017 18:30
Rekonstrukce základní školy v Kamenných Žehrovicích, při které dělníci nenávratně zničili historickou fasádu budovy, ukazuje na letitý problém se zateplováním domů. Podle oslovených architektů majitelé často hledí jen na nejnižší cenu. To vede k nekvalitní práci a k nenávratnému ničení cenných budov. "Někdo prostě musí vzít fyzicky sbíjecí kladivo do ruky a všechnu štukatérskou práci omlátit a zničit, až se dostane na cihlu. Výsledek je pak takový, že zbavíte dům veškerého členění," říká kritik architektonických přešlapů, který vystupuje pod jménem Arch Vader. Přitom v Česku existuje řada kvalitně provedených zateplení. Ztrácí se však v moři barevných a špatně provedených rekonstrukcí.
Dobře provedená rekonstrukce obytného domu v Přerově od architekta Jana Horkého.
Dobře provedená rekonstrukce obytného domu v Přerově od architekta Jana Horkého. | Foto: Jan Horký

Praha - V Šaldově ulici v pražském Karlíně se nachází dlouhá budova, jejíž fasáda nebudí zvláštní pozornost. Dům, zrekonstruovaný v posledních letech, nijak nevybočuje z historické zástavby čtvrti. Podle architekta Petra Kučery je dobrou ukázkou povedené rekonstrukce. Při zateplování budovy se totiž architektům podařilo zachovat její původní vzhled.

Dobře provedená rekonstrukce obytného domu v Přerově od architekta Jana Horkého
Dobře provedená rekonstrukce obytného domu v Přerově od architekta Jana Horkého | Foto: Jan Horký

Ve středočeské Líbeznici se zase podařilo zrekonstruovat radnici, rozšířit místní školu a opravit Dům služeb do takové podoby, že se o obci s dvěma tisíci obyvatel začalo mluvit jako o Mekce současné české moderní architektury.

Podle místostarosty Michala Doubravy k tomu ale vůbec nevedla jednoduchá cesta. "Nehledali jsme jen řešení zateplení, ale chtěli jsme, aby budovy měly z hlediska architektury i přidanou hodnotu. Pro malou obec to sice znamená větší výdaje, protože všechny soutěžní návrhy musíme náležitě odměnit, ale přináší nám to i své výsledky," říká Doubrava.

Přístup Líbeznic je ale spíše ojedinělý. "Z vlastní zkušenosti vím, že majitelé objektů se velmi často shánějí po nejlevnějším projektantovi v okolí a ani je nenapadne oslovit soukromé architekty," popisuje praxi architekt Jan Horký, který se sám podílel na rekonstrukci několika panelových domů v Přerově a má se zateplováním fasád zkušenosti.

Zateplování bytů je podle oslovených architektů jakýmsi precedentem pro ostatní domy na sídlišti. Pokud se změní barevné řešení, vstupy a celkový design budovy, je pak už těžké zadavatele přesvědčit, aby upustil od křiklavých barev. Množství negativních reakcí zejména na sociálních sítích nedávno vzbudila rekonstrukce základní školy v Kamenných Žehrovicích u Kladna, při které dělníci nenávratně zničili historickou fasádu budovy.

Podle popularizátora české architektury Arch Vadera se nejedná o nijak výjimečný případ. Češi podle jeho názoru zateplovat neumí. "Souvisí to se šlendriánem ve stavebnictví, důrazem na nejnižší cenu a naprosto slepým využíváním státních a evropských dotací na zateplení," vysvětluje zakladatel populární facebookové stránky Archwars, na kterou umisťuje to nejhorší ze současné české architektury.

Problém však podle něj není v dotacích na zateplení. Ty jsou podle Arch Vadera v pořádku. Kámen úrazu bývá v tom, jak se zateplení naprojektuje.

"V Česku jedeme pouze jeden systém. Nalepit na fasádu 20 centimetrů polystyrenu a hotovo. Nezabýváme se fasádou, barevností, materiály, vnitřním prostředím, členěním oken. Jdeme tou nejlevnější, nejrychlejší a nejhloupější cestou. Podobně je to i s jídlem, také toho chceme sníst hodně za nízkou cenu. Jaká je ale potom kvalita a chuť toho jídla?" ptá se architekt.

Dobře provedená rekonstrukce domu v pražském Karlíně
Dobře provedená rekonstrukce domu v pražském Karlíně | Foto: David Kohout

Nejvíce problematické je zateplování památek a historických objektů. Pokud nejsou památkově chráněné, nevztahuje se na ně ani památková ochrana. Majitelům pak nic nebrání ve změně vzhledu budovy podle svého uvážení. Jelikož polystyren potřebuje k nalepení rovný podklad, musí se všechny detaily zcela odstranit.

"Někdo prostě musí vzít fyzicky sbíjecí kladivo do ruky a všechnu štukatérskou práci omlátit zničit, až se dostane na cihlu. Výsledek je pak takový, že zbavíte dům veškerého členění, uděláte z něj nafouknutou stodolu, kterou 'nějak obarvíte'. Díváme se na vykastrovanou nakynutou krabici," popisuje Arch Vader.

Podle oslovených architektů je zateplování historických objektů více než sporné. "Při rekonstrukci budov musíte zohlednit nejen technické kritérium, ale řadu dalších jako je stáří budovy, z čeho je postavená, jak funguje provoz budovy a také do jakého okolí je budova zasazená," doplňuje Arch Vader.

Základní pravidla kvalitní a podařené rekonstrukce jsou přitom jednoduchá. Dobrá práce je výsledkem spolupráce mezi stavařem, který budovu chce zateplit, architektem a inženýrem přes vytápění.

Majitel stavební firmy, která rekonstrukce a zateplování fasád realizuje, je však jiného názoru. "S památkáři rekonstrukce historických budov samozřejmě konzultujeme. Architekty je nejlepší úplně vynechat, protože všechno jenom zkomplikují," říká Robert Londýn, majitel firmy Flexistav.

Foto: Archwars

Zaběhnutou praxi potvrzuje i Horký. "Pokud to není vyžadováno například odborem památkové péče, většina stavebníků architekty neosloví," komentuje situaci Horký a dodává, že když jako architekt aktivně osloví správce nemovitostí nebo předsedy společenství vlastníků, většinou jej alespoň vyzvou k podání cenové nabídky.

"Cena se zdá být jediným kritériem, málokdo si troufne obhájit subjektivní hodnocení kvality," vysvětluje Horký.

Podobný názor sdílí i ředitel Centra pasivních domů Jan Bárta. Centrum poskytuje odborné rady, konzultace a poradenství právě v oblasti pasivních domů. Ty splňují nejpřísnější kritéria na ekologické a úsporné bydlení.

"V současné době je trendem snižovat spotřebu energie, ale zároveň je potřeba zvyšovat kvalitu prostředí pro bydlení nebo práci. Bohužel se na rekonstrukcích zřídka podílí architekti a podle toho mnohé realizace vypadají," říká Bárta.

Zdaleka ne všichni architekti se ale chtějí do rekonstrukcí a zateplování bytových domů zapojit. S tím souhlasí i Horký.

"Bohužel neznám mnoho architektů, kteří by toužili řešit zateplování fasád. Když si k tomu připojíte, že je třeba přesvědčit v bytových domech desítky různorodých obyvatel, nejde opravdu o příliš lákavou zakázku," dodává Horký.

Foto: Archwars

Svůj podíl viny na současné situaci má podle Arch Vadera i státní správa. "Chaosu v zateplování pomáhají bohužel i stavební úřady. Úředníci zateplení budovy vykládají jako stavební úpravy a udržovací práce, které nemění vzhled stavby. Rekonstrukce se pak obejde bez stavebního povolení. Při zateplení se ale změní vzhled stavby téměř vždycky. Dochází zde k obcházení stavebního zákona ze strany stavebních úřadů, které si tak šetří práci," popisuje Arch Vader.

I přesto v Česku tu a tam podle architektů vznikne povedená rekonstrukce bytového domu nebo historické stavby. "V poslední době se situace mírně lepší. Platí, že lidé většinou chtějí to, co vidí. Pokud už tedy v okolí nějakou zdařilou rekonstrukci či zateplení mají, vyžadují podobnou kvalitu," komentuje Horký. A ve vztahu k historickým budovám to platí dvojnásob.

"Pokud zničíme kvalitní historický detail, sochu, balustrádu, ochuzujeme se dobrovolně o kvalitní věci. Na veterána také nedáte moderní karoserii. Dokonce do něj nedáte ani volant s airbagem nebo blinkr z plastu," dodává Arch Vader.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Při nehodě auta a malotraktoru zemřel na Domažlicku starší muž

Jednu oběť má nehoda osobního auta a malotraktoru u Záhořan na Domažlicku. Auto zezadu narazilo do malého traktoru a jeho řidiče náraz vymrštil do příkopu, na místě zemřel. ČTK o tom informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Jiroušková.

Nehoda se stala okolo 16:45 na silnici III/1836 u obce Záhořany. Řidič vozu Volvo ve věku 22 let jel ve směru od Záhořan na Spáňov. "Z dosavadního šetření vyplývá, ze řidič osobního vozidla zezadu narazil do vpředu jedoucího malotraktoru značky Vari, které řídil 77letý řidič. Po střetu byl řidič z malotraktoru vymrštěn do silničního příkopu. Při nehodě došlo k jeho zranění, kterému na místě podlehl," popsala Jiroušková.

Požití alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek u řidiče osobního vozidla policisté na místě vyloučili. Okolnosti tragické nehody nyní policie vyšetřuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy