reklama
 
 

Dotace z Dešťovky se nevyplatí, tvrdí provozovatelé vodovodů. Mohou zdražit stočné o čtvrtinu

AKTUALIZOVÁNO 22. 8. 2017
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací doporučí, aby v rámci programu Dešťovka při splachování dešťové vody na toaletě byly nutné smlouvy mezi příjemci dotace a provozovatelem kanalizace. Provozovatel vodohospodářské infrastruktury by pak měl chtít po příjemci buď o čtvrtinu vyšší stočné, nebo nainstalování měřáku na odpadní vodu. Celý program je podle sdružení neekonomický.
Doporučujeme

Praha - Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) bude doporučovat Státnímu fondu životního prostředí, aby v novém kole dotačního programu Dešťovka v případě využívání dešťové vody pro splachování na záchodě byly nutné smlouvy mezi příjemci dotace a provozovatelem kanalizace.

Provozovatel vodohospodářské infrastruktury by pak měl chtít po příjemci buď o čtvrtinu vyšší stočné, nebo nainstalování měřáku na odpadní vodu. Novinářům to dnes řekli zástupci SOVAK. Dříve hovořili i o možnosti plošného zvyšování stočného.

"Pakliže by se (dešťová voda) používala na splachování, tak se využije, následně se stane odpadní vodou a podléhá zpoplatnění," řekl dnes ředitel sdružení Oldřich Vlasák.

Ve druhém kole Dešťovky, kde je možné čerpat peníze jak na instalaci systémů na splachování dešťovou vodou, tak na využívání dešťové vody na zalévání rostlin, bude v září 240 milionů korun. Lidé budou moci získat až polovinu vynaložených nákladů na systémy, nejvíce však 105 000 korun.

Průměrná výše stočného byla loni podle Českého statistického úřadu bez DPH 32,1 koruny za metr krychlový. Vodné činilo 36,7 koruny za metr krychlový. Pokud by si domácnost, která dotaci získá, vybrala měřák na stočné, nejlevnější podle předsedy představenstva SOVAK Františka Baráka stojí 1500 korun. Možností by bylo také využití takzvaných směrných čísel, zejména u domácností, které nemají měřenou spotřebu pitné vody.

Podle Státního fondu životního prostředí je zvýšení stočného koeficientem 1,25 pro odběratele nejvýhodnější a výdaje domácností se tím nezvýší. Rodinám užívajícím dešťovou vodu na splachování totiž klesne odběr vody z vodovodu.

"Koeficient 1,25 vlastně říká, že nad rámec vody, kterou odběratel odebere z vodovodu, ještě vypustí do kanalizace část odpadní vody vzniklé z vody srážkové, za což by měl platit stočné v obvyklé výši. Výše koeficientu byla určena tak, aby výsledný objem odpovídal části vody na splachování toalet," uvedla mluvčí fondu Lucie Früblingová.

Celý program je podle sdružení neekonomický. Podle Baráka, jenž si jako příklad vzal systém pro závlahu dešťovou vodou za 96 000 korun, který zachytí ročně 280 metrů krychlových vody a bude mít životnost sedm let, vyjde cena za metr krychlový dešťové vody na 343 korun. To je je podle něj devítinásobek ceny za vodu z vodovodu. Obecně však používání dešťové vody jako závlahu podporuje.

Naproti tomu Státní fond životního prostředí ve svých modelových případech počítá s životností systému 30 let s výjimkou čerpadla, návratnost investice pak činí 20 let bez dotace a 10 let s využitím dotace.

Podle Baráka již některé domácnosti v republice systém splachování pomocí dešťové vody používají po dohodě s provozovateli na systému úhrady, nebo jim to provozovatel nechal zdarma.

Ministerstvo životního prostředí spustilo první pilotní výzvu v dotačním programu Dešťovka letos v květnu, kdy přerozdělilo 110 milionů korun. Největší zájem byl o peníze na systémy na dešťovou vodu určenou pro splachování a současně zalévání zahrady. O ně si zažádalo přes 1700 domácností. Počet žádostí vyčerpal peníze vyčleněné v prvním kole během 28 hodin od spuštění jejich příjmu.

autor: ČTK

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama