Stát pomůže živnostníkům z venkova. Nabídne výhodnější úvěry pro řemeslníky, hospody i obchody

Jan Úšela Jan Úšela
Aktualizováno 21. 8. 2017 16:48
Vláda schválila plán na podporu živnostníků z odlehlých venkovských oblastí. Drobní venkovští podnikatelé budou moci žádat o výhodné státní úvěry, nebo jim stát uhradí část úroků z úvěrů u komerčních bank. Vedle chystaného projektu už stát od června venkovským podnikatelům poskytuje výhodné úvěry, které jsou placeny z evropských fondů. Ministerstvo zemědělství navíc chystá program na podporu ztrátových venkovských prodejen.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Plán finanční podpory drobných podnikatelů a živnostníků z méně rozvinutých venkovských oblastí republiky schválila v pondělí vláda. Cílem programu, s nímž přišlo ministerstvo zemědělství, je udržet řemeslnou výrobu nebo malé obchody a hospody.

Na peníze dosáhnou podnikatelé z obcí, které dlouhodobě trápí vyšší nezaměstnanost nebo v nich klesá počet obyvatel.

"Podporu chceme zaměřit právě na drobné, malé a střední podnikatele, kteří na vesnicích hrají naprosto klíčovou roli. Tvoří totiž základní infrastrukturu a obslužnost venkova," říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) začne vybraným venkovským podnikatelům poskytovat zvýhodněné sedmileté úvěry do výše tří milionů korun s možným ročním odkladem splátek. Umožní jim také vyčerpat finanční příspěvek do výše 15 tisíc eur (390 tisíc korun).

K tomu stát prostřednictvím ČMZRB podnikatelům pomůže s placením úroků z úvěrů, které mají u klasických komerčních bank. Zaplatí za ně až čtyři procenta z jistiny jejich komerčního úvěru. V případě nemovitého majetku nesmí úvěr přesáhnout 10 milionů korun, u ostatního majetku pak pět milionů.

Peníze na podporu venkovských živnostníků poskytnou ministerstva průmyslu, zemědělství a místního rozvoje ze svých rozpočtů, počítá se přitom také s podporou od jednotlivých krajů. Na peníze budou mít nárok podnikatelé z obcí, které se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností, lidé v nich mají nižší mzdy a významně v nich klesá počet obyvatel.

Úvěry mají nahradit evropské dotace

Zatím není jasné, kolik peněz bude stát tímto způsobem mezi venkovské podnikatele celkem rozdělovat. Státní banka ČMRZB už podobný projekt s názvem Expanze rozjela začátkem letošního června a mezi venkovské podnikatele v něm má rozdělit celkem 8,8 miliardy korun z evropských fondů.

Také program Expanze je určen malým a středním podnikům z odlehlých venkovských oblastí. Banka v něm poskytuje sedmileté úvěry bez úročení až do výše 45 milionů korun. Odklad splácení je přitom možné využívat až 3,5 roku a podnikatelé mohou ze státního úvěru splatit 45 procent nákladů na projekt, který byl pro takovou podporu vybrán.

Podle náměstka ministra průmyslu pro evropské dotace Tomáše Novotného bude podobných úvěrových programů postupně přibývat. "Po roce 2021 by mělo docházet k postupnému opouštění systému evropských dotací právě směrem k většímu využívání zvýhodněných úvěrů nebo investic do menšího kapitálu. Peníze se nám navíc budou při postupném splácení jednotlivých podnikatelů vracet zpátky do rozpočtu a budeme jimi moci v následujících letech podpořit další projekty," říká Novotný.

Vzhledem k podobným plánům nyní vláda schválila přeměnu Českomoravské záruční a rozvojové banky na "národní rozvojovou banku", k čemuž by mělo dojít do konce letošního roku.

"Podpora poskytovaná národní rozvojovou bankou se zaměří především na rozvoj malého a středního podnikání, úspory energie, využití obnovitelných zdrojů, rozvoj obcí a rozvoj infrastruktury a podporu vědy, výzkumu a inovací", uvádí ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), jehož úřad s projektem transformace banky přišel ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj.

Jurečkův úřad chce zachraňovat i venkovské obchody

Vedle těchto aktivit se vláda ještě do podzimních voleb hodlá zaměřit na další podporu venkova, kterou prosazuje ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou. Na jednom z jejích posledních zasedání by tak měla schvalovat ještě dotační program zaměřený na podporu ztrátových venkovských prodejen.

Podle Jurečkova plánu by měly dotace putovat do prodejen v obcích s méně než tisíci obyvateli, kde stát provozování obchodu označí za veřejnou službu. Klíč, podle něhož se budou obce vybírat, nyní úřady hledají.

Ministerstvo neuvádí, kolik peněz stát do dotačního programu celkově vloží. "Podle našich propočtů by mělo jít asi o 800 milionů korun ročně, což je suma, která zabezpečí fungování prodejen ve všech obcích do tisíce obyvatel," říká Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Havlíčkem vedená asociace plány vlády podporuje. Jiné spolky jsou ale k vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) v tomto směru kritické. Asociace soukromého zemědělství třeba v dubnu Jurečkovi vyčetla, že vláda hází podnikatelům klacky pod nohy a před vytvářením podobných opatření by měla zpřehlednit pravidla, která pro byznys zavádí.

"Je třeba, aby si vláda a příslušní ministři uvědomili, že nelze k podnikatelům přistupovat a priori jako k potenciálně rizikovým osobám a neplatičům daní a na základě toho zavádět například elektronickou evidenci tržeb (EET) a další omezující prvky, které jim výrazně komplikují jejich činnost, ale brali je naopak jako základní stavební prvek ekonomiky nejen na venkově," napsal Jurečkovi šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Svaz průmyslu a dopravy se zase vyslovil pro to, aby vláda přišla s ucelenou koncepcí rozvoje venkova.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 2 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy