Stát pomůže živnostníkům z venkova. Nabídne výhodnější úvěry pro řemeslníky, hospody i obchody

Jan Úšela Jan Úšela
Aktualizováno 21. 8. 2017 16:48
Vláda schválila plán na podporu živnostníků z odlehlých venkovských oblastí. Drobní venkovští podnikatelé budou moci žádat o výhodné státní úvěry, nebo jim stát uhradí část úroků z úvěrů u komerčních bank. Vedle chystaného projektu už stát od června venkovským podnikatelům poskytuje výhodné úvěry, které jsou placeny z evropských fondů. Ministerstvo zemědělství navíc chystá program na podporu ztrátových venkovských prodejen.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Plán finanční podpory drobných podnikatelů a živnostníků z méně rozvinutých venkovských oblastí republiky schválila v pondělí vláda. Cílem programu, s nímž přišlo ministerstvo zemědělství, je udržet řemeslnou výrobu nebo malé obchody a hospody.

Na peníze dosáhnou podnikatelé z obcí, které dlouhodobě trápí vyšší nezaměstnanost nebo v nich klesá počet obyvatel.

"Podporu chceme zaměřit právě na drobné, malé a střední podnikatele, kteří na vesnicích hrají naprosto klíčovou roli. Tvoří totiž základní infrastrukturu a obslužnost venkova," říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) začne vybraným venkovským podnikatelům poskytovat zvýhodněné sedmileté úvěry do výše tří milionů korun s možným ročním odkladem splátek. Umožní jim také vyčerpat finanční příspěvek do výše 15 tisíc eur (390 tisíc korun).

K tomu stát prostřednictvím ČMZRB podnikatelům pomůže s placením úroků z úvěrů, které mají u klasických komerčních bank. Zaplatí za ně až čtyři procenta z jistiny jejich komerčního úvěru. V případě nemovitého majetku nesmí úvěr přesáhnout 10 milionů korun, u ostatního majetku pak pět milionů.

Peníze na podporu venkovských živnostníků poskytnou ministerstva průmyslu, zemědělství a místního rozvoje ze svých rozpočtů, počítá se přitom také s podporou od jednotlivých krajů. Na peníze budou mít nárok podnikatelé z obcí, které se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností, lidé v nich mají nižší mzdy a významně v nich klesá počet obyvatel.

Úvěry mají nahradit evropské dotace

Zatím není jasné, kolik peněz bude stát tímto způsobem mezi venkovské podnikatele celkem rozdělovat. Státní banka ČMRZB už podobný projekt s názvem Expanze rozjela začátkem letošního června a mezi venkovské podnikatele v něm má rozdělit celkem 8,8 miliardy korun z evropských fondů.

Také program Expanze je určen malým a středním podnikům z odlehlých venkovských oblastí. Banka v něm poskytuje sedmileté úvěry bez úročení až do výše 45 milionů korun. Odklad splácení je přitom možné využívat až 3,5 roku a podnikatelé mohou ze státního úvěru splatit 45 procent nákladů na projekt, který byl pro takovou podporu vybrán.

Podle náměstka ministra průmyslu pro evropské dotace Tomáše Novotného bude podobných úvěrových programů postupně přibývat. "Po roce 2021 by mělo docházet k postupnému opouštění systému evropských dotací právě směrem k většímu využívání zvýhodněných úvěrů nebo investic do menšího kapitálu. Peníze se nám navíc budou při postupném splácení jednotlivých podnikatelů vracet zpátky do rozpočtu a budeme jimi moci v následujících letech podpořit další projekty," říká Novotný.

Vzhledem k podobným plánům nyní vláda schválila přeměnu Českomoravské záruční a rozvojové banky na "národní rozvojovou banku", k čemuž by mělo dojít do konce letošního roku.

"Podpora poskytovaná národní rozvojovou bankou se zaměří především na rozvoj malého a středního podnikání, úspory energie, využití obnovitelných zdrojů, rozvoj obcí a rozvoj infrastruktury a podporu vědy, výzkumu a inovací", uvádí ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), jehož úřad s projektem transformace banky přišel ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj.

Jurečkův úřad chce zachraňovat i venkovské obchody

Vedle těchto aktivit se vláda ještě do podzimních voleb hodlá zaměřit na další podporu venkova, kterou prosazuje ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou. Na jednom z jejích posledních zasedání by tak měla schvalovat ještě dotační program zaměřený na podporu ztrátových venkovských prodejen.

Podle Jurečkova plánu by měly dotace putovat do prodejen v obcích s méně než tisíci obyvateli, kde stát provozování obchodu označí za veřejnou službu. Klíč, podle něhož se budou obce vybírat, nyní úřady hledají.

Ministerstvo neuvádí, kolik peněz stát do dotačního programu celkově vloží. "Podle našich propočtů by mělo jít asi o 800 milionů korun ročně, což je suma, která zabezpečí fungování prodejen ve všech obcích do tisíce obyvatel," říká Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Havlíčkem vedená asociace plány vlády podporuje. Jiné spolky jsou ale k vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) v tomto směru kritické. Asociace soukromého zemědělství třeba v dubnu Jurečkovi vyčetla, že vláda hází podnikatelům klacky pod nohy a před vytvářením podobných opatření by měla zpřehlednit pravidla, která pro byznys zavádí.

"Je třeba, aby si vláda a příslušní ministři uvědomili, že nelze k podnikatelům přistupovat a priori jako k potenciálně rizikovým osobám a neplatičům daní a na základě toho zavádět například elektronickou evidenci tržeb (EET) a další omezující prvky, které jim výrazně komplikují jejich činnost, ale brali je naopak jako základní stavební prvek ekonomiky nejen na venkově," napsal Jurečkovi šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Svaz průmyslu a dopravy se zase vyslovil pro to, aby vláda přišla s ucelenou koncepcí rozvoje venkova.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na bydlení stouply poprvé za poslední dekádu víc než příjmy, uvedli statistici

Výdaje na bydlení se loni domácnostem poprvé za posledních deset let zvedly rychleji než jejich čisté příjmy. V průměru se zvýšily o 10,4 procenta. Průměrná domácnost loni na jaře utratila měsíčně za bydlení 6820 korun, tedy asi 15 procent své čisté částky. Zatímco lidé ve vlastním domě či bytě vydali asi 12 procent čistého příjmu, lidé v nájmu 28 procent. Za růstem celkových výdajů na bydlení bylo hlavně zdražení energií. Výsledky na tiskové konferenci ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.

Statistici mapují životní podmínky domácností každý rok na jaře. Loni se ptali 11 500 domácností. Do výdajových položek za bydlení zahrnuli nájemné či úhradu za užívání bytu, plyn, elektřinu, ústřední vytápění, teplou vodu, vodné a stočné, paliva i služby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy