Praha - Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce, řekl to na Žofínském fóru. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku.
Ministerstvem financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu.
Například máslo z dovozu se letos podle ministerstva do pololetí ve slevových akcích v ČR v průměru prodávalo za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 koruny za kilogram.
"Jsem toho názoru, že by bylo dobré zavést princip zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce," řekl Toman. "Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, loni to bylo už přes 50 procent. Největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 procent, je u másla či vajec. Nastavení pravidel pro fungování slevových akcí nyní probíráme se zástupci jednotlivých obchodních řetězců, kdy se nabízí několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy," dodal ministr.
Permanentní slevy ničí povědomí lidí o ceně
Také podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR je nutné situaci řešit. "Slevy vždy zůstanou součástí obchodních praktik, je ale nutné se bavit o jejich rozumné míře. Některé výrobky jsou de facto 12 měsíců v roce ve slevě a tím snižují pohled lidí na to, jakou hodnotu zboží přiřazují. Snižováním referenční ceny jsou ostatní nuceni reagovat a už to přitom není označované jako akce," řekl prezident svazu Tomáš Prouza.
Toman také podpořil prodeje českého zboží, které je podle něj lépe kontrolované v ČR než v zahraničí. Připomněl kauzu polských jablek, kde se letos sedmkrát v ČR objevil nepovolený pesticid. Patnáct procent kontrolovaných šarží loni nevyhovělo kontrolám Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
ČR na tom byla lépe než zbytek trhu, šlo u ní o necelých deset procent nevyhovujícího zboží, průměr EU byl 17 procent, u třetích zemí šlo o 27,6 procenta zboží. O potravin označených značkou kvality Klasa nebo Regionální potravina šlo o procento až dvě nevyhovujících vzorků.
Viceprezident Potravinářské komory ČR Hynek Strnad poukázal na nízký podíl českého mléka a mléčných výrobků na trhu. "Dovozy v mlékárenském sektoru se na domácí spotřebě podílí ze 43 procent. Velmi špatná situace je u másla, ale i sýrů či nápojů typu jogurtových mlék. Nemohu pochopit, proč u tak základní komunity, jako jsou mléko a mléčné výrobky, není na našem trhu minimálně sedmdesátiprocentní podíl českých výrobků tak, jak je to z ekonomického pohledu optimální a obvyklé v okolních zemích, jako je Německo nebo Rakousko," uvedl.
Toman dodal, že by byl pro to, aby se na českých pultech ze zhruba 70 procent vyskytovaly české produkty, a to u komodit, které jsou schopní Češi vyrobit. Předseda představenstva Asociace českého obchodu Zdeněk Juračka uvedl, že asociace má tuto podmínku jako nutno pro certifikaci prodejen.
