Kousnutí klíštěte může spustit alergii na maso, tvrdí vědci. Roli má i krevní skupina

Ekonomika Ekonomika
4. 3. 2019 12:05
Kousnutí klíštěte amerického může způsobit nečekané problémy. Imunitní reakce, kterou se tělo infekci od roztoče brání, má v některých případech za následek prudkou alergii na červené maso. O fenoménu informovali američtí vědci, jejich teorii potvrdili i vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Foto: Thinkstock

O výzkumu informoval server ČT24. Tým vědce Scotta Comminse se zaměřil na nebezpečí klíšťat amerických, která se rozšířila už i do Austrálie a Evropy a můžeme je poznat podle bílé skvrnky na zádech ve tvaru hvězdy. Nemoc však přenáší i klíště obecné, které žije také na území Česka.

Za vznik netypické alergie může přehnaná imunitní reakce lidského těla na sacharid alfa-gal. Při následné konzumaci červeného masa hrozí problémy s dýcháním, anafylaktický šok i smrt. Drůbež ani ryby problémy nezpůsobují.

Původně se vědci domnívali, že roztoč musí být nejprve přisátý na jiného savce a infekci tak jenom přenáší. Podle ČT24 ovšem tuto teorii studie z letošního února vyvrací. 

V roce 2017 informovali vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, že se alfa-gal alergie často vyskytuje u zaměstnanců, kteří pracují v lese, či u lovců. "Tito lidé se velmi často pohybují v lesních porostech a jejich okolí, kde na ně číhají klíšťata. S rozvojem alfa-gal alergie v jejich případě těsně souvisí počet přisátí klíštěte a hladina protilátek IgE zacílených vůči sacharidu alfa-gal," uvedli čeští vědci na stránkách univerzity.

Významnou roli při imunitní reakci hraje podíl sacharidu alfa-gal v krvi. Lidé s krevní skupinou B tak mají v tomto ohledu výhodu. "Souvisí to zřejmě s tím, že sacharid alfa-gal je velmi podobný antigenu krevní skupiny B a imunitní systém v takovém případě alfa-gal snadněji toleruje," vysvětlují vědci.

Celosvětové odhady, kolik lidí alergií trpí, zatím chybí. Podle vědců je pravděpodobnost, že dojde k nákaze člověka, velice nízká - ale nikdo zatím neví, jak vysoká je. Několik let staré odhady říkají, že jen v USA může touto alergií trpět přibližně pět tisíc lidí. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Provoz na dálnici D1 přerušila na 169. kilometru nehoda kamionu, tvoří se dlouhé kolony

Provoz na 169. kilometru dálnice D1 u Domašova na Brněnsku je kvůli nehodě kamionu z pondělního večera stále přerušený. Kamiony ve směru na Brno stojí od 161. kilometru. Průjezdný není ani směr na Prahu, kde byla po ránu kolona zhruba 12 kilometrů dlouhá. Policisté provoz odklání mezi exity 168 a 178. Na objízdných trasách, které vedou po silnici II/602, se nyní v ranní špičce tvoří kolony a řidiči se musí připravit na zdržení, řekl policejní mluvčí Pavel Šváb. Policie rovněž kolem 8:00 na svém twitteru uvedla, že se uklízí vysypaný náklad a následně bude nutné opravit poničené dopravní značení a betonová dělící svodidla.

Bulharský kamion se převrátil v pondělí okolo 19:15 v zúženém úseku. Zcela tak zablokoval oba směry D1. Při nehodě nikdo neutrpěl vážnější zranění, řekl mluvčí jihomoravských policistů Bohumil Malášek.

V kamionu byly krabice s pivem, které bylo potřeba přeložit do jiného vozu. "V průběhu noci se podařilo vyprostit havarovaný kamion. Nyní probíhá úklid vozovky. Objízdná trasa je přetížená, v ranní špičce je na ní velké riziko tvorby kolon," sdělila policie dnes ráno na twitteru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy