Češi očkování proti klíšťové encefalitidě nevěří, nemoc přitom může i zabíjet, varují lékaři

Iva Bezděková
12. 8. 2018 21:30
Očkovaná je u nás necelá třetina populace i přes to, že je Česko v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v Evropské unii na prvním místě.
Současné suché a horké počasí klíšťatům nepřeje. S příchodem vlhčích a studenějších dnů pozdního léta jejich aktivita znovu ožije.
Současné suché a horké počasí klíšťatům nepřeje. S příchodem vlhčích a studenějších dnů pozdního léta jejich aktivita znovu ožije. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Česko zůstává na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v celé Evropské unii. Loni se touto nebezpečnou chorobou u nás nakazilo 687 lidí. Zároveň také patříme k zemím s nízkou proočkovaností proti této nemoci. Zatímco v Rakousku proti "klíšťovce" chráněno více než 80 procent lidí, u nás jen necelá třetina populace. A to navzdory silné marketingové kampani.

Redakce Aktuálně.cz zjišťovala, proč mají Češi k tomuto očkování nedůvěru a jak jsou na tom samotní lékaři. "Jako starý pán očkovaný nejsem, ale moji vnuci ano," říká profesor Jiří Zeman, předseda České pediatrické společnosti.

Očkovaný proti "klíšťovce" je i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, prezident České stomatologické společnosti Roman Šmucler nebo náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula. "Sám jsem očkován od doby pobytu na fakultě. Léčbu na tuto nemoc bohužel nemáme," vysvětluje Prymula.

Přednosta Kliniky infekčních onemocnění FN Brno Petr Husa upozorňuje, že jde o vážné onemocnění, které u některých lidí končí až smrtí. "V naší nemocnici máme každý rok několik velmi vážných případů této nemoci, kdy pacienta léčíme na jednotce intenzivní péče, nejtěžší případy se dostávají až do kómatu s nutností umělé plicní ventilace nebo podpory krevního oběhu," vysvětluje Husa.

Klíšťata nemívám, proč se nechat očkovat?

Jsou ale i lékaři, kteří argumentují tím, že se jim klíšťata vyhýbají. "Přisáté klíště jsem neměla už léta, a tak nevidím důvod, proč bych se měla nechat očkovat," odpovídá na dotaz redakce praktická lékařka Silvie Kochová z Frýdku-Místku. Každé očkování je podle ní zátěž pro organismus. "Jiná situace je samozřejmě u lidí, kteří mají za sezonu pět, šest klíšťat. U těch je ochrana ve formě vakcíny vhodná," doplňuje lékařka.

Podobný názor má také praktický lékař Vít Mareček z Ostravy: "Do lesů na Opavsku chodím docela často, ale klíšťata mi jen lezou po nohou, nikdy se nepřisají, asi jim nechutnám."

Jeho dvaadevadesátiletý otec má přitom k vakcíně proti encefalitidě vyloženě negativní postoj. "Loni jsem mu toto očkování nabízel, ale odbyl mě s tím, že když ho nepotřeboval do svých devadesáti let, tak to už nyní měnit nebude," říká Mareček.

Právě u starších osob přitom může mít klíšťová encefalitida mnohem vážnější průběh než u dětí nebo mladých lidí. "Statisticky jsou častější těžké průběhy u osob nad 60 let věku," říká profesor Husa. 

Možnou nedůvěru lidí v očkování proti klíšťové encefalitidu můžou podle něj způsobovat některé mýty. "Například to, že tato vakcína má údajně horší vedlejší účinky než ostatní očkovací látky. To samozřejmě není pravda, snášenlivost je podobná jako u ostatních vakcín." 

Několik vpichů, vyšší cena

Nezájem o toto očkování může mít i další důvody. Pro potřebnou imunitu proti nemoci musí totiž pacient přijít do ordinace lékaře celkem třikrát. Po první injekci je třeba přijít znovu za 1-3 měsíce na druhou dávku a poté za 5-12 měsíců na dávku třetí. Což může být zvláště u dětí problém. 

"Každá injekce je u naší dcery dost velká scéna. Stačí nám, že musíme absolvovat povinné očkování, navíc ještě podstupujeme běžné odběry krve při různých onemocněních," zdůvodňuje maminka pětileté Klárky, proč zatím toto očkování nepodstoupila, i když chodí s dětmi každý víkend do lesa.

Svou roli hraje i cena vakcín. Protože jde o nepovinné očkování, hradí si ho pacient sám. Jedna dávka běžné vakcíny přitom vyjde zhruba na 700-800 korun, při nutných třech dávkách to znamená výdaj až 2400 korun. (Po odečtení příspěvku pojišťoven, které přispívají většinou kolem 500 korun za rok, se výdaj dostává na zhruba 1900 korun).

Pokud chce být člověk chráněný proti nemoci celoživotně, měl by navíc podstoupit přeočkování každých pět let. U lidí nad 60 let se přitom doporučuje přeočkování už po třech letech. "To jsou pro naši rodinu docela velké peníze," vysvětluje sedmdesátiletá Věra z Prahy, proč se ona ani její stejně starý manžel nenechali proti klíšťové encefalitidě očkovat.

Borelióza: zrádná nemoc skrytá za chřipku

Klíšťová encefalitida přitom není jediným nebezpečným onemocněním, která tito parazité přenášejí. Velmi zákeřná je i lymská borelióza, proti které vakcína neexistuje. Pokud vás kousne klíště, existuje přitom až sedmkrát větší pravděpodobnost, že onemocníte lymskou boreliózou než klíšťovou encefalitidou. Podle statistik Státního zdravotní ústavu postihne klíšťová encefalitida zhruba 600 lidí ročně, boreliózou se nakazí více než 4000 pacientů za rok.

Na rozdíl od klíšťové encefalitidy nemá borelióza tak rychlý a prudký nástup příznaků. Může být však o to záludnější. První příznaky mohou přijít až šest měsíců po přisátí klíštěte a podobají se těm při běžných virózách - bolest hlavy, malátnost, únava. V době prvních podzimních viróz je tak člověk může snadno podcenit a ani praktický lékař nemusí hned poslat pacienta na testy proti borelióze. Neléčená nemoc přitom často vede k trvalému poškození kloubů, srdce nebo nervů.

Počet nakažených klíšťat roste úměrně s jejich populací, klimatické změny jim prospívají, jsou i ve vyšších nadmořských výškách, říká Terezie Bubová. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy