reklama
 
 

Češi očkování proti klíšťové encefalitidě nevěří, nemoc přitom může i zabíjet, varují lékaři

12. 8. 2018 21:30
Očkovaná je u nás necelá třetina populace i přes to, že je Česko v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v Evropské unii na prvním místě.

Praha - Česko zůstává na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v celé Evropské unii. Loni se touto nebezpečnou chorobou u nás nakazilo 687 lidí. Zároveň také patříme k zemím s nízkou proočkovaností proti této nemoci. Zatímco v Rakousku proti "klíšťovce" chráněno více než 80 procent lidí, u nás jen necelá třetina populace. A to navzdory silné marketingové kampani.

Redakce Aktuálně.cz zjišťovala, proč mají Češi k tomuto očkování nedůvěru a jak jsou na tom samotní lékaři. "Jako starý pán očkovaný nejsem, ale moji vnuci ano," říká profesor Jiří Zeman, předseda České pediatrické společnosti.

Očkovaný proti "klíšťovce" je i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, prezident České stomatologické společnosti Roman Šmucler nebo náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula. "Sám jsem očkován od doby pobytu na fakultě. Léčbu na tuto nemoc bohužel nemáme," vysvětluje Prymula.

Přednosta Kliniky infekčních onemocnění FN Brno Petr Husa upozorňuje, že jde o vážné onemocnění, které u některých lidí končí až smrtí. "V naší nemocnici máme každý rok několik velmi vážných případů této nemoci, kdy pacienta léčíme na jednotce intenzivní péče, nejtěžší případy se dostávají až do kómatu s nutností umělé plicní ventilace nebo podpory krevního oběhu," vysvětluje Husa.

Klíšťata nemívám, proč se nechat očkovat?

Jsou ale i lékaři, kteří argumentují tím, že se jim klíšťata vyhýbají. "Přisáté klíště jsem neměla už léta, a tak nevidím důvod, proč bych se měla nechat očkovat," odpovídá na dotaz redakce praktická lékařka Silvie Kochová z Frýdku-Místku. Každé očkování je podle ní zátěž pro organismus. "Jiná situace je samozřejmě u lidí, kteří mají za sezonu pět, šest klíšťat. U těch je ochrana ve formě vakcíny vhodná," doplňuje lékařka.

Podobný názor má také praktický lékař Vít Mareček z Ostravy: "Do lesů na Opavsku chodím docela často, ale klíšťata mi jen lezou po nohou, nikdy se nepřisají, asi jim nechutnám."

Jeho dvaadevadesátiletý otec má přitom k vakcíně proti encefalitidě vyloženě negativní postoj. "Loni jsem mu toto očkování nabízel, ale odbyl mě s tím, že když ho nepotřeboval do svých devadesáti let, tak to už nyní měnit nebude," říká Mareček.

Právě u starších osob přitom může mít klíšťová encefalitida mnohem vážnější průběh než u dětí nebo mladých lidí. "Statisticky jsou častější těžké průběhy u osob nad 60 let věku," říká profesor Husa. 

Možnou nedůvěru lidí v očkování proti klíšťové encefalitidu můžou podle něj způsobovat některé mýty. "Například to, že tato vakcína má údajně horší vedlejší účinky než ostatní očkovací látky. To samozřejmě není pravda, snášenlivost je podobná jako u ostatních vakcín." 

Několik vpichů, vyšší cena

Nezájem o toto očkování může mít i další důvody. Pro potřebnou imunitu proti nemoci musí totiž pacient přijít do ordinace lékaře celkem třikrát. Po první injekci je třeba přijít znovu za 1-3 měsíce na druhou dávku a poté za 5-12 měsíců na dávku třetí. Což může být zvláště u dětí problém. 

"Každá injekce je u naší dcery dost velká scéna. Stačí nám, že musíme absolvovat povinné očkování, navíc ještě podstupujeme běžné odběry krve při různých onemocněních," zdůvodňuje maminka pětileté Klárky, proč zatím toto očkování nepodstoupila, i když chodí s dětmi každý víkend do lesa.

Svou roli hraje i cena vakcín. Protože jde o nepovinné očkování, hradí si ho pacient sám. Jedna dávka běžné vakcíny přitom vyjde zhruba na 700-800 korun, při nutných třech dávkách to znamená výdaj až 2400 korun. (Po odečtení příspěvku pojišťoven, které přispívají většinou kolem 500 korun za rok, se výdaj dostává na zhruba 1900 korun).

Pokud chce být člověk chráněný proti nemoci celoživotně, měl by navíc podstoupit přeočkování každých pět let. U lidí nad 60 let se přitom doporučuje přeočkování už po třech letech. "To jsou pro naši rodinu docela velké peníze," vysvětluje sedmdesátiletá Věra z Prahy, proč se ona ani její stejně starý manžel nenechali proti klíšťové encefalitidě očkovat.

Borelióza: zrádná nemoc skrytá za chřipku

Klíšťová encefalitida přitom není jediným nebezpečným onemocněním, která tito parazité přenášejí. Velmi zákeřná je i lymská borelióza, proti které vakcína neexistuje. Pokud vás kousne klíště, existuje přitom až sedmkrát větší pravděpodobnost, že onemocníte lymskou boreliózou než klíšťovou encefalitidou. Podle statistik Státního zdravotní ústavu postihne klíšťová encefalitida zhruba 600 lidí ročně, boreliózou se nakazí více než 4000 pacientů za rok.

Na rozdíl od klíšťové encefalitidy nemá borelióza tak rychlý a prudký nástup příznaků. Může být však o to záludnější. První příznaky mohou přijít až šest měsíců po přisátí klíštěte a podobají se těm při běžných virózách - bolest hlavy, malátnost, únava. V době prvních podzimních viróz je tak člověk může snadno podcenit a ani praktický lékař nemusí hned poslat pacienta na testy proti borelióze. Neléčená nemoc přitom často vede k trvalému poškození kloubů, srdce nebo nervů.

Počet nakažených klíšťat roste úměrně s jejich populací, klimatické změny jim prospívají, jsou i ve vyšších nadmořských výškách, říká Terezie Bubová. | Video: DVTV, Daniela Drtinová |  16:00

autor: Iva Bezděková | 12. 8. 2018 21:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama