Například počet pacientů s rakovinou krve se během deseti let zvýšil o padesát sedm procent. "Zatímco v roce 2005 u nás žilo s diagnózou krevního nádoru zhruba dvacet tisíc lidí, v roce 2016 jich bylo třicet dva tisíc," popisuje šéf Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek.
Neznamená to však, že by rakovina krve postihovala více lidí - nárůst je způsobený účinnou léčbou, díky níž žije řada lidí, kteří by dříve onemocnění podlehli. Tito lidé potřebují pokračující lékařskou péči, pravidelná vyšetření a léky. A plní proto ordinace specializovaných center.
"Zatímco dříve byla nemoc zabijákem, nyní se stává pro stále větší část pacientů chronickou nemocí, se kterou čím dál více pacientů přežívá. Týká se to například takzvané chronické myeloidní leukemie," vysvětluje Dušek.
Jenže lékaři, kteří se o tyto pacienty starají, mají na každého pacienta v přepočtu méně peněz než dřív. Úhradová vyhláška - tedy systém, podle kterého dostávají jednotlivé nemocnice určitý balík peněz - vychází ze situace v nemocnicích před dvěma lety. "Každý rok přitom narůstají další procenta nemocných," varuje Dušek.
Nezaplacená genetická vyšetření
"Peníze od pojišťoven tomuto nárůstu neodpovídají. Dochází k tomu, že část reálně provedených vyšetření, zejména laboratoří, není nemocnicím vůbec uhrazena," upozorňuje přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer.
Z klinik navíc odcházejí specializované sestry, které dávají přednost méně náročným oborům, než je onkologie. "Jsme v podobné situaci jako autoservis, kam vozí o 57 procent více aut než dřív, a k tomu jim ještě odešla třetina automechaniků," dodává Mayer.
Specializovaná centra podle něj provádějí vyšetření za desítky milionů korun, která nejsou uhrazena. Nákladná jsou především moderní vyšetření, jež umožňují genetický rozbor nádoru. Díky tomu může pak lékař podat pacientovi cílenou terapii přesně na jeho typ nádoru.
Pojišťovny situaci tak kriticky nevidí. "Rozpočty na nákladné léky ve specializovaných centrech se každý rok navyšují, zhruba o deset procent ročně. Je také otázka, zda jsou všechna vyšetření skutečně potřebná," odpovídá na dotaz Aktuálně.cz ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Lékaři však oponují tím, že by těžko dělali zbytečná vyšetření s vědomím, že za ně nedostanou zaplaceno. "To je podobné, jako by natěrač výškové budovy nedostal zaplaceno za práci na pěti patrech, ale byl přesto ochotný natírat celý dvacetipatrový dům," namítá Mayer.
"Kdybychom dali nejmodernější léčbu každému, zkolabujeme"
O změně ve financování léčby onkologických pacientů neuvažuje ani ministerstvo zdravotnictví. Podle náměstka zdravotnictví Romana Prymuly jsou už dnes výdaje na léčbu vážných nemocí vysoké.
"Letos přichází na trh řada účinných nových léčiv. My bychom byli schopni utratit celý HDP jen za tuto oblast. Kdybychom chtěli dát nejmodernější léčbu každému, tak systém zkolabuje. Zatím k tomu není politická vůle, ale do budoucna je nutná spoluúčast pacientů na běžných onemocněních," říká náměstek Prymula.
Zatím přitom ministerstvo zdravotnictví chystá spíše opačné kroky. Plánuje, že by pacienti mohli mít naopak některá vyšetření nebo výkony nově zdarma. Ve hře je rozšíření věkové hranice žen, kterým má pojišťovna platit umělé oplodnění. Pojišťovny by také mohly proplácet těhotným ženám nákladné genetické testy na screening Downova syndromu, za které si dnes pacientky platí kolem patnácti tisíc korun z vlastního.
Za některé zdravotní pomůcky zaplatí od letoška lidé méně než dřív, týkat by se to mělo například pomůcek na hojení ran, některých inhalátorů, terapeutické obuvi a podobně. Zdarma by měly být také kvalitnější zubní plomby z kapslového amalgámu, za které si dnes musí lidé připlácet. Ministerstvo zdravotnictví také chce, aby pojišťovny proplácely některé dosud nehrazené vakcíny, například proti meningokoku nebo klíšťové encefalitidě.
