Paradox moderní medicíny: Na rakovinu umírá méně lidí, na více pacientů chybí peníze

Iva Bezděková
1. 2. 2019 6:18
Čím úspěšnější je léčba rakoviny, tím méně umírá pacientů. Náklady na péči o ně tak rostou a náhrady od pojišťoven je nestačí pokrývat, upozorňují onkologové na paradox moderní medicíny, který ohrožuje hospodaření českých nemocnic. Ministerstvo na jednu stranu tvrdí, že se v budoucnu nevyhneme spoluúčasti pacientů, na druhou stranu chystá proplácení některých vyšetření a výkonů, za něž se dosud platilo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Například počet pacientů s rakovinou krve se během deseti let zvýšil o padesát sedm procent. "Zatímco v roce 2005 u nás žilo s diagnózou krevního nádoru zhruba dvacet tisíc lidí, v roce 2016 jich bylo třicet dva tisíc," popisuje šéf Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek.

Neznamená to však, že by rakovina krve postihovala více lidí - nárůst je způsobený účinnou léčbou, díky níž žije řada lidí, kteří by dříve onemocnění podlehli. Tito lidé potřebují pokračující lékařskou péči, pravidelná vyšetření a léky. A plní proto ordinace specializovaných center.

"Zatímco dříve byla nemoc zabijákem, nyní se stává pro stále větší část pacientů chronickou nemocí, se kterou čím dál více pacientů přežívá. Týká se to například takzvané chronické myeloidní leukemie," vysvětluje Dušek. 

Jenže lékaři, kteří se o tyto pacienty starají, mají na každého pacienta v přepočtu méně peněz než dřív. Úhradová vyhláška - tedy systém, podle kterého dostávají jednotlivé nemocnice určitý balík peněz - vychází ze situace v nemocnicích před dvěma lety. "Každý rok přitom narůstají další procenta nemocných," varuje Dušek.

Nezaplacená genetická vyšetření

"Peníze od pojišťoven tomuto nárůstu neodpovídají. Dochází k tomu, že část reálně provedených vyšetření, zejména laboratoří, není nemocnicím vůbec uhrazena," upozorňuje přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer.

Z klinik navíc odcházejí specializované sestry, které dávají přednost méně náročným oborům, než je onkologie. "Jsme v podobné situaci jako autoservis, kam vozí o 57 procent více aut než dřív, a k tomu jim ještě odešla třetina automechaniků," dodává Mayer. 

Specializovaná centra podle něj provádějí vyšetření za desítky milionů korun, která nejsou uhrazena. Nákladná jsou především moderní vyšetření, jež umožňují genetický rozbor nádoru. Díky tomu může pak lékař podat pacientovi cílenou terapii přesně na jeho typ nádoru.

Pojišťovny situaci tak kriticky nevidí. "Rozpočty na nákladné léky ve specializovaných centrech se každý rok navyšují, zhruba o deset procent ročně. Je také otázka, zda jsou všechna vyšetření skutečně potřebná," odpovídá na dotaz Aktuálně.cz ředitel VZP Zdeněk Kabátek. 

Lékaři však oponují tím, že by těžko dělali zbytečná vyšetření s vědomím, že za ně nedostanou zaplaceno. "To je podobné, jako by natěrač výškové budovy nedostal zaplaceno za práci na pěti patrech, ale byl přesto ochotný natírat celý dvacetipatrový dům," namítá Mayer. 

"Kdybychom dali nejmodernější léčbu každému, zkolabujeme"

O změně ve financování léčby onkologických pacientů neuvažuje ani ministerstvo zdravotnictví. Podle náměstka zdravotnictví Romana Prymuly jsou už dnes výdaje na léčbu vážných nemocí vysoké.

"Letos přichází na trh řada účinných nových léčiv. My bychom byli schopni utratit celý HDP jen za tuto oblast. Kdybychom chtěli dát nejmodernější léčbu každému, tak systém zkolabuje. Zatím k tomu není politická vůle, ale do budoucna je nutná spoluúčast pacientů na běžných onemocněních," říká náměstek Prymula.

Zatím přitom ministerstvo zdravotnictví chystá spíše opačné kroky. Plánuje, že by pacienti mohli mít naopak některá vyšetření nebo výkony nově zdarma. Ve hře je rozšíření věkové hranice žen, kterým má pojišťovna platit umělé oplodnění. Pojišťovny by také mohly proplácet těhotným ženám nákladné genetické testy na screening Downova syndromu, za které si dnes pacientky platí kolem patnácti tisíc korun z vlastního. 

Za některé zdravotní pomůcky zaplatí od letoška lidé méně než dřív, týkat by se to mělo například pomůcek na hojení ran, některých inhalátorů, terapeutické obuvi a podobně. Zdarma by měly být také kvalitnější zubní plomby z kapslového amalgámu, za které si dnes musí lidé připlácet. Ministerstvo zdravotnictví také chce, aby pojišťovny proplácely některé dosud nehrazené vakcíny, například proti meningokoku nebo klíšťové encefalitidě. 

Debata Hospodářských novin o budoucnosti zdravotní péče:

Debata HN o budoucnosti zdravotní péče | Video: Jakub Zuzánek, Marek Miler
 

Právě se děje

před 13 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy