Je to přesně sto let, co Karel Čapek publikoval drama R.U.R. a v něm jako první použil slovo "robot" jako označení pro umělou inteligenci. Bylo odvozené od slova "robota" - tedy těžká, nedobrovolná práce.
Tento termín se stal postupně součástí světových jazyků. Nyní se skuteční roboti stávají součástí společnosti, tedy i pracovního trhu. Odhaduje se, že v blízké budoucnosti převezmou až jednu čtvrtinu všech rutinních činností. Ale co lidé? Ti se přesunou na jiná místa, k jiným povoláním. K těm odbornějším a řekněme lidštějším.
"Jako vždy je to něco za něco. Rozšíření robotů a umělé inteligence s sebou přinese nové pracovní příležitosti. Ty ale budou vyžadovat jiné schopnosti i odbornosti. O svůj obor se budou muset lidé více zajímat a neustále se vzdělávat," předpovídá Radovan Hypš, ředitel pracovního portálu JenPráce.cz.
Podle něj má zatím robotizace a automatizace tendenci spíše vyplňovat mezery na pracovním trhu, kde nabídka převyšuje poptávku. "Zavádění nových technologií sledujeme především u manuálních prací, sběru dat a jejich processingu. Ne náhodou se tyto obory vyznačují častými odchody dlouhodobých zaměstnanců do důchodu a s nezájmem generace mileniálů je nahradit," dodává Hypš.
Podle odhadů bude na trhu práce do deseti let 20 milionů robotů. A ačkoliv dokážou některé práce zvládnout na rozdíl od lidí rychle a snadno, vše nedokážou. Nemají kreativní myšlení, nejsou schopni mezilidské komunikace, vcítění se do pozice druhého, empatie.
"Na základě svého naprogramování sice robot zvládne v pohodě vykládku nového zboží, nedokáže ale už přesvědčit váhavého zákazníka, aby si zboží zakoupil," uvádí příklad Hypš.