Praha - Pravidla pro družstevní záložny, tedy takzvané kampeličky, se opět zpřísní. Vláda dnes schválila návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Po změně volala i Česká národní banka - vadí jí, že záložny v praxi fungují jako akciové společnosti a nepřipomínají družstva.
Vládou schválený předpis je přísnější než jeho první varianta, kterou připravilo ministerstvo financí ještě pod vedením Miroslava Kalouska - i když z něho vychází.
Novela, o níž nyní rozhodnou poslanci, omezuje velikost záložny maximální bilanční sumou ve výši pěti miliard korun. Pokud by se záložna nad tuto hranici dostala, musela by automaticky od roku 2018 zahájit přeměnu na banku.
„Stanovení limitu velikosti bilanční sumy družstevní záložny a na něj navazující povinná transformace na banku zajistí, že ty instituce, které se svou velikostí, způsobem řízení a produktovou nabídkou podobají bankám, budou vykonávat svou činnost jako banky, tedy akciové společnosti,“ zdůvodňuje ministerstvo financí návrh v důvodové zprávě.
Dvě záložny chtějí být bankou
Záložny, které se nebudou chtít transformovat na banky a jejichž bilanční suma překročí hranici pět miliard korun či se k této hranici bude blížit, dostanou přechodné období 36 měsíců od účinnosti novely, během níž budou muset svou bilanční sumu snížit.
Momentálně by se toto opatření týkalo dvou záložen. Moravský peněžní ústav má bilanční sumu kolem devíti miliard a už zažádal Českou národní banku o bankovní licenci, Záložna Creditas má sumu zhruba 10,5 miliardy a žádost o licenci chce podat na podzim, jak online deníku Aktuálně.cz potvrdila mluvčí Marcela Polášková.
Podle novely mají záložny od roku 2015 platit také dvojnásobné příspěvky do Fondu pojištění vkladů, který střadatelům zaručuje v případě krachu vyplacení všech vkladů až do ekvivalentu 100 tisíc eur. Nyní záložny platí stejné příspěvky jako banky. Dnes platí 0,04 % z objemu pojištěných vkladů každé čtvrtletí, podle nových pravidel to bude 0,08 %.
Vyšší členské vklady
Návrh se snaží také zvýšit zájem členů družstva na jeho fungování. Stanovuje například minimální výši členského vkladu ve výši jedné desetiny součtu úročených vkladů daného člena - kdo tedy bude chtít na spořicí účet uložit třeba 100 tisíc korun, musel by zaplatit členský vklad ve výši 10 tisíc korun.
„Toto pravidlo znamená, že vklady nad desetinásobek souhrnu členských vkladů daného člena budou obecně umožněny, avšak nebudou úročeny. Pravidlo bude účinné pro depozita vložená po 1. červenci 2015. Pro depozita vložená před tímto datem bude toto pravidlo „jedna ku deseti“ aplikováno až od 1. ledna 2018, navíc v mírnější podobě,“ vysvětluje Radek Ležatka, mluvčí ministerstva financí, které novelu připravilo.
Od roku 2018 má platit také pravidlo minimální výše základního členského vkladu ve výši 1000 korun. Nyní většina záložen vybírá pouze jednu korunu.
Záložny v problémech
Novela zavádí také limit pro úvěry poskytnuté jednomu členovi družstva ve výši 30 milionů korun. Má být účinný od 1. ledna 2018, pro smlouvy uzavřené před tímto datem bude platit tříleté přechodné období.
„Návrh reaguje na zhoršující se situaci v sektoru družstevních záložen, která bohužel v loňském roce vyústila v krach největšího subjektu na tomto trhu. Cílem navrhovaných změn je především stabilizace sektoru takzvaných kampeliček, přiblížení jeho fungování mezinárodním standardům a eliminace rizik tohoto sektoru pro Fond pojištění vkladů,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.
Česká národní banka loni v prosinci odebrala licenci Metropolitnímu spořitelnímu družstvu. Jeho představitele nyní vyšetřují státní zástupci s podezřením na tunelování družstva. Na konci června pak přišla o licenci také záložna WPB Capital, která podle ČNB uměle navyšovala kapitál penězi, které sama půjčovala účelově založeným firmám.
