Zavařovací sezona startuje. Ve sklenicích Češi konzervují už stovky let, zjistěte jak

Ekonomika Ekonomika
29. 8. 2020 14:52
Domácí konzervace ovoce a zeleniny má v českých domácnostech dlouholetou tradici a je neodmyslitelně spojena se zavařovacími sklenicemi. Do nich se zavařeniny ukládaly již v 17. století, zásadní byl nicméně vynález gumového těsnění před 140 lety. Podívejte se, jak Češi zavařovali v minulosti a jak nyní.
Zavařovací hrnec s příslušenstvím: zavařovací sklenice, teploměr, lžíce, otvírák a kovová pera.
Zavařovací hrnec s příslušenstvím: zavařovací sklenice, teploměr, lžíce, otvírák a kovová pera. | Foto: Národní zemědělské muzeum

Již v 17. století se zavařené ovoce ukládalo do sklenic. Od 18. století se v Česku rozšířilo zavařování do speciálních sklenic s vně přehnutými okraji.

  • Zprvu se sklenice uzavíraly měchuřinou a převazovaly motouzem. Měchuřina po vyschnutí sklenici neprodyšně uzavřela. Na podobném principu později fungoval i pergamenový papír a celofán.

Hospodyňky dříve používaly také silný hedvábný papír namočený v nesvařeném mléce nebo povoskovaný papír. Ke krátkodobému skladování ve sklenicích s užším hrdlem sloužila také vata.

Někdy se pergamen nebo celofán potíral vhodným lakem nebo i bílkem, aby se zabránilo vysychání obsahu sklenice. 

"Jednou z metod bylo také parafinování marmelád a povidel ihned po jejich naplnění. Parafín se nejdříve rozehřál a potom se na povrch marmelády nalila tenká vrstvička. Tato procedura se opakovala ještě druhý den, aby povrch zůstal naprosto neprodyšný," popisuje kurátorka Národního zemědělského muzea Lucie Kubásková.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Extraligovou Spartu posílil švédský útočník Thorell

Novou posilou hokejistů extraligové Sparty se stal švédský útočník Erik Thorell. Devětadvacetiletý křídelník má zkušenosti ze švédské i finské nejvyšší soutěže, poslední dvě sezony byl ale spoluhráčem kapitána českého týmu na letošním mistrovství světa Jana Kováře ve švýcarském Zugu. O jeho příchodu informovala Sparta na webu.

Další zprávy