Analýza - Přestože Rusnokova vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, u moci pravděpodobně zůstane ještě řadu týdnů, možná měsíců. A její členové dávají najevo, že byť v demisi, vládní program hodlají prosazovat.
Jak se Rusnokovu týmu bude proti vůli sněmovny vládnout, si osahá velmi brzy, ještě během této sněmovní schůze.
Na programu je debata o první legislativní normě, kterou Rusnokova vláda poslancům předložila: jde o novelu zákona o obnovitelných zdrojích. Cílem návrhu, který se chystal ještě za předchozí Nečasovy vlády, je snížení ceny elektřiny pro spotřebitele. Silně za ni lobbují průmyslníci, většina poslanců z koalice i opozice s ní nemá problém. Za normálních okolností by, třeba i s určitou poslaneckou úpravou, sněmovnou hladce prošla.
Teď se tento zákon stane testem pro další fungování legislativního procesu u nás. Bude sněmovna, uražená tím, že prezident a vláda neberou ohled na její většinovou vůli, ochotná na kabinetem předkládanou novelu kývnout? Pokud ano, bude to signál, že Rusnokovi a jeho ministrům mohou procházet i další zákonné návrhy, což vládě uvolní ruce a zvedne sebevědomí pro další kroky. Jenomže zařezávat se právě tato norma bude poslancům jen velmi těžce.
Setrvalý tlak
Připomeňme, co novela, pro niž se vžilo označení "stop a strop", obsahuje.
Předpokládá zmrazení poplatku, který spotřebitelé platí na podporu obnovitelných zdrojů. Namísto spotřebitelů má na "zelenou" dotaci (ta činí letos téměř 45 miliard ročně a v příštích letech dál poroste) víc přispívat stát.
Podle vládního návrhu se má v příštím roce zvednout státní dotace na obnovitelné zdroje ze současných 11,7 miliardy korun ročně na 15,4 miliardy. Díky tomu by klesl spotřebitelský poplatek z 583 na spotřebovanou megawatthodinu elektřiny na pouhých 495 korun. A dál už by růst neměl. Případný další vzestup celkové dotace pro obnovitelné zdroje má do budoucna vždy sanovat stát, nikoliv přednostně spotřebitel, jak to bylo dosud.
Kolem návrhu se v každém případě rozjede ve sněmovně debata, a to i přesto, že jej vláda žádá přijmout ve zrychleném režimu - aby mohla změna platit od začátku příštího roku. Jenomže průmyslníci, jež vysoké ceny elektřiny v době krize příliš tíží, tlačí na ještě citelnější snížení poplatku a větší zapojení státu. Svaz průmyslu a dopravy se na poslance obrátil s žádostí "zastropovat" poplatek nikoliv na 495, ale na 420 korunách na MWh a tvrdě za svůj požadavek lobbuje.
Debata se může rozjet i kolem přílepku ke zmiňované novele, který počítá s prodloužením původně tříleté solární daně. Či kolem ustanovení, jež ukončí od příštího roku jakoukoliv další veřejnou podporu pro nové "zelené" elektrárny. Ani tyto rozpory by ale za normálních okolností pro novelu neznamenaly vážnější nebezpečí.
Jenomže teď se k různým názorům na navrhovaný zákon přidá navíc ochota či neochota poslanců spolupracovat s vládou bez důvěry. A tak, i když je novela mimořádně důležitá a politicky citlivá, i když vychází ze záměru, připraveného ještě Nečasovou vládou, i když za ni lobbují mocní přímluvci, její schválení vůbec není jisté. Každopádně se tu vytvoří precedens pro další podobné situace, jež budou následovat.
Rozpočet do září
Ve srovnatelné situaci se zákonodárci octnou v momentě, kdy jim Rusnokův kabinet předloží návrh státního rozpočtu na příští rok. Což by se mělo stát do září.
Poslanci sice ve středu v noci po hlasování o důvěře vládě oznámili, že hned druhý den začnou jednat o rozpuštění dolní komory a uspořádání předčasných voleb. Mohly by se tak uskutečnit na konci letošního října, poslanci tak ale asi nestihnou schválit včas státní rozpočet na příští rok.
Rusnokovi lidé mluví o potřebě nastartovat ekonomiku zvýšenými státními investicemi. Ministr financí Jan Fischer už připustil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že je připraven jednat o navýšení rozpočtu Fondu dopravní infrastruktury o pět miliard korun.
Mluví se o rozhýbání ekonomiky s pomocí peněz z prosperujících státních podniků. Rusnokovo vládní prohlášení výslovně zmiňuje například "co nejrychlejší zahájení programu Nová zelená úsporám včetně jeho financování s delší perspektivou", k čemuž chce kabinet "využít částečně prostředky kumulované na účtech Lesy ČR."
To všechno jsou plány, jimž bude veřejnost tleskat.
Tím spíš, že se kabinet nechystá rozhýbávat ekonomiku za cenu výraznějšího růstu státního dluhu. "Vláda je odhodlána udržet schodek vládního sektoru pod třemi procenty HDP," píše se v programovém prohlášení. Prezidentský kabinet si tak stanovil stejný limit, jaký si dřív vytyčila i Nečasova vláda. A Fischer ve zmíněném interview pro HN prohlásil, že nebude schvalovat resortním kolegům navyšování rozpočtu, pokud zvýšené výdaje nebudou schopni kompenzovat úsporami.
Prostě rozpočet zřejmě nevzbudí u většiny zákonodárců velké kontroverze. A vzhledem k tomu, že se vláda těší podpoře zaměstnavatelských svazů, odborů a hejtmanů - tedy mocných vlivových skupin, bude se proti němu ve sněmovně argumentovat jen obtížně.
S čím ale naopak vláda v zákonodárném sboru narazí a co těžko prosadí, jsou chystané zákony o spotřební dani či o zavedení registračních pokladen. Velká debata se nepochybně rozjede také ohledně chystané tužší regulace hazardu. Jde ale o evergreeny, jejichž schválení či neschválení nezpůsobí v české ekonomice žádný velký zlom či obrat.
Co kabinet snadno zmůže
Vláda má ale možnost řadu důležitých kroků dělat bez posvěcení parlamentem, sama má rozsáhlé pravomoci. Ty začala využívat ještě před hlasováním o důvěře.
Už minulý týden například rozhodla o zvýšení minimální mzdy. Ministři rozjíždějí rozsáhlé personální změny ve státních firmách, úřadech a institucích - už před týdnem bylo kompletně obměněno vedení Českých drah, následovat budou s velkou pravděpodobností další padlé manažerské hlavy. Ministři se chystají na zmiňované vytažení miliard ze státních podniků spravovaných svými resorty. Pracují na státní energetické a surovinové koncepci, řeší, kde najít víc peněz na dotovaná pracovní místa, slibují promluvit do bytové politiky.
Velmi aktivně se nový kabinet chopil přípravy nových pravidel pro využívání Evropských strukturálních a investičních fondů v příštím sedmiletém programovacím období, jež nastává už od roku 2014 a během nějž by Česká republika měla z Bruselu dostat přes 500 miliard korun.
O nové metodice, podle níž se peníze budou rozdělovat, jedná vláda už příští týden a má tu prakticky volné ruce. "Kromě metodiky musíme ještě udělat revizi legislativního procesu, některé záležitosti budeme muset řešit standardně schvalováním ve sněmovně. Například potřebujeme zákon o státních úřednících. Je pravda, že tady je určité riziko, že se věci mohou ve sněmovně zadrhnout, ale zatím z toho obavy nemám," říká náměstek nového ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, který na uvedené problematice pracoval už za minulé vlády.
Temelín a kanál Dunaj-Odra-Labe
V čem naopak Rusnokova vláda žádné zásadní nevratné rozhodnutí přijímat nebude, jsou dvě zvažované obří státní investice: temelínský tendr na nové jaderné bloky a dále propojení Dunaje, Odry a Labe novými kanály, využitelnými pro lodní dopravu.
Jak už ČEZ oznámil, rozhodnutí o dostavbě Temelína se minimálně o rok odkládá, takže nepadne do konce letošního roku, jak stanovil původní harmonogram.
ČEZ se do stavby nehodlá pustit bez toho, aby dostal od vlády závaznou garanci minimální výkupní ceny elektřiny z nových bloků. Taková garance ale může znamenat v budoucnu stejnou finanční zátěž pro spotřebitele či stát, jakou dnes představují obnovitelné zdroje energie. Premiér Jiří Rusnok už se nechal slyšet, že tak zásadní politické rozhodnutí jeho kabinet dělat nehodlá. Není ostatně kam spěchat - elektřinu z nového Temelína země tak jako tak nebude potřebovat dřív než po roce 2030. Pokud po ní vůbec nějaká poptávka bude.
Co se týče nové vodní cesty, vláda slibuje v programovém prohlášení pouze velmi předběžné přípravné kroky. Konkrétně komplexní studii proveditelnosti a dále studii SEA (tj. strategické posouzení vlivu na životní prostředí) na toto vodní dílo. Dále kabinet slibuje jednat o projektu se sousedními státy a připravit jeho financování z evropských fondů. Pokud příští vláda nebude mít do projektu chuť, může ho odložit k ledu, kde se obří projekt válí už desítky let.
