Reykjavík - Ještě nedávno byl Island jedním z nejlépe prosperujících států Evropy, který OSN z hlediska kvality života označila za nejlepší místo pro život.
Celosvětová krize ho ale položila na lopatky a nyní prochází nejhorším ekonomickým obdobím od získání své nezávislosti v roce 1944. A v souvislosti s tím se musí potýkat s dalším problémem - obrovskou migrací Islanďanů za prací.
Bankovní systém ostrova v Atlantiku doplatil na finanční krizi a vláda už nedokázala zabránit jeho zhroucení. Islandské banky musely být zestátněny. Inflace v listopadu vzrostla na 18leté maximum, tedy na 17,1 procenta a islandská koruna prudce oslabila.
Ostrovní ekonomika v hodnotě 7,5 miliardy dolarů nyní podle odhadů Mezinárodního měnového fondu může v roce 2009 poklesnout až o 10 procent. Sám fond se Islandu rozhodl vypomoci částkou 4,6 miliardy dolarů.
Za prací chtějí emigrovat desítky tisíc Islanďanů
V zemi, kde byla značná část obyvatel zaměstnána ve finančních službách, teď nepanují zrovna ideální podmínky pro práci. Odhady nezaměstnanosti se pro leden pohybují na sedmi procentech, v říjnu letošního roku přitom byla 1,9 procenta.
Podle agentury Bloomberg zvažuje celá polovina Islanďanů ve věku 18 až 24 let odchod ze země. "Odejdou desítky tisíc lidí," odhaduje hlavní analytik v Danske Bank Lard Christensen. Pro stát s 320 tisíci obyvateli to může znamenat velkou ránu. "Není tu žádná práce," říká 18letý Baldvin Kristjansson. "Chystám se odstěhovat do Norska."
Největší emigrační vlna postihla Island koncem 19. a počátkem 20. století. Tehdy ostrov opustilo 15 tisíc z celkového počtu 70 tisíc obyvatel, aby se odstěhovali do Severní Ameriky.
Island prý krizi překoná jako jeden z prvních
Osudové osmičky
- V listopadu 2008 rozhodl Mezinárodní měnový fond, že na pomoc Islandu uvolní 2,1 miliardy dolarů.
- Úvěr je dvouletý a Island z něj může okamžitě vyčerpat přes osm set milionů dolarů. Zbytek bude mít k dispozici v osmi splátkách po 155 milionech.
Nyní Islanďané míří za prací do Norska, Švédska či Dánska. Jejich výhoda spočívá podle analytika Jana Sykory z Wood & Company především v tom, že jsou jako jedni z mála Evropanů zvyklí na cykličnost ekonomického vývoje. Situaci tak černě nevidí - Island podle něj bude jednou z prvních zemí, která se s krizí vyrovná.
"Bohatství Islandu je postaveno na kvalifikované a talentované práci. Současnou krizi řada Islanďanů vnímá jako příležitost a samozřejmě jim hraje do karet malá populace," popisuje situaci Sykora. "Pouhých pár týdnů po krizi je možné vidět Islanďany, kteří jsou ochotni rozjet se tisíce kilometrů za prací. Těžko si dovedu představit jiný evropský stát, který je toho schopen."
Přestože se příští rok očekává výrazný pokles HDP, Island podle Sykory krizi překoná. "Myslím si, že se Island z krize dostane jako jeden z prvních států. Jenom si nejsem jist, zda jejich budoucím exportním artiklem budou depozita u jejich bank," doplňuje analytik.
