Státní pobídky v krizi: Podívejte se, komu vláda rozdala stamiliony na úlevách daní

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 19. 3. 2021 10:16
Systém udělování investičních pobídek má být po úpravách dostupnější i pro menší firmy. Zda to zabralo, je nyní těžké hodnotit. Momentálně totiž zájem o ně klesá i s tím, jak rozvoj podniků brzdí pandemie. Ale například firmy ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera získaly od začátku loňska pobídek hned několik a řadí se za tu dobu mezi ty největší, kterými se Česko rozhodlo soukromníky podpořit.
Zkušební provoz spouští automobilka až v těchto dnech, už v polovině října však stály na rozlehlých asfaltových plochách první vyrobené vozy Hyundai i30.
Zkušební provoz spouští automobilka až v těchto dnech, už v polovině října však stály na rozlehlých asfaltových plochách první vyrobené vozy Hyundai i30. | Foto: Ondřej Besperát

Pobídky mají i řadu odpůrců

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy jsou investiční pobídky z pohledu principů svobodného trhu velice sporný nástroj. "Nicméně realita je taková, že je používá řada zemí, takže jejich ukončením bychom se vyřadili ze soutěže o zajímavé investice," dodává.

  • Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že investiční pobídky zvyšují korupční potenciál politiků nebo úředníků, kteří vybírají firmy, jež pobídku získají.

"Celý proces poskytování pobídek lze nepochybně učinit poměrně transparentním, takže to ještě není jejich hlavní problém. Tím je to, že firmy pobídek zneužívají, uplatňují jakousi 'pobídkovou turistiku', kdy v zemi, jež pobídku poskytla, působí pouze přechodně, po dobu platnosti pobídky, zatímco po jejím skončení se stěhují zase do jiné země," popisuje.

Dalším zásadním problémem pobídek je podle Kovandy to, že ničí konkurenci. "Těžko například může menší domácí firma konkurovat větší zahraniční firmě, jež na řadu let získala pobídku ve formě daňových prázdnin. Pobídka tak vede k tomu, že větší zahraniční firma je zisková do značné míry za peníze domácího daňového poplatníka, zatímco menší domácí firmě nedovolí konkurence zahraničního velikána rozvinout se na úroveň jinou než subdodavatelskou," domnívá se Kovanda.

  • Původní režim pobídek, zavedený v Česku před více než 20 lety, byl podle Skořepy hodně zaměřen na počet pracovních míst bez ohledu na typ práce.

"V prvních letech fungování toto zaměření snad dávalo určitý smysl, nicméně během let napomohlo růstu podílu montoven," podotýká ekonom.

Charakter investic je dobře patrný v následujícím porovnání historicky nejvyšších investic žádajících o pobídku a také historicky nejvyšších udělených veřejných podpor. Dominují zde právě montovny. Největší investicí je jednoznačně továrna korejské automobilky Hyundai za 34,4 miliardy korun. Firma na ni dostala od státu obří pobídky celkem za 4,9 miliardy korun.

Historicky nejvyšší investice žádající o investiční pobídku

Firma Výše investice (v mld. Kč) Rok podání záměru
1. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o 34,4 2006
2. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o.  23,5 2002
3. Nexen Tire Corporation Czech s.r.o.   22,8 2014
4. Škoda Auto a.s.   19,0 1998
5. Nemak Europe s.r.o.   11,4 2000
6. Denso Manufacturing Czech s.r.o.   9,6 2001
7. Bosch Diesel s.r.o.   8,5 2000
8. Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech, s.r.o.   8,4 2000
9. Chemopetrol, a.s.   7,9 2000
10. VDO Česká Republika, s.r.o.   6,3 2002

Historicky nejvyšší veřejná podpora u investičních pobídek

Firma Strop veřejné podpory (v mld. Kč) Rok podání záměru
1. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o.   4,9 2006
2. Nemak Europe s.r.o.   4,5 2000
3. Nexen Tire Corporation Czech s.r.o.   3,5 2014
4. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o.   3,5 2002
5. Chemopetrol, a.s.   3,0 2000
6. Denso Manufacturing Czech s.r.o.   2,6 2001
7. Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech, s.r.o.   2,3 2000
8. Bosch Diesel s.r.o.   1,6 2000
9. VDO Česká Republika, s.r.o.   1,6 2002
10. Daikin Industries Czech Republic s.r.o.   1,4 2003

Zdroj: CzechInvest

Kovanda připomíná, že pobídky podle něj vytváří "podhoubí pro udržování české ekonomiky ve stadiu montovny a levné subdodavatelské ekonomiky, kdy značná část domácí vytvořené hodnoty odtéká za hranice ve formě stovek miliard korun dividend ročně."

  • Podle ekonoma Skořepy k žádoucímu posunu směrem k podpoře kvalifikovaných míst a výrob s vyšší přidanou hodnotou nakonec podle Skořepy došlo. "Ale bohužel až teprve v roce 2019. Bude trvat další řadu let, než bude možné příznivý efekt této změny zhodnotit," podotýká ekonom.
 

Právě se děje

Další zprávy