"V případě meziročně vyšší inflace rozhodně nejde o žádnou druhou inflační vlnu, ale primárně o statisticko-technický efekt nižší srovnávací základny z minulého roku," vysvětluje analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Po loňském zavedení úsporného tarifu na energie totiž došlo k umělému snížení inflace. To následně vytvořilo nízkou srovnávací základnu, která nyní vede právě k nárůstu meziročně vyjádřené inflace. "Pokud bychom tento úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta," upřesnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Inflace v říjnu v souladu s prognózou ČNB přechodně zrychlila (na 8,5 % v meziročním vyjádření) vlivem loňského úsporného tarifu. Proces obnovování cenové stability v ČR však není tímto efektem nijak narušen.
— Česká národní banka (@CNB_cz) November 10, 2023
🔗 Celý komentář: https://t.co/jRdzTadjRS pic.twitter.com/C6pYzPLByg
Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny bydlení. Nájemné v bytech zdražilo o téměř osm procent, vodné o 16,3 procenta a stočné o více než čtvrtinu. Ceny elektřiny statisticky zrychlily meziroční růst na téměř 150 procent, v čemž se ale projevil právě loni započítaný úsporný tarif. Bez tohoto vlivu by cena proudu letos v říjnu byla meziročně vyšší o necelých 25 procent uvádějí statistici.
Druhé v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů, které podle statistiků stouply o 3,7 procenta. Chleba meziročně zdražil o zhruba pět procent a zelenina o 12,4 procenta, přičemž ceny brambor meziročně stouply skoro o polovinu ve srovnání s loňským říjnem. Zlevnila ale vejce, a to o 6,2 procenta, či cukr, jehož cena meziročně klesla o více než desetinu.
Příští rok inflace klesne, odhadují ekonomové
Centrální bankéři ponechali na posledním zasedání hlavní sazbu na sedmi procentech. "A tříměsíční sazba od té doby stoupá, což značí, že trhy přestávají věřit, že ke snížení sazeb dojde na prosincovém zasedání," vysvětluje analytik Citfin Tomáš Volf. "Jelikož v lednu měnové jednání pravděpodobně nebude, tak další možný termín je až v únoru. Centrální bankéři jsou si vědomi toho, že inflace klesá zatím pomalejším tempem, než původně čekali," dodává.
Volf se domnívá, že je cíl srazit průměrnou inflaci za letošní rok pod deset procent ohrožen. "A dostat ji pro příští rok pod 2,6 procenta také. Dle slov guvernéra ČNB Aleše Michla bude snižování pozvolné, což v překladu znamená, že se nebude nikam spěchat, což hraje do karet importu, protože slabá koruna bude znesnadňovat pozici českých dovozců," dodává Volf.
Oproti tomu ekonom BHS Štepán Křeček má zato, že již zrušený energetický tarif bude českou inflaci ovlivňovat jen do konce roku. "Již v příštím roce inflace výrazně klesne a bude se pohybovat poblíž svého cíle," odhaduje.
Podobně situaci odhaduje i Patrik Rožumberský z UniCredit. "V listopadu se inflace nejspíš opět vydá směrem dolů. Tomu dopomůže vliv vyšší báze, zejména u energií a potravin. Pokud budeme počítat s tím, že inflace bude v listopadu a prosinci zhruba meziměsíčně stagnovat, ukáže meziroční inflace na konci roku hodnotu lehce nad sedmi procenty. Velký pohyb směrem dolů nás pravděpodobně čeká v lednu, kdy se inflace podle našich výpočtů dostane do rozmezí tří až čtyř procent," předpovídá.
