Řada firem už běžně poskytuje zaměstnancům týden dovolené navíc, takže 25 dnů volna nikoho neohromí. Některé firmy, hlavně v oboru informačních technologií, nabízejí i dva týdny navíc, tedy 30 dní dovolené a k tomu takzvané sick days. Delší dovolená je však na trhu práce zatím unikátní.
Česká spořitelna nový benefit vysvětluje tak, že chce mít spokojené zaměstnance, a tím i spokojené klienty. "Jsme přesvědčeni, že budoucnost bankovnictví je v osobním poradenství pro všechny klienty bez ohledu na jejich bonitu. Pro takové poradenství potřebujeme lidi, kteří jsou v rovnováze, odpočatí, nejsou vystresovaní a dokážou se vcítit do potřeb klienta. Výzkumy nám potvrzují, že pro zaměstnance je časová flexibilita a rovnováha v osobním a pracovním životě stejně důležité jako odpovídající finanční ohodnocení," vysvětluje tiskový mluvčí banky Filip Hrubý.
Doplňuje, že benefit s názvem "Můj den" nabízí vedle pěti týdnů klasické dovolené a pěti takzvaných sick days ještě jeden den volna navíc v každém měsíci.
"Čerpání je možné za stejných podmínek jako čerpání standardní dovolené, jedinou výjimkou je fakt, že zatímco dovolenou lze v omezené míře převádět do dalšího kalendářního roku, těchto dvanáct dní převést nelze. Apelujeme na zaměstnance, aby si tyto dny vybírali pravidelně a rovnoměrně, ideálně tedy každý měsíc jeden," dodává Hrubý.
Volno navíc jako navýšení mzdy
Personalisté na dotaz Aktuálně.cz zda se s takovým benefitem už setkali, reagovali vesměs všichni podobně: "Je to výjimečné, dvaačtyřicet dní volna je opravdu dost. Podobně to mají myslím jenom ve Skandinávii," uvedl například headhunter Jozef Papp ze společnosti Stanton Chase.
Také podle Ladislava Kučery, šéfa personální společnosti Hays, více dní dovolené navíc, popřípadě neomezená dovolená, se objevují vzácně. "Jsou to skutečně jednotky zaměstnavatelů, které toto svým zaměstnancům umožňují. Společnosti se tak snaží přilákat nové zaměstnance a zatraktivnit se na pracovním trhu. A z pohledu uchazečů se jedná o výhodu natolik zajímavou, že na ni obvykle velmi dobře reagují," říká Kučera.
Doplňuje ovšem, že společnosti samy musí zvážit, nakolik zavedení delšího volna ovlivní jejich produktivitu.
Poklesu produktivity se ovšem spořitelna údajně nebojí. "Koncept jsme testovali několik měsíců na zhruba dvou stech zaměstnancích. Zavést flexibilnější pracovní dobu na centrále není takový problém jako na pobočkové síti, kde jsme si museli být stoprocentně jisti, že nový benefit neohrozí dostupnost našich poboček a klientského centra," dodává Hrubý. Doplňuje, že dodatečných dvanáct dnů v roce pro každého zaměstnance reálně odpovídá plošnému nárůstu mezd o 5,5 procenta.
Podle Tomáše Surky z personálně poradenské společnosti Quanta je u zaměstnavatelů nejčastější kombinace dvaceti dnů zákonného volna, pět dní navíc a tři až čtyři sick days, dohromady tedy dvacet osm až dvacet devět dní. "Některé firmy pak navyšují dovolenou podle odpracovaných let zaměstnance, jiné pak umožňují čerpat dovolenou navíc až po vyčerpání té zákonné. Někteří lidé si totiž nechtějí dovolenou vybírat a firmám to pak přidělává starosti, jak splnit zákonnou povinnost," dodává Surka.
Tvůrčí volno pro mladé a vyhořelé
Delší dovolená patří k nejžádanějším benefitům. Zájem roste ale i o neplacené volno nebo takzvané tvůrčí volno. "Poskytování sabbatical leave, tedy neplaceného volna či jeho obdoby, kariérní přestávky, která může být zčásti placená, je v posledních letech trendem. Delší volno i na několik měsíců slouží k odpočinku, cestování nebo jiným aktivitám. Po jeho skončení se zaměstnanec vrací zpět na své původní pracovní místo ke stávajícímu zaměstnavateli. Po dohodě lze přejít například na pozici v jiném oddělení," vysvětluje Ladislav Kučera z Hays.
Se sabatiklem se setkal více ve velkých společnostech či korporacích, u menších společností není tento jev až tak obvyklý z důvodu obtížnější zastupitelnosti.
"Ta se však dá snadno vyřešit například najmutím dočasného pracovníka, tím pádem se tyto firmy nemusí obávat tuto výhodu svým zaměstnancům podle potřeby poskytnout. Ti tímto způsobem řeší nejrůznější situace, od potřeby delšího odpočinku až po nenadálé rodinné situace," dodává Kučera.
Firmy si uvědomují, že nábor nového seniorního zaměstnance a jeho zaškolení je po finanční i časové stránce mnohem náročnější než časově omezené propuštění člověka, který si chce splnit nějaký krátkodobější sen nebo si jen na chvíli od práce odpočinout.
Zatímco Kučera se setkal s čerpáním neplaceného volno především u mladých lidí mezi 30 až 35 lety, headhunter Jozef Papp většinou u manažerů, kteří jsou vyhořelí a potřebují znovu nastartovat. "Obvykle využívají 3 až 6 měsíců. Zažil jsem i případ, kdy dotyčný manažer potom odešel ze společnosti," říká Papp.
Tvůrčí volno nabízí například ČSOB a požádat o něj mohou zaměstnanci na všech pozicích. Ale až po osmi letech ve firmě. "Sabbatical je využíván převážně k regeneraci a ze zkušeností a průzkumů nám jako ideální vzešlo právě těchto osm let. Poskytujeme až čtyři týdny volna s poskytnutím mzdy ve výši té minimální, tedy 14 600 korun. Opakovat sabbatical pak může zaměstnanec až po třech letech po posledním čerpání," říká Aneta Valdhansová z ČSOB. Zájem o tento benefit podle ní roste.
