Praha - Tuzemské potravinářské společnosti začínají zjišťovat, jaké dopady bude mít ruské embargo na jejich podnikání. Jeden z největších hráčů na trhu, holding Agrofert, výrazné dopady na své podnikání neočekává.
Situace naopak velmi znepokojuje kunovickou firmu Hamé, která letos plánovala v Rusku utržit skoro miliardu korun. V případě výrazných ztrát bude požadovat kompenzace na české vládě, případně se jich bude dožadovat v Evropské unii. Plány na ruském trhu zhatí sankce také jihočeské mlékárně Madeta. Opatření se dotkne všech jejích závodů.
Situace nenechává chladné ani pěstitele ovoce a zeleniny. Ti sice nebudou postiženi přímo tím, že by přišli o exportní trh, obávají se ale druhotného efektu, tedy přemíry dovozu ovoce a zeleniny na český trh, který může spustit cenovou válku a místní pěstitele výrazně poškodit. Stejné obavy mají třeba i mlékaři.
Agrofert: Do Ruska vyvážíme jen malou část
"Na potravinářský segment skupiny Agrofert bude mít ruské embargo jen minimální dopad," sdělil online deníku Aktuálně.cz mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Nejvíce se zákaz dotkne segmentu trvanlivých salámů, tedy Kosteleckých uzenin.
"Pro firmu by to znamenalo výpadek asi 6,8 milionu korun," upřesňuje Hanzelka s tím, že roční tržby Kosteleckých uzenin představují 5,4 miliardy korun.
Výraznou ztrátu zákaz dovozu do Ruska nezpůsobí ani olomoucké mlékárně Olma ze skupiny Agrofert. "Ta ročně do Ruska vyveze mléko a mléčné výrobky za 250 tisíc korun," říká Hanzelka. Celkové tržby Olmy pro porovnání činí asi 2,8 miliardy korun.
Naprosto žádný vliv nebude mít ruské embargo například na výrobce tradičních moštů, Moštárnu Hoštětín. "Do Ruska nevyvážíme, vyznáváme místní výrobu a spotřebu, která je protikladem k současnému globalizovanému obchodu. Ruské sankce tak dokládají zranitelnost globalizovaného obchodu," komentuje nastalou situaci jednatel moštárny Radim Machů.
Hamé: Ve hře je pětina tržeb
Značných dopadů se naopak obává kunovický výrobce tradičních paštik Májka, Hamé. "Současná situace nás velmi znepokojuje. Na ruském trhu letos plánujeme utržit za naše výrobky zhruba 900 milionů korun, což je skoro 20 procent celkových konsolidovaných tržeb společnosti," vypočítává generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Z tohoto objemu firma asi 15 procent dováží z České republiky, zbytek pak vyrábí přímo v Rusku.
"Již nyní jsme vzhledem k rizikům museli omezit plánované investice do ruského výrobního závodu a do rozvoje ruského trhu, což negativně ovlivní naše budoucí výnosy," dodává Štrupl.
Případné další zhoršení situace by podle něj pro Hamé znamenalo stamilionové ztráty. "V takovém případě budeme požadovat po vládě, potažmo po EU kompenzaci těchto škod a zmařených investic," varuje generální ředitel.
Kamiony se na hranicích otáčejí
Možné dopady v současné době sčítají jihočeské mlékárny Madeta. "Čtyři pět let se snažíme dostat v co největších objemech na ruský trh, když se nám to podaří, a indexově to narůstá neuvěřitelně, z 200 milionů korun bychom mohli být v příštím roce na třistamilionových tržbách, tak se to zhatí," stěžuje si generální ředitel Madety Milan Teplý.
Největší dopad budou mít podle něj sankce na českokrumlovský závod, kde se vyrábí Rusy velmi oblíbená Niva. Měsíčně jí do Ruska Madeta vyváží 60 tun a její export meziročně nejrychleji roste.
"Mám čerstvou informaci, že kamiony, které jsou na hranici, se vracejí, my budeme vracet peníze. Nivu pro Rusko děláme dva výrobní dny v týdnu, čili musíme propustit lidi," říká bez konkrétních čísel Teplý.
Ztráty očekává i společnost Interlacto, která se zabývá převážně exportem mlékárenských produktů.
"Export do Ruska pro nás představuje částku 1,9 milionu eur (zhruba 53 miliony korun). Měsíčně jde o 50 až 300 tun zboží. Vyvážíme především sušené prášky, odstředěné mléko nebo syrovátku," vypočítává zástupce generálního ředitele Interlacta Petr Ehl.
Export na ruský trh podle něj představuje 30 až 40 procent celého podnikání firmy. "Hrozí tedy, že nám kvůli embargu zmizí velká část trhu," dodává.
Jak ale potravinářům a zemědělcům vzkázal premiér Bohuslav Sobotka, žádostmi o případné kompenzace by se měla zabývat spíše Evropská unie, nikoli samotná Česká republika.
"Pokud budou v rámci sankcí výraznější dopady, tak je potřeba, aby se to otevřelo na evropské úrovni," uvedl premiér. Možné je podle něj využít například mechanismů ve Společné zemědělské politice.
Přijde cenová válka
Po obchodu má zřejmě i liberecký výrobce sekané a karbanátků firma Ravy CZ. Do Ruska své výrobky zatím sice nedováží, byla ale blízko podepsání kontraktu, který by ji umožnil vstup na tento trh. "Na vstup se chystáme už dva roky. Byli jsme před podpisem smlouvy. Čekáme už jen na audit od ruských veterinářů," řekl ČTK spolumajitel firmy Ivo Najman.
Firma se zhruba 80 zaměstnanci vyváží zhruba třetinu své produkce. Podle jednatele se zatím nedá říci, o jak velkou zakázku se jedná. "Nedá se to říci dopředu, jak významné by to pro nás bylo, ale je to velký trh," konstatoval. Plánů na vstup do Ruska se ale firma zatím vzdát nechce a vyčká dalšího vývoje.
Zákaz dovozu vybraných potravin do Ruska dělá starosti také tuzemským pěstitelům ovoce a zeleniny. "Z Česka se ročně vyvezou pouze dvě procenta produkce zeleniny. Lze ale předpokládat, že se ruské embargo projeví zvýšeným dovozem do Česka. Částečně se na tom budou možná podílet i řetězce, které mají zahraniční matky," předpokládá předseda zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Okolní země, jako je například Polsko, Německo nebo Maďarsko, totiž ztratí možnost odbytu pro velké množství svých výrobku, které se budou snažit uplatnit jinde. "A zcela logicky je zde velká hrozba, že tyto výrobky skončí s podporou jejich národních vlád za dumpingové ceny na trzích nových členských zemí, tedy i ČR," vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
"V EU začne vznikat přetlak všech zemědělských komodit, tento vyvolá okamžitě depresi v cenách, a to hlavně u těch komodit, které nesou přidanou hodnotu. To bude ten konečný dopad pro celou ČR potažmo naše družstvo," doplňuje ji výkonný ředitel Zemědělského družstva Senice na Hané Lubomír Vítek.
"Bude to válka o ceny. Stav, kde neplatí pravidla trhu," varuje také předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
Pomoc pro zemědělce
Podle pěstitelů ovoce a zeleniny tak může řada z nich kvůli tomuto případnému stavu skončit. "V konečném důsledku to může znamenat pokles ploch pro pěstování ovoce a zeleniny v Česku, kterých je už nyní málo," uzavírá Jaroslav Zeman.
Ministerstvo zemědělství ale potravináře a pěstitele nechce nechat na holičkách. "Pokud ruské sankce zasáhnou české zemědělce a potravináře, budeme usilovat o to, abychom jim účinně pomohli," slibuje ministr zemědělství Marian Jurečka.
"Konkrétní formu pomoci můžeme zpřesnit, až budeme znát podrobnosti sankcí a reakci Evropské unie," dodává Jurečka s tím, že otázku hodlá otevřít na jednání vlády.
Přesycení trhu a poklesu cen se obávají také výrobci mléčných výrobků. Pro řadu českých mlékáren je navíc Rusko důležitým odběratelem, mlékaři by tak přišli o nemalou část tržeb. "Naše mlékárny do Ruska exportují, je to pro nás jeden z důležitých trhů," řekl dále ČTK předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Unijní trh s mléčnými výrobky je podle něj nasycen už nyní.
