Exekutoři chtějí zlevnit a zjednodušit vymáhání malých dluhů do 10 tisíc korun

ČTK ČTK
24. 11. 2015 12:22
Velká část soudně vymáhaných pohledávek v Česku je v pásmu bagatelních pohledávek, tedy do 10 tisíc korun jistiny. Tím se neúměrně zatěžují soudy, tvrdí Exekutorská komora. Navrhuje proto zavedení takzvaných kvalifikovaných předžalobních výzev, rozesílaných soudními exekutory.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Exekutoři chtějí zlevnit a zjednodušit vymáhání malých dluhů. Nový způsob vymáhání takzvaných bagatelních pohledávek navrhuje Exekutorská komora. Spočívá v zavedení takzvaných kvalifikovaných předžalobních výzev, rozesílaných soudními exekutory. Návrh již předložila ministerstvu spravedlnosti.

Velká část soudně vymáhaných pohledávek v Česku je v pásmu bagatelních pohledávek, tedy do 10 tisíc korun jistiny. Jen soudní exekutoři aktuálně řeší 2,7 milionu takových pohledávek, čímž podle komory neúměrně zatěžují soudy.

"Za situace, kdy se jedná o převedení agendy účastnických sporů z Českého telekomunikačního úřadu na soudy, a hrozí tak jejich zahlcení o více než 100 tisíc nových případů ročně, nabírá náš návrh na aktuálnosti a důležitosti," uvedla prezidentka komory Pavla Fučíková. Síť exekutorských úřadů by podle ní novou agendu kvalifikovaných předžalobních výzev dokázala spravovat s nepoměrně nižšími náklady, než mají soudy.

Dnešní systém je nastaven tak, že chce-li věřitel uplatnit nárok na náhradu nákladů soudního řízení, má povinnost zaslat (nikoliv však doručit) dlužníkovi takzvanou předžalobní upomínku. Po uplynutí sedmidenní lhůty podává žalobce návrh na vydání elektronického platebního rozkazu k soudu. Ten prověří, zda platební rozkaz odpovídá skutečnostem uvedeným žalobcem. Poté návrhu zpravidla vyhoví a vydá platební rozkaz, který je nutné žalovanému doručit.

Podstatou návrhu komory je v případě vymáhání bagatelní pohledávky povinnost věřitele zaslat kvalifikovanou předžalobní výzvu prostřednictvím místně příslušného soudního exekutora. Díky přístupu soudních exekutorů do registru obyvatel a dalších rejstříků i díky zasílání do vlastních rukou by se podstatně zvýšila šance na její doručení. Dlužník by se tak dozvěděl, že má určitý dluh a jaká je jeho výše. V případě, že tento dluh bude dlužník považovat za nesporný, může ho uhradit buď najednou, nebo ve splátkách, aniž by se tím musel zabývat soud.

Pokud by dlužník existenci dluhu rozporoval, jeho právo na obranu by zůstalo plně zachováno a spor by na návrh věřitele projednal soud. Jestliže by však dlužník nesporný dluh neuhradil, mohl by věřitel požádat o zahájení exekuce.

Dlužník by také nově dostal možnost požádat exekutora o ochrannou lhůtu po dobu maximálně 12 měsíců pro zaplacení dluhu ve splátkách. Při splácení by dlužník nebyl omezen v disponování se svým majetkem, jako je tomu v případě exekuce. "Nový postup by byl pro stát, dlužníka i věřitele výhodnější. Ulevilo by se soudům a věřitel by navíc docílil rychlejšího uhrazení dluhu, než je aktuální společná průměrná délka řízení před soudem a řízení exekučního," dodala Fučíková.

------------------------

Vybereme vám lepší půjčku! Zkuste naši online kalkulačku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy