Praha - Zavedení elektronické evidence tržeb (EET), které vláda plánuje na polovinu příštího roku, by mělo postupně vést k nižším daním i k menšímu počtu státních zaměstnanců. Na úterní konferenci na téma "Jak moc jsou živnostníci, malé a střední podniky důležití pro ekonomiku?" to uvedla náměstkyně ministerstva financí Simona Hornochová.
"Myslím si, že bychom měli mířit jak k lepšímu výběru daní, tak jejich postupnému snižování," řekla. Součástí návrhu zákona o evidenci tržeb je snížení DPH v sektoru stravovacích služeb z 21 na 15 procent. Elektronizace je podle Hornochové zároveň do budoucna způsob, jak snížit počet zaměstnanců ve finanční správě.
Jak velký by tento pokles byl a kdy by k němu mělo dojít, podle ní ministerstvo ještě nevyčíslilo. Jako příklad ale Hornochová uvádí Estonsko, kde se s přechodem na digitální ekonomiku povedlo počet zaměstnanců ve finanční správě snížit zhruba o polovinu, a v oboru tak zůstali jen skuteční experti.
Za negativní příklad naopak označuje to, jak teď v Česku probíhá podání daňových přiznání. Okolo 80 procent zaměstnanců se podle ní věnuje jen přepisování "papírových" dokumentů do počítače. "Proč bychom měli živit takovou armádu lidí," tvrdí s tím, že právě podobné činnosti by státní správa měla umět zvládat elektronicky.
"Na digitalizaci věřím, myslím si, že se svět někam vyvíjí, tak nevím, proč bychom měli se státní správou zůstávat pozadu," dodává Hornochová. "Jsme ve 21. století a digitalizace obchodu, ať už bude jakákoliv, nás nemine," souhlasí prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.
Finanční správa je bezmocná
Kritici projektu EET argumentují i tím, že je chystaná změna zbytečná. "Stát má veškeré prostředky a nástroje na to, aby efektivně vybíral daně. To, že tak nedělá, není chyba malých a středních podniků," je přesvědčen předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomír Bábek, který připomíná, že na finančních úřadech pracuje 15 tisíc úředníků.
Kritikou nešetří ani děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. Podle něj je EET jen umělé téma, které má odvrátit pozornost od velkých korporací. "Částečně na ně totiž stát nestačí, částečně rezignoval na to, aby vybíral daně, tak se chce s největší pravděpodobnosti zchladit na menších podnicích, které lze lidově řečeno donekonečna buzerovat," uvádí.
Celý systém bude podle něj založen na nekalém konkurenčním boji. "V žádném bodě se nebude dít to, co je nám tady předhazováno, že dojde k narovnání konkurenčního prostředí," říká. Celé téma je podle něj postaveno na nejhorších lidských vlastnostech - na závisti, fízlování a udavačství.
"Kdybychom měli všechny nástroje, tak EET nezavádíme. Finanční správa je v této chvíli bezmocná," zdůrazňuje ovšem Hornochová.
Aktuální situace se podle ní naopak začíná "vymykat z ruky". "Došli jsme do situace, kdy už i podnikatelé říkají: něco s tím udělejte, my nemáme šanci proti těm, kteří daně krátí,“ říká s tím, že krácení daní začalo být v tuzemsku vnímané jako právo a standard.
Chorvatská kopie? Nikoli, říká Hornochová
Ekonomové mají různé názory i na to, zda se Česko mělo při zavádění EET inspirovat právě chorvatským modelem.
Když se podle Ševčíka podíváme na čísla z Chorvatska, které evidenci tržeb začalo zavádět v roce 2013, tak celkový výběr daní klesl. "Jediné, co rostlo, byla daň z příjmů fyzických osob. A není to žádný dramatický vzrůst, je podstatně nižší, než byl výběr v roce 2009, a je nepatrně vyšší než v roce 2011. Když se podíváme na daň z příjmů právnických osob, kterých by se evidence měla týkat především, tak celkový příjem za rok 2013 rovněž klesl,“ říká s tím, že to samé platí i pro příjmy z DPH.
"Nemá absolutně smysl srovnávat náš výchozí stav, Chorvatsko mělo dvojnásobný podíl šedé ekonomiky než my, zatímco my máme zhruba stejný rozsah šedé ekonomiky jako Německo," dodává.
"Snažím se opakovaně vysvětlovat, že to, čím se Česká republika inspirovala v Chorvatsku, není chorvatská ekonomika," zdůrazňuje ale Hornochová. Při hodnocení daňového výnosu se podle ní navíc nesmí zapomenout na to, že Chorvatsko zároveň snížilo sazby DPH z 23 na deset procent.
"Tento model, pravda, není dominantní nikde ve světě, nám se zdál ale jako jeden z těch, které pro malé firmy mohou být docela pohodlné," myslí si Havlíček podle kterého ne vše, co je balkánské, musí být nutně špatné.
Hrozí podnikatelům Velký bratr?
Podle Bábka je problémem spojeným s EET i to, že je pověst českých podnikatelů neustále dehonestována. "Stále slýcháme poměrně otřesné věci: jací jsme paraziti, jak nás není potřeba, jak okrádáme stát a žijeme na úkor zaměstnanců," stěžuje si.
Bábek také varuje, že se zavedením EET získá stát jasnou kontrolu nad soukromým podnikáním. Podle Havlíčka se ale díky evidenci tržeb počet kontrol postupně naopak sníží. "To je přesně to, k čemu chci jako poctivý podnikatel směřovat. Odvedu své tržby a nechci se s tím státem už potkávat," doufá.
Žádný nástup "Velkého bratra" podle něj v Česku nenastane. "V podobném prostředí žijeme deset až patnáct let. Kdybychom to brali do důsledku, nemohli bychom dnes nikam cestovat letadlem, používat internet. Takže si nemyslím, že by to byl model, který nám bude koukat více pod trenky," říká.
Důležitější je podle něj pro malé a střední podnikatele jiná věc - aby nový systém nikoho nezdržoval.
