Výsledky studie ukázaly, že celkem devět procent z téměř 1400 potravinářských produktů se v různých zemích lišilo svým složením bez toho, že by byly odlišné přední části jejich obalů. Dalších 22 procent výrobků s odlišným složením mělo velmi podobné obaly.
Podle komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti Věry Jourové však rozdílné složení automaticky neznamená, že by výrobci záměrně šidili spotřebitele. Jourová na tiskové konferenci Aktuálně.cz sdělila, že v některých případech má jiné složení opodstatnění.
Jako příklad uvádí rybí prsty, které v Německu musí mít určité množství procent masa. U mléčných výrobků zase výrobci argumentují tím, že používají tamní mléko, které může mít odlišné složení. "Speciálně u tuků a cukrů se může projevit to, že stát má program na omezení tuků a cukrů a zkrátka to producentům 'nanormují' tak, že se musí těmto normám přizpůsobit," uznává Jourová.
Byly to přitom právě státy ze střední a východní části bloku, včetně Česka, které v uplynulých letech na tuto problematiku upozorňovaly. Na to, že Češi jsou mateni stejnými obaly na produktech s nižší kvalitou, například dlouhodobě poukazovala někdejší europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová. Na jednáních členských zemí unie to v uplynulých letech zmiňoval ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL, který kolegům přinesl i konkrétní podklady.
Rozdělení na Východ a Západ se nepotvrdilo
"Výsledky jsou smíšené," upozornil nyní maďarský komisař Tibor Navracsics, odpovědný za práci výzkumného střediska Komise. Středisko loni v listopadu a v prosinci testovalo celkem 1380 vzorků 128 různých potravinářských produktů dostupných v 19 členských zemích unie, včetně Česka.
Výsledky studie dvojí kvality potraviny v EU
Studie posoudila 1 380 vzorků 128 různých potravinářských výrobků z devatenácti členských států. Tento vzorek však není reprezentativní z hlediska velké rozmanitosti potravinářských výrobků na trhu EU. V rámci studie bylo zjištěno, že:
- Ve většině případů složení odpovídalo způsobu, jak byly výrobky prezentovány: 23 % výrobků mělo totožnou přední stranu obalu a totožné složení a u 27 % výrobků bylo signalizováno odlišné složení v různých zemích EU při odlišných předních stranách obalu.
- Celkem 9 % výrobků, které byly prezentovány jako stejné v celé EU, mělo rozdílné složení: u těchto výrobků byla přední strana obalu totožná, ale jejich složení se lišilo.
- Dalších 22 % výrobků prezentovaných podobným způsobem mělo rozdílné složení: u těchto výrobků byla přední strana obalu podobná, ale jejich složení se lišilo.
- Neexistuje žádný jednotný zeměpisný vzorec, pokud jde o používání stejného nebo podobného obalu pro výrobky s rozdílným složením. Zjištěné rozdíly ve složení testovaných výrobků navíc nezbytně neznamenají rozdíly v jejich kvalitě.
"I když mám radost, že jsme u složení výrobků nenašli důkaz rozdělení mezi Východem a Západem, znepokojuje mě zjištění, že asi třetina testovaných produktů má různé složení, ačkoliv je označená stejně nebo velmi podobně," uvedl komisař. Studie zdůrazňuje, že rozdílné složení výrobku neznamená automaticky rozdílnost v jeho kvalitě. Ve většině případů bylo v testech vše v pořádku: 23 procent produktů mělo identické obaly i složení a 27 procent na rozdílné složení upozorňovalo rozdílným balením.
Komise je nyní připravena dát výsledky národním obchodním inspekcím. "Necháme na nich, jestli u případů, o kterých si jako Komise myslíme, že by se jim měli věnovat, jsou rozdíly opodstatněné a měly by se nechat být, nebo by se měly vymýtit z evropského trhu," uvedl eurokomisař.
Chuťové preference? Nesmysl
Nejčastěji výrobci jiné složení svých produktů vysvětlují rozdílnými chuťovými preferencemi, což Jourová považuje za nejslabší argument. Navíc si myslí, že jeden z hlavních důvodů výrobci nepřiznávají. "Nikdo neuvádí, že rozdíly jsou způsobené tím, že se mají výrobci vejít do určité ceny. Přitom já jsem přesvědčená, že cena je důvodem, proč se některé výrobky vyrábí s méně kvalitním složením," myslí si Jourová.
Jestli jsou argumenty výrobců oprávněné, nebude posuzovat Evropská komise, ale inspekce v jednotlivých členských státech. "Není na mně ani na Komisi, aby posuzovala to, jak výrobci argumentují. Jestli tvrdí, že tam jsou chuťové preference, tak ať to doloží. Já netvrdím, jestli to je, nebo není přijatelné. Je na inspekcích, aby kontroloři šli do hloubky problému a posoudili to," říká Jourová na tiskové konferenci.
Jourová se domnívá, že kromě sankcí, které výrobcům za případné klamání spotřebitelů hrozí, už samotná testování a dotazování se, proč jsou výrobky v různých zemích odlišné, povedou ke změně. Podle ní už mnoho výrobců přislíbilo, že se chystají dvojí kvalitu svých potravin zrušit a prodávat po celé Evropě zcela totožný výrobek.
Nová pravidla už platí
Dvojí kvalitu jako nepřípustnou zmínil v roce 2017 před Evropským parlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Lidé z celé unie podle něj mají nárok například na stejně kvalitní "rybí prsty". Nyní už v EU platí nová pravidla, podle nichž může být tato praxe - pokud pro ni nejsou objektivní a legitimní důvody - zavádějící pro spotřebitele, a tedy nepřípustná.
Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše téma v květnu zviditelnilo i ve volbách do europarlamentu s tím, že Česko nesmí být "popelnicí Evropy".
Podrobné výsledky studie jsou ke stažení na stránkách Evropské komise zde.
