Evropská komise chce zemědělství bez chemie. Hospodáři se bojí, že tím ztratí zisky

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 5. 2020 16:49
Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.

"Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil ve středu místopředseda komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.

Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.

"Jako cíl pro další rozvoj ekologického zemědělství v České republice vidím v prvé řadě potřebu přesvědčit sedláky v produkčních oblastech, aby ekologicky hospodařili na orné půdě, na trvalých kulturách atd. A hlavně produkovali," uvedl předseda PRO-BIO svazu ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger. Klíčové pak podle něj bude, aby na ekologickou produkci navázal zpracovatelský průmysl, aby se biopotraviny mohly prodávat jako běžné, nikoliv luxusní zboží.

Česká spotřeba biopotravin předloni meziročně stoupla o 33 procent, činila 4,43 miliardy korun. Šlo o největší nárůst za desetiletí, trh rostl osm let. Roční spotřeba na obyvatele byla za 416 korun, o rok dříve šlo o 314 Kč. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů vzrostl na 1,58 procenta. Stále ale nedosahuje tří procent, která ve strategiích stanovilo ministerstvo. V ekologickém režimu se hospodaří na více než 12 procentech půdy.

Komise si kromě proměny čtvrtiny zemědělské plochy v organicky obhospodařovaná pole vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.

Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl ve financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny na společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.

Koronavirus posílí výrobu v Evropě

Komise přitom připouští, že současná pandemie zvýší tlak na to, aby se do Evropy dováželo co nejméně potravin z jiných kontinentů.

"Produkční řetězce se zkrátí, více se bude vyrábět v Evropě," prohlásil dnes Timmermans. To může mít příznivý ekologický dopad díky snížení emisí z dopravy, ale zároveň vést ke zdražení některých zemědělských produktů.

Se zemědělskou a potravinovou strategií komise spojuje také současně zveřejněný plán na posílení biodiverzity. Také zde komise zdůrazňuje spojitost se současnou pandemií, neboť ohrožení přirozeného prostředí posiluje kontakt živočichů s lidmi. Vědci přitom tvrdí, že značná část infekčních chorob má původ ve zvířatech, covid-19 konkrétně v netopýrech.

Brusel chce navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.

"Příroda je životně důležitá pro naše fyzické i duševní zdraví, čistí náš vzduch i vodu, reguluje klima a zajišťuje úrodu. My však děláme, jako by na tom vůbec nezáleželo a ztrácíme přírodu v bezprecedentním měřítku," uvedl dnes komisař pro životní prostřendí Virginijus Sinkevičius.

Plán počítá s tím, že EU na ochranu druhové pestrosti vyčlení každoročně v rámci unijních fondů a dalších zdrojů okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč).

Video: Matkou všech problémů je klimatická krize, bez snižování emisí se nehneme, říká Jungwirth

Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká analytik AMO. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 7 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy