Pandemie koronaviru přejde, horší krizi způsobí sucho. Přinášíme novinky o klimatu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 5. 2020 15:01
Pandemie koronaviru nakonec přejde, ale klimatická změna přinese horší krizi. Server Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatu.
Indii čekají do poloviny století ještě větší vedra než nyní - ilustrační foto.
Indii čekají do poloviny století ještě větší vedra než nyní - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Duben obvykle bývá měsícem, kdy na horách taje sníh a řeky se plní vodou. Letos to ale neplatilo. Duben byl měsícem sucha a vůbec posledních pět let je v Česku obdobím extrémního sucha.

Podle zjištění projektu Intersucho je tato epizoda bez vody, kterou si Česko prochází od roku 2015 a jež stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.

Sucho trápí hlavně zemědělce. Degradaci půdy kromě nedostatku vody také zhoršují techniky průmyslového zemědělství. Sedmnáct evropských expertů proto sepsalo petici, ve které kritizují evropské hospodaření s půdou. Podepsaly ji tisíce vědců z celého světa. Problém ale je, že ji vydali na začátku koronavirové krize, a tak nejspíš zůstanou nevyslyšeni.

Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že je situace vážná, a popisuje, kam by měly směřovat dotace EU, aby se v Evropě zavedlo udržitelné zemědělství.

Extrémní sucho trápí i sousední Německo. V nedalekých Drážďanech koryto Labe vysychá už v dubnu. Protože teď není možné se tam jet podívat kvůli uzavřeným hranicím, níže je alespoň video.

Převážná část koryta Labe je v Drážďanech už na konci dubna suchá. Na druhé straně hranic v Česku, odkud řeka do Německa přitéká, není situace lepší. | Video: Asociated Press

S pomalu ustupující pandemií koronaviru se vynořují otázky, jak po uvolňování karantény nastartovat ekonomiku. Poté co pandemie způsobila celkový pokles vypouštěných emisí, se restart zdá jako šance pro šetrnější způsoby ekonomického rozvoje a pro zelenou energetiku. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce plán oživení hospodářství postavit na Zelené dohodě pro Evropu, takzvaném green dealu. V rámci něj EU poskytne podporu k přechodu na udržitelné a ekologické hospodářství. V roce 2050 by se tak Evropa měla stát uhlíkově neutrálním kontinentem.

Proti evropskému green dealu ale stojí český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj by EU měla v této době zapomenout na snižování emisí. Jak však zjistily Hospodářské noviny, nikdo jiný český postoj nesdílí. Ostatní evropské země vidí šanci, jak investicemi do zelené energie sníží i nezaměstnanost.

Vědci navíc varují, že změna klimatu přinese mnohem hlubší krizi, než jakou vyvolá pandemie koronaviru. Podle nové studie, která začátkem května vyšla v prestižním vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences, tato krize navíc přijde dřív a ve větší míře, než jsme očekávali. Do poloviny století bude žít miliarda lidské populace v nesnesitelně horkém podnebí. To je definované průměrnou roční teplotou 29 stupňů Celsia.

V oblastech, kde momentálně panuje takové horko, dnes žije téměř 25 milionů lidí. Jedná se hlavně o oblast Sahary. S postupující klimatickou změnou se ale oblast rozšíří i do Indie, na Blízký východ, do Jižní Ameriky či jihovýchodní Asie. Vědci k tomu připočítali rychlost, s jakou roste populace, a tak jim vyšlo výsledné číslo.

Podobně alarmujících studií vychází v posledních letech celá řada, někdo se v tom snadno může ztrácet. Ke Dni Země, který se letos už popadesáté slavil 22. dubna, server Aktuálně.cz nachystal malý kvíz o Zemi. V něm si můžete vyzkoušet, kolik toho o Zemi víte.

Ne všechny vědecké studie ale přicházejí s katastrofálními zprávami. Například archeologové pracující v italských Pompejích zjistili, že obyvatelé tohoto starověkého města už v dobách před naším letopočtem recyklovali odpad. Část města byla dokonce z odpadu postavená.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Už jsme napsali:

Projekt vznikl za podpory  E.ON

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy