Půda je vyprahlá, Poláci a Němci čekají na déšť. Sucho straší i naše sousedy

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
13. 5. 2020 6:34
Nejen Česku letos hrozí extrémní sucho. Sousední Němci se obávají už třetí suché sezony za sebou a nedostatek vody trápí i Polsko, kterému se přezdívá "evropská poušť".
Labe v Drážďanech vysychá.
Labe v Drážďanech vysychá. | Foto: Asociated Press

Je teprve květen, ale polské zemědělce už zasáhly dvě špatné zprávy. Nejprve kvůli pandemii koronaviru přišli o sezonní pracovní sílu z Ukrajiny, teď mají kvůli extrémnímu suchu obavy ze špatné úrody. Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski už varoval, že letošní sucho bude mít dopad na produkci potravin. Nedostatek sice nehrozí, ale ceny budou stoupat. Když je sucho, musí se zavlažovat a to se prodraží.

Zemědělci tím navíc odčerpávají spodní vodu, což ve výsledku sucho ještě prohlubuje. Polsko má podobně jako Česko velmi málo vodních zdrojů. Má třikrát méně vody než průměrná země Evropské unie. Hůř je na tom jenom Malta a Kypr.

"V zimě nesněžilo, teď neprší. Potřebujeme týden slabého deště, ne prudký liják, při kterém voda rychle odteče, aniž by se vsákla do půdy," vysvětlil agentuře AFP Marian Sikora, předseda Polské federace zemědělských výrobců.

"Země je suchá. Musíte vykopat 15 centimetrů hlubokou díru, abyste našli vláhu," dodal.

Ani posledních několik dní vydatných srážek nepomohlo. "Je to komplexnější problém. V březnu a dubnu nespadly na většině území Polska skoro žádné srážky, zima byla extrémně mírná a loňský podzim byl také velmi suchý," uvedl pro server Aktuálně.cz polský hydrolog a bývalý předseda Polské akademie věd Paweł Rowiński. "Ideálně bychom potřebovali šest týdnů mírného deště, abychom sucho letos zvrátili."

Srážky alespoň pomohly snížit riziko lesních požárů. Duben byl v Polsku tak suchý, že na konci měsíce platil po několik dní nejvyšší stupeň rizika. V Biebrzanském národním parku na severovýchodě země zuřil obří požár.

Ne za vším stojí klimatické změny

"V některých oblastech - hlavně v centrálním Polsku - je vlhkost půdy pod úrovní 30 procent, což je na toto období v roce dramaticky nízko," popisuje situaci Rowiński. Vlhkost půdy se udává na škále nula až sto procent, od naprosto suché půdy až k dobře nasycené.

Za normálních okolností se na jaře podle Rowińského pohybuje vlhkost půdy kolem 60 až 70 procent.

Přidají-li se k tomu stoupající teploty, výsledkem je, že ani stejné množství vody, jaké stačilo před 30 lety, teď už nestačí. Předpovědi navíc nevypadají moc optimisticky: horké suché léto a příležitostný nárazový déšť, který zvýší riziko povodní.

"Můžeme tu tak mít dva zdánlivě protichůdné problémy: sucho a záplavy," varuje hydrolog. "Ale to je příroda, s tím nic neuděláme. Co bychom měli dělat, je naučit se vodu lépe zadržovat," míní polský vědec.

"Sucho zčásti způsobují klimatické změny, zčásti je ale na vině naše špatné hospodaření s vodou. V minulosti jsme budovali strouhy a snažili jsme se vody na polích zbavit, teď se ji musíme naučit zastavit a skladovat, kdekoliv je to možné. Třeba v těch strouhách. Měli bychom ale hledat komplexní řešení. Zachovávat mokřady, říční meandry a lesy a ve městech budovat zeleň. Musíme vodu umět zadržovat, protože jinak přijde déšť a všechno se odplaví do řek."

Třetí suchý rok

Podobně je na tom i Německo, které podle předpovědí čeká třetí rok sucha v řadě. Roky 2018 a 2019 byly pro Německo extrémní. Na osm tisíc zemědělců kvůli nedostatku vody zažádalo o vládní pomoc, některé druhy zeleniny zdražily o 30 procent.

Zalévání je velmi drahé. Navíc u plodin, jako je obilí nebo řepka olejka, se kvůli jejich nízké ceně vůbec nevyplatí.

Také Němci proto čekají na déšť. První tři měsíce byly letos v Evropě průměrně nejteplejší za posledních 100 let. "Od poloviny března spadlo na většině území Německa jen velmi málo srážek," cituje list Der Spiegel německého meteorologa Andrease Friedricha.

Na mnoha místech je to už třetí jaro bez deště. Podobně jako v Polsku stoupá riziko lesních požárů zejména ve spolkových zemích Braniborsko nebo Sasko. Sucho dobře ilustruje vyschlé koryto řeky Labe v Drážďanech.

Podle Friedricha ale situaci v zemi zachraňují přehrady a také fakt, že letos v zimě víc sněžilo. Také spodní vody má Německo více než Polsko.

Video: Koryto Labe v Ústí nad Labem vysychá

Suché Labe | Video: Martin Krepindl
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy