Počítá s tím soubor návrhů, který ve středu komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.
Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.
Navrhované úpravy vycházejí z ambiciózního cíle Evropanů radikálně omezovat emise oxidu uhličitého a v půlce století dosáhnout klimatické neutrality. Tehdy by země sedmadvacítky měly vypouštět do ovzduší jen tolik zplodin, kolik zachytí příroda nebo neutralizují příslušné technologie.
Aby toho EU dosáhla, její členské státy včetně Česka se shodly, že do roku 2030 sníží množství vypouštěných skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Nově navrhovaná legislativa je součástí balíčku známého jako FitFor55.
Komise se v dnešních návrzích zaměřila na trh s plynem, který v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco dnes představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle komise měla být výrazná menšina. Země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.
"Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou," prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.
Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak "postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040". Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.
O dnešních návrzích budou v příštím roce, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se finální podoba pravidel může změnit. O návrhu se totiž zřejmě povede tvrdá debata.
Iniciativa navíc přichází ve chvíli, kdy řada zemí včetně nejlidnatějšího Německa chce vsadit na zemní plyn jakožto národní cestu k nižším emisím. Po Bruselu proto žádají zařazení plynu a také jaderné energie na seznam technologií, do kterých se vyplatí investovat. Německo navíc chystá zprovoznění velkokapacitního plynovodu Nord Stream 2.
