Nízké mzdy jsou nejčastější příčinou odchodu ze zaměstnání, podobně jako špatná atmosféra v týmu, tíživé vztahy mezi kolegy či nadřízenými a podřízenými. Odborníci proto radí více se v práci usmívat a navodit tak lepší náladu. Smích uvolňuje "hormony štěstí", které zvyšují efektivitu, koncentraci, pozornost a zlepšují mezilidské vztahy.
"Pro okamžitý výkon je vliv humoru spojený s něčím, co označujeme 'dopamine advantage', tedy výhoda dopaminu. Tento hormon se uvolňuje v souvislosti s dobrou náladou a smíchem. Jeho vliv je ale mnohem rozsáhlejší. Zlepšuje paměť, podporuje myšlení a posiluje kreativitu," říká psycholog Tomáš Vašák. Kromě okamžitého výkonu vidí přínos humoru také v komunikaci a motivaci.
Dává příklad se zapamatováním nudné básničky. "Nejde do hlavy a hrozně nás to otravuje. Naopak písnička, která se nám líbí, se pamatuje mnohem lépe. Příčina je v chemii mozku. Děláme-li to, co nás baví, v příjemném a pozitivním prostředí, jsme měřitelně výkonnější," popisuje.
Na pozitivní přínos smíchu v práci ukázal už experiment amerických psychologů z roku 2007. Několik desítek zaměstnanců požádali, aby dva týdny cvičili každý den 15 minut jógu smíchu. Byli pak efektivnější, optimističtější, měli pozitivní emoce, empatii a přizpůsobivost.
Pohodový tým je výkonnější
K výhodám humoru ve zlepšení spolupráce a komunikace má Vašák jiný příklad. "Představte si, že máte spolupracovat s někým, kdo je neustále naštvaný, stěžuje si nebo nadává. Když ho o něco požádáte, vylíčí, co má práce, a pak ironicky poznamená, že jste to mohli přinést dřív. Taková spolupráce drhne. Nepředávají se informace, dělají se naschvály. Výkon týmu jde dolů," uvádí psycholog.
Prohlašuje také, že si mnoho českých manažerů musí stále zvykat na to, že pohodový tým s dobrou atmosférou je výkonnější. Neplatí, že úspěch přinese jedině drsný šéf s ostrými lokty, ani to, že práce je pouze úmornou cestou k vydělávání peněz.
"Humor ovlivňuje i motivaci. V práci nemáme jen dny zalité sluncem. Někdy se nedaří. Zakázka nedopadla dobře, dodavatel nedodává, klient si stěžuje. Těžko v tu chvíli sršet dobrou náladou. Právě tady se ale ukazuje, jak to bylo v dobách klidu. Že jsme načerpali dostatek energie a zažili s kolegy a se šéfem něco pozitivního, aby nás to motivovalo zvládat těžkosti," vysvětluje Vašák. Pokud je naopak atmosféra špatná, a navíc přijdou těžkosti, zvyšuje se riziko odchodu pracovníků.
S tím souhlasí Jiří Jemelka, zakladatel společnosti JPF, která pomáhá malým a středním firmám v rozvoji. "Když není v práci veselo a nepříjemná atmosféra dusí lidi, umlčuje jejich kreativitu a ochotu dát do práce maximum, vytrácí se radost a smysl. Lidé pracují jen z povinnosti, než si uvědomí, že už tak pokračovat nechtějí. A odcházejí," prohlašuje.
Pozor na pasivně agresivní vtípek
S podivem podle něj je, že Češi, kteří jinak v humoru vynikají, nevyužívají tuto vlastnost dostatečně i v práci. "Pokud je humor součástí firemní kultury, dají se jím překlenout spory, nedorozumění a skleslost," radí Jemelka.
Varuje však před pasivně agresivním vtipkováním, které může být stejně škodlivé jako nadměrná rivalita, přehnaná přísnost nebo šikana. "Je velký rozdíl mezi vtipem, který povzbudí, a tím, který má ponižující podtext. Lidé jsou různě citliví, mají za sebou různé zkušenosti. A pasivně agresivní vtípek by někomu mohl pošramotit sebevědomí," říká.
Je proto dobré na humoru a dobré náladě v týmu pracovat. "Firmy v dnešní době nepotřebují loutky a loutkáře, naopak se musí snažit vést lidi k vlastní iniciativě, k nápadům. Humor dokáže vytvořit uvolněné prostředí," dodává Jemelka.
Několik knih o smíchu napsal psychiatr Karel Nešpor, který se tématu dlouhodobě věnuje. Upozorňuje, že emoce se více přenášejí od nadřízených k podřízeným než naopak. "Usměvavá ředitelka ovlivní atmosféru na pracovišti víc než usměvavá uklízečka," uvádí.
Pokud sami šéfové nemají smysl pro humor, mohou si firmy přizvat externí odborníky. Ne proto, aby vykládali vtipy, nabídnout mohou přednášky a semináře na téma "wellbeingu", tedy celkové pohody a spokojenosti v práci. Tak, jako to dělá Nešpor.
"Nabízím témata jako zdravé emoce, smích a komunikace nebo vrozené způsoby, jak se uvolnit. Bývá při tom i dost legrace," popisuje psychiatr. "Naposledy koncem června 2022. Seminář se líbil a jsme dohodnuti na jeho opakování pro jinou skupinu zaměstnanců téže firmy," dodává.
Nejvíc humoru v práci mají Indové a Italové
Zájem firem o takovou pomoc roste. Podle nedávného průzkumu pro společnost Sodexo Benefity se výrazně zhoršila psychická pohoda zaměstnanců. Uvedlo to 46 procent firem. Snaží se proto své pracovníky v oblasti duševního zdraví podpořit - pracuje na tom nebo se k tomu chystá 43 procent z nich.
Ve Francii zase průzkum od společnosti Censuswide mezi více než dvěma tisíci zaměstnanci ukázal, že právě humor je nejvíce podceňovanou a nejméně ceněnou emocí v práci. Šest z deseti dotázaných by si přálo, aby mohli s kolegy více vtipkovat, sedm z deseti věří, že vtipkování pomáhá uvolnit pracovní atmosféru. Jen něco málo přes 20 procent považuje humor v práci za nedostatek profesionality.
Dotazováním na sociální síti LinkedIn se také zjistilo, že nejvíc legrace si v práci užijí Indové a Italové, zhruba 40 procent zaměstnanců vtipkuje alespoň jednou denně. Nejméně vtipní jsou naopak Australané, kde se každodenním humorem v práci pochlubilo jen 29 procent respondentů. V Německu, Velké Británii, Nizozemí a Francii vtipkuje pravidelně zhruba třetina zaměstnanců.
