Lesy decimují pily těžařů. Grafika ukazuje, jak nekonečné řady klád zahýbaly cenami
Mezi lety 1950 a 2018 stoupla těžba dřeva na území Česka více než trojnásobně. Zatímco před 69 lety byla většina stromů poražena plánovaně a nahodilá těžba dosahovala zhruba třetiny té celkové, v loňském roce už naprostá většina stromů padla v rámci kalamitní těžby. To v praxi znamená, že strom lesníci pořezat musí, neboť je dřevo poničeno sněhem, větrem, houbovou chorobou či hmyzem.
Způsoby těžby dřeva můžeme zjednodušit na dvě hlavní kategorie – plánovaná a nahodilá.
V případě nahodilé těžby musí lesníci zasáhnout, protože dřevo stromu je poškozené. Samotná nahodilá těžba se poté ještě dále dělí na těžbu hmyzovou, živelní, exhalační a ostatní, podle toho, co poničení stromu způsobilo.
Mezi nejhorší kalamity v dějinách českého lesnictví patří například orkán Kyrill v roce 2007. „V roce 2007 proto 85 procent těžby představovala těžba živelní, která měla za úkol odklidit následky této přírodní katastrofy. Největší škody orkán napáchal v okrese Klatovy, kde po osmihodinovém řádění zničil téměř tři miliony metrů krychlových dřeva,“ říká Irena Honsnejmanová, hlavní analytička projektu Česko v datech.
Aktuální kůrovcová kalamita však za sebou nechává škody ještě větší.
Nahodilá těžba v Česku
Důvodů, proč tuzemské lesy prohrávají svůj boj s dřevokazným hmyzem, je několik. Často se zmiňuje zejména to, že složení českých lesů neodpovídá přirozené skladbě. Zhruba 72 procent českých lesů je totiž tvořeno jehličnany (50,3 procenta všech českých stromů pak tvoří smrky) a pouze 27 procent představují listnaté stromy. Přirozená skladba lesů je přitom naprosto jiná.
Podle doporučených hodnot Ústavu hospodářské úpravy lesů by oproti současnému stavu mělo mít Česko více než dvojnásobnou populaci buků, o 15 procent méně smrků a čtyřnásobek jedlí. Správné druhové složení lesa je přitom klíčovou součástí jeho odolnosti proti mnoha vnějším vlivům, jako je hmyz nebo živelní katastrofy.
České lesy v ohrožení
Největší problémy s dřevokazným hmyzem měla v roce 2018 Vysočina, kde jen samotná hmyzová těžba představovala 70 procent z celkového objemu vytěženého dřeva. Ve všech krajích kromě Prahy přesahuje podíl nahodilé těžby 76 procent, na zmíněné Vysočině to bylo dokonce 97 procent.
„Ke zpracování kalamitního dříví využíváme v současné době všechny dělníky na našich lesních závodech, tedy asi 750 osob. Na kalamitních lesních správách, tedy například na severní Moravě a na Vysočině, zapojujeme aktuálně do ochrany lesa více než 350 vlastních zaměstnanců dělnických profesí,“ uvedla před časem mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Hlavní část těžby leží na firmách, které si podnik vybírá prostřednictvím tendrů.
Kůrovec mění trh
Rekordní těžba dřeva se projevuje v klesajících cenách na velkoobchodním trhu, do zlevňování řeziva se však promítá jen velmi pomalu. Následky kalamit, které způsobilo sucho, vítr či kůrovec, vedly k přesycení trhu s jehličnatým dřevem a k poklesu cen v celé střední Evropě. Kromě toho se zvyšují náklady na skladování dřeva. Na Slovensku se tak například rozhodli, že tamní domácnosti budou moci dřevo z kalamitní těžby koupit od státu pouze za výrobní náklady.
+ zvětšit× zmenšit
Kvalita dřeva se dělí do tří základních jakostních tříd. Dřevo první třídy je tím nejkvalitnějším materiálem s minimem přirozených vad. Tohoto typu je však obecně velmi málo a nejčastěji se proto prodávají dřeva druhých a třetích jakostních tříd. Do třetí jakostní třídy spadá dřevo s jakýmkoliv počtem přirozených vad, které může být napadeno hnilobou nebo právě brouky.
„Ceny dřeva ovlivňují faktory na straně nabídky i poptávky. Silným nabídkovým faktorem letošního roku je kůrovec, respektive vynucená těžba napadeného dřeva. Tento faktor zasáhl zejména ceny smrkového dřeva. Na straně poptávky je důležitý růst stavební aktivity, který například pomáhá zvyšovat ceny dubového dřeva,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom Deloittu.
Kvalitní dubové dřevo skutečně zdražuje, jeho cena v kulatině v druhé jakostní třídě vyjde v průměru na 7570 korun za metr krychlový. Průměrná cena oproti druhému pololetí roku 2018 stoupla o 870 korun a dub je tak nejrychleji zdražujícím druhem dřeva. Zdražení přišlo i v případě kulatiny buku. Cena kubíku buku stoupla o 120 korun na 2480 korun.
Naopak cena modřínů, borovic, smrků a jedlí klesla, nejlevnější dřevinou tak nadále zůstává právě borovice, jejíž průměrná cena se v druhé jakostní kategorii snížila o 40 korun na 2160 korun za metr krychlový. V kategorii nejmenší jakosti označované jako III D se dá metr krychlový borovice pořídit průměrně za 820 korun a v extrémních případech se jeho cena zastavuje až na 600 korunách.
Dub je nejdražším dřevem i mezi opracovaným řezivem, kde se jeho cena za kubík nesušených truhlářských fošen pohybuje v průměru okolo 17 170 korun. V případě sušených truhlářských fošen je průměrná cena 20 680 korun. Zatímco cena kulatiny ve většině případů oproti roku 2018 klesla, v případě sušeného řeziva cena stoupla u všech zkoumaných kategorií, a to jak u truhlářského, tak stavebního dřeva.
Vývoj ceny dřeva
Ceny nesušených řeziv dlouhodobě kolísají a nelze u nich pozorovat nějaký výrazný trend. Jedinou výjimkou jsou ceny dubových truhlářských fošen, které od prvního pololetí roku 2017 stabilně rostou a za tu dobu zdražily v průměru o více než šest tisíc korun za metr krychlový dřeva.
Podívejte se na vývoj ceny dřeva (v korunách za m3):
Ceny nesušených řeziv dlouhodobě kolísají a nelze u nich pozorovat nějaký výrazný trend. Jedinou výjimkou jsou ceny dubových truhlářských fošen, které od prvního pololetí roku 2017 stabilně rostou a za tu dobu zdražily v průměru o více než šest tisíc korun za metr krychlový dřeva.
Data: Česko v datech | Fotografie: Shutterstock, iStock, Aktuálně.cz
Právě se děje
V semifinále Turnaje mistrů jsou Sinner a Fritz, Medveděv v Turíně skončil
Dukla zaplatí 200 tisíc korun za ovlivnění ligy, tresty pro Bílka a Mynáře neplatí
Český supertalent v úzkých. Dělá chyby, vysvětluje klub hrozící sesazení
