Na přepravě soupravy po českém území bude Správa železnic (SŽ) spolupracovat s nákladním dopravcem ČD Cargo. TGV totiž nemá povolení pro provoz v Česku a musí být tedy taženo další lokomotivou, kterou poskytne právě nákladní dopravce. "Současná infrastruktura v Česku totiž není na vysokorychlostní vlaky uzpůsobena," řekla pro Aktuálně.cz mluvčí SŽ Radka Pistoriusová.
"Stejné by to by bylo i s jakýmkoliv jiným vysokorychlostním vlakem od jiné společnosti," podotýká mluvčí.
Vysokorychlostní vlak TGV je od pondělí k vidění v Praze na hlavním nádraží, v dalších třech dnech "zaparkuje" v areálu brněnského výstaviště v rámci veletrhu Rail Business Days. Dalšími zastávkami bude 10. června stanice v Jihlavě a o den později hlavní nádraží v Ústí nad Labem. Poté se desetivozová oranžová souprava přes Německo vrátí do Francie, kvůli rozdílné napájecí soustavě bude muset být i během této cesty tažena externí lokomotivou.
Správa železnic koncem května uzavřela na několikadenní pronájem vlaku smlouvu s francouzskou firmou SNCF, zapůjčení vyjde na 379 tisíc eur (asi 9,3 milionu korun). Smlouva o pronájmu zahrnuje náklady na pronájem soupravy, mzdy personálu a také kompenzační náklady SNCF.
Jednotka TGV dnes ráno dorazila do Česka. Z děčínského seřaďovacího nádraží se v 15:20 vydá přes Ústí nad Labem, Lovosice a Kralupy nad Vltavou do Prahy. #TGVCESKO Děkujeme francouzským a českým partnerům za spolupráci. 🇫🇷🇨🇿https://t.co/q0k5V09Pjo pic.twitter.com/AiIo4HjGDK
— Správa železnic (@Spravazeleznic) June 5, 2022
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda v této souvislosti připomněl, že na prezentaci se budou podílet i některé technologické, projektantské nebo stavební firmy z oblasti železnice. "Díky jejich podpoře pokryjeme významnou část nákladů na zajištění akce," uvedl Svoboda.
Se zapůjčením vlaku jsou ale spjaty ještě další náklady, například přeprava vyšla na více než milion korun. Server Zdopravy.cz také minulý týden upozornil, že mimo dříve uvedené náklady se v registru smluv objevila objednávka na propagaci vlaků v médiích společnosti Mafra, která spadá do pod koncern Agrofert ze svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Správa železnic objednala několik článků za 108 tisíc korun.
Rychlovlak má sloužit k prezentaci plánů, které se týkají stavby vysokorychlostní tratě v tuzemsku. "Jde o největší infrastrukturní záměr v historii samostatného Česka s předpokládanými náklady zhruba 700 miliard korun. Příjezd soupravy TGV je symbolem a také prostředkem, jak veřejnosti přiblížit proces přípravy nových tratí a předat podrobnosti, které od nás lidé očekávají," argumentuje Svoboda.
V Česku se představí souprava typu TGV PSE s evidenčním číslem 16, kterou dodala francouzským státním drahám společnost Alstom v roce 1980. Vlak jezdil na trati mezi Paříží a Lyonem. Tvoří ho dva hnací a osm vložených vozů o celkové délce 200 metrů, v původní konfiguraci nabízel 368 míst.
V roce 1981 dosáhl rychlostního rekordu 380 kilometrů za hodinu, na běžných spojích pak jezdil 300 kilometrů za hodinu. V pravidelném provozu sloužil do roku 2018, celkem najezdil více než 13 milionů kilometrů.
Skutečnost, že jde o více než čtyřicet dva let starý vlak, který dnes už ani nefunguje v běžném provozu a také nedokáže jet vlastní silou, nýbrž je tažený lokomotivou, kritizuje dopravní expert Jan Sůra.
"Objednávka vysloužilého TGV je současně nechtěným symbolem zoufalosti české železnice. Jako její budoucnost se bude v Česku ukazovat čtyřicet let stará jednotka. Milí občané, podívejte se, kde byl vyspělý svět před čtyřiceti lety. Vlak jistě bude zajímat železniční fanoušky, ale ti dávno nepotřebují o smyslu vysokorychlostních tratí přesvědčovat. Správa železnic nemá suplovat Národní technické muzeum," míní Sůra.
Podle Sůry je ale pochopitelné, že Správa železnic nedostane do Česka nic novějšího z produkce rychlovlaků, protože si žádný dopravce nemůže dovolit poslat vlak do železničně rozvojové země na prezentaci. Také mluvčí SŽ Nela Friebová uvedla, že evropské rychlovlaky jsou provozně velmi vytížené a jejich oběhy zpravidla neumožňují vyřazení z provozu ani na jeden den.
"Otázkou pak zůstává, proč loni příjezd takového vlaku Správa železnic slibovala. A ještě větší otázkou zůstává, proč z veřejných prostředků platí prezentaci vlaku na soukromé akci namísto toho, aby využila (když už to musí být) k prezentaci své plochy," ptá se dále Sůra.
Také Správa železnic ve své tiskové zprávě přiznává, že jde o již zasloužilý stroj, se současnými vlaky se ale podle ní stále může poměřovat. "Byl dvakrát výrazně modernizován a je vybaven nejmodernější komunikační technikou," uvedla státní organizace.
Stavba prvního úseku vysokorychlostní železnice v Česku by podle současných plánů měla začít v roce 2026, provoz asi o čtyři roky později. Správa železnic při přípravě rychlodrah vymezila prioritní úseky, které chystá ve zrychleném režimu.
Jde o úseky Praha Běchovice - Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany - Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš - Brno, Modřice-Šakvice, Prosenice - Ostrava Svinov, Praha Vysočany - Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ - státní hranice Česka s Německem.
V současnosti je na českých železnicích maximální povolená rychlost 160 kilometrů za hodinu. Nejrychlejší trasy připravovaných rychlotratí by v budoucnu měly umožnit maximální rychlost až 320 kilometrů za hodinu, další části jsou připravovány jen pro rychlost okolo 200 kilometrů za hodinu.
