Přeplněný vlak, jen v 1. třídě prázdno. Zrušit ji by ale byla chyba, namítají experti

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
2. 3. 2020 7:03
Patro vylidněné a pečlivě naklizené, sezení i po letech jako nové. Na takový pohled do 1. třídy jsou cestující některých příměstských vlaků zvyklí. Zážitek z ní měli jen tehdy, když se do ní omylem posadili a průvodčí je z ní kvapem bez příslušné jízdenky vykázal. Zatímco v rychlících jde již o běžně využívanou službu, na některých příměstkých linkách je cestující 1. třídou stále tak trochu úkaz.

Češi mají vyšší patra u dvoupatrových souprav rádi. U vlaků CityElefant je oblíbené jak samotné druhé patro, tak i mezipatro, které nabízí sezení pro 13 lidí. V některých vagonech ale celé druhé patro zabírá 1. třída. Rovněž mezipatro je zde na počet míst i komfort výrazněji omezeno.

Mnozí cestující tak provádějí už při nástupu do soupravy "manévry". Pohledem zjišťují, kde jsou vagony 1. třídy řazeny, a neváhají po peroně uběhnout desítky metrů, aby se jim vyhnuli. Oblíbené místo tam totiž neseženou.

"Těch vagonů s 1. třídou bývá ve špičce hned několik. Je mi jasné, že tam je mnohem méně místa, a tak musím na nástupišti buď popoběhnout do jiného vagonu, nebo pak procházet vlakem zevnitř. Ale prodírat se s taškami soupravou není lehké," říká padesátiletá paní Jaroslava, která pravidelně jezdí do zaměstnání soupravami CityElefant na trase Praha-Benešov.

"U rychlíků 1. třídu chápu, na krátké vzdálenosti mi to přijde zbytečné a zdá se mi, že to jen zabírá místo, kde mohli lidé normálně sedět. Místo toho se mačkají ve dvojce a koukají na úplně prázdné patro v jedničce. Vlastně jsem tam snad nikdy nikoho sedět neviděla," dodává žena.

Oslovený průvodčí ale vzápětí její úvahu vyvrací. Podle něj si cestující místo do jedničky občas kupují. A to nejčastěji přímo u něj ve vlaku a hlavně tehdy, když je ve špičce 2. třída přeplněná.

Obecně vychází cena Flexi základní jízdenky do 1. třídy o 30 procent dráž než do 2. třídy. Například cestující s jízdenkou ve 2. třídě z Prahy do Kolína za 100 korun by si tak za jedničku připlatil ještě 30 korun.

Sprostí cestující z dvojky

S tím, že je nadstandard na kratší vzdálenosti zbytečný, nesouhlasí dvaašedesátiletý pan Jiří z Brna. Ten přitom prakticky jinak než vlakem v 1. třídě necestuje.

Interiér jednotky City Elefant Českých drah - vlevo oddíl 2. třídy, vpravo 1. třída.
Interiér jednotky City Elefant Českých drah - vlevo oddíl 2. třídy, vpravo 1. třída. | Foto: České dráhy

"První třída je pro mě prostě možnost výběru. Kultura cestování ve dvojce mi vadí vzhledem k časté přeplněnosti. Je také narušovaná špatnou kulturou cestujících, hlavně hlasitým a mnohdy verbálně agresivním projevem, telefonováním, jídlem, které zapáchá a tak dále. První třída alespoň v minimální míře tyto projevy eliminuje a doprava je pro mě více v klidu a pohodlí," popisuje pro Aktuálně.cz svou zkušenost.

"Dle mého soudu může být klidně vozů s oddíly 1. třídy méně, ale v každé soupravě by tato možnost výběru prostě měla být zachována," domnívá se.

Slova pana Jiřího potvrzují i znalci z oboru. "Kromě případu, který je zmiňován, tedy operativní odkoupení v případě plné 2. třídy, má velký význam také u náročnějších klientů, kteří by jinak jeli autem. Určitý segment cestujících si je ochoten připlatit za pohodlí. A protože cílem je dostat i takové dojíždějící na koleje, má první třída smysl," vysvětluje publicista Michal Berg, který provozuje internetové stránky Cesta vlakem.

Rušení míst v 1. třídě tak, aby "propadly" ve prospěch cestujících z dvojky, Berg považuje za neefektivní. "Pokud mají vlaky obecně malou kapacitu, je potřeba ji zvyšovat celkově - přidáváním vozů nebo zdvojováním souprav. Jednotky míst v 1. třídě toto moc neřeší," upozorňuje.

Jedničky se nevzdáme, hlásí Ropid

Příměstské jednotky CityElefant řady 471 mají kapacitu 310 míst k sezení a více než 330 míst ke stání. Počet míst v 1. třídě dosahuje zhruba sedmi procent z počtu míst k sezení a asi 3,5 procenta z celkové kapacity jednotky.

"V současnosti je 1. třída dobře obsazena a využívána. Vyhledává ji především pravidelná skupina zákazníků, kterým příměstské spoje slouží pro denní dojíždění do zaměstnání a například přestoupili do vlaku z osobního auta," uvádí tisková mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.

Podrobné údaje o prodejích ovšem pro Aktuálně.cz odmítla sdělit, podle ní jde o obchodní informaci.

Podle objednatele regionální dopravy v Praze a Středočeském kraji, příspěvkové organizace Ropid, nicméně využití 1. třídy ve vlacích PID stoupá s tím, jak roste využití vlaků obecně. "Aktuálně s 1. třídou počítáme zhruba ve stejném rozsahu jako nyní, předpokládáme, že i všechna nová vozidla pro hlavní vlakové linky PID budou 1. třídu obsahovat," uvádí mluvčí Ropid Filip Drápal.

"Je samozřejmě otázka - pokud bude tato služba oblíbená do takové míry, že již bude kapacita vyčerpána -, co s tím dál, protože bychom nechtěli omezovat již tak dost vytíženou druhou třídu. Ale na hranici kapacity první třídy zatím nejsme," dodává.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy