Druhý život nádraží. Lidé z nich chtějí muzea či klubovny, stát je však raději bourá

Druhý život nádraží. Lidé z nich chtějí muzea či klubovny, stát je však raději bourá
Podívejte se na fotografie některých nevyužívaných nádraží v Česku. Například Martin Kašpar se už roky snaží zabránit demolici tohoto nádraží v Náměšti.
Hnutí Duha doufá, že zbourání pomůže zabránit také internetová petice, zatím pod ni připojilo podpis přes 200 lidí.
Demolice už je naopak nezvratná ve městě Varnsdorf.
Zde je nádraží zachyceno na historickém snímku, vedle českého nápisu obce nechybí ani ten německý.
Foto: Město Varnsdorf
Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 11. 12. 2020 8:21
Turistická ubytovna, skautská klubovna nebo kavárna - i v takové prostory by se mohla přetvořit některá chátrající nádraží v Česku. Jenže iniciativy a někdy také obce či města, která o to usilují, tvrdí, že jim chybí podpora u Správy železnic (SŽ). Ta řadu těchto objektů vlastní a mnohdy prosazuje spíše jejich demolici. Spory se takto vlečou třeba o nádraží v Náměšti, Slatanicích nebo Dětřichově.

Martin Kašpar má v Náměšti na Hané polovinu příbuzenstva a jeho matka tam dříve dělala kastelánku na zámku, k místu má tak osobní vztah. Navíc se popisuje jako "přiměřený magor" do vlaků. I z těchto důvodů se téměř čtyři roky snaží zabránit zbourání zdejšího zrušeného nádraží.

Později kvůli tomu založil spolek Zachraňme nádraží v Náměšti, to v naději, že Správa železnic bude právnickou osobu brát vážněji. Iniciativa, za níž Kašpar stojí, navrhuje přeměnit nádraží na muzeum lokální tratě, líbí se jí i představa zprovoznění kavárny.

SŽ ale dlouho prosazovala radikálnější řešení - demolici. Po vleklých sporech, které stále nejsou u konce, nakonec rozhodla, že se u nádraží nejprve vybuduje bezbariérové parkoviště a přejezd a pak na prodej železniční budovy vypíše veřejnou soutěž, do níž se může přihlásit i Kašparův spolek. "Jenže v té nás kdokoliv může přeplatit. Takže se Správu železnic pořád snažíme zlomit," popsal pro on-line deník Aktuálně.cz Kašpar.

Neúspěchu ve výběrovém řízení se bojí i ve Slatinicích v Olomouckém kraji. Tam by z nádražní budovy rádi vytvořili klubovnu pro skauty, nápad má stejně jako v Náměšti podporu i u vedení obce. Také zde se SŽ chystá zadat soutěž o veřejnou zakázku a zdejší oddíl junáků se do ní chce přihlásit. "V těchto případech pak ale rozhoduje nabídka. Myslím, že tam může být úskalí," obává se starosta Ondřej Mikmek (KDU-ČSL), který vytvoření skautské klubovny fandí.

Také v této obci se podle něj celý proces vleče. "Táhne se to, táhne. Prodej majetku je dost složitý," míní.

Jurečka: Převod majetku je komplikovaný

Správa železnic, která je státní organizací, může v odůvodněných případech (viz box níže) provést přímý prodej nebo převod nádraží na fyzickou či právnickou osobu. V případě že není žádná z těchto podmínek naplněna, přijde na řadu veřejná soutěž. 

Odůvodněnými případy jsou:

  1. sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm
  2. scelení majetku
  3. pozemek navazuje pouze na pozemek žadatele a není přístupný z veřejné komunikace
  4. trvalé bydlení žadatele v nemovitosti po dobu delší pěti let
  5. rozšíření areálu žadatele o pozemek mimo areál podpořené vyjádřením obce

Než ale vůbec celý proces začne, musí SŽ shledat danou nemovitost jako trvale nepotřebnou pro provozování železniční cesty a přednostně ji nabídnout orgánům veřejné správy. "Po této nabídce, pokud neprojeví zájem organizační složky státu či jiné státní organizace, se nemovitost nabídne k převodu územně samosprávným celkům. V případě jejich nezájmu je prodej řešen prioritně formou veřejné soutěže," uvedla mluvčí SŽ Nela Friebová.

Návrh samotný pak musí připravit ministerstvo dopravy a schválit vláda, potřeba je i souhlas správní rady SŽ. Například podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky, který se angažoval i v kauze Náměšť, je ale takový proces příliš složitý.

"Snažím se o setkání s ministrem dopravy Karlem Havlíčkem a také generálním ředitelem SŽ (Jiřím Svobodou, pozn. red.), aby se podařilo změnit praxi pro tyto staré nádražní budovy," sdělil Jurečka Aktuálně.cz. Podle něj by měla mít SŽ v této věci volnější ruce.

Souhlas vlády naopak není potřeba při převodu majetku na státní organizace či státní podniky, neboť v takovém případě dál zůstává ve vlastnictví státu. 

Podle SŽ spolek usilující o zkulturnění nádraží v Náměšti nesplňuje ani jeden z odůvodněných případů. Kašpar ale tvrdí, že když v roce 2017 možný prodej řešil, o žádných takových podmínkách nepadlo ani slovo.

U nádražních budov sice stát preferuje možnost převést je na obec či město, jenže ty mají často tolik budov k opravám nebo údržbě, že si další již nemohou dovolit. Tak je tomu třeba ve zmiňovaných Slatinicích. Stejně argumentuje i radnice Varnsdorfu v Ústeckém kraji, kde v současné době SŽ demoluje dvě třetiny výpravní budovy. Zbylou jednu třetinu loni opravila. 

"SŽ nám zhruba dva roky dozadu nádraží nabízela s tím, jestli ho nechceme využít třeba pro služebnu městské policie. My jako město tu máme sami několik prázdných budov, a nevíme, co s nimi, takže jsme nabídku odmítli," sdělil mluvčí varnsdorfské radnice Tomáš Secký. 

Mluvčí SŽ Marek Illiaš v minulosti uvedl, že budova je pro potřeby Správy železnic značně naddimenzována. "Její velikost je poplatná době, kdy sloužila jako pohraniční stanice a poskytovala prostor mimo jiné také celním orgánům," řekl.

Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka uvedl, že věří, že je aspoň v některých případech možné dosáhnout kompromisu, který bude přijatelný pro obě strany a alespoň některé objekty, které měly být bourány, se dočkají smysluplného a dlouhodobě udržitelného využití ve veřejném zájmu. Při řešení využití výpravních budov je podle něj kladen důraz na posouzení možností komerčního využití se zajištěním provozních výnosů, pokud to místní podmínky umožňují. Zcela zásadní je pak posouzení energetické náročnosti provozu budovy v zájmu snižování provozních nákladů budovy i zatížení životního prostředí.

Kritika vysokých nákladů

Podle Kašpara je problém nevyužívaných chátrajících budov, které však mají historickou hodnotu, rozšířeným problémem. Odhaduje, že jich může být v Česku v řádech desítek. Friebová uvedla, že aktuálně je projednáván převod nádražních budov do vlastnictví měst a obcí ve více než padesáti případech. Aktivisté už roky hlasitě bojují o získání budovy třeba také v Dětřichově na Bruntálsku nebo Chotyni v Libereckém kraji. 

V případě Dětřichova SŽ na konci listopadu rozhodla, že přistoupí k demolici, protože stavbu považuje za nevyhovující. Pokud by se objekt neodstranil, nevznikl by prostor pro zřízení parkovacích stání, a také přístřešek pro cestující. Žádost o zchátralou nemovitost a dotaci pět milionů korun na jeho opravu navíc aktivisté - ekologické hnutí DUHA - údajně podali pozdě. Hnutí reagovalo založením internetové petice, která má zabránit tomu, aby se do budovy "zakously" stavební stroje.

Podle koordinátora Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupila se objekt zachránit dá, změnit ho chce například na turistickou ubytovnu či prostor pro výstavy a koncerty. "Navíc SŽ by převodem ušetřila víc než milion korun, kdyby nám dala dotaci pět milionů a nemusela by platit 6,2 milionu za demolici," uvedl už dříve Dokoupil, který se státní organizací vyjednává také o nádraží ve Valšově, Moravském Berouně a Domašově nad Bystřicí. Náklady na demolice kritizuje i Kašpar.

Dokoupil označuje za problém také to, že řada nádraží, mnohdy více než sto let starých, není památkově chráněna. O to dlouho usilovali například v Chotyni, kde stejně jako v Slatinicích chtějí výpravní budovu přetvořit ve skautskou klubovnu. Nakonec se jim to povedlo - letos v srpnu ministerstvo kultury na žádost Libereckého kraje objekt vyhlásilo kulturní památkou, což zabrání plánované demolici. SŽ ho chtěla zbourat a nahradit přístřeškem, protože nádraží nebylo dlouhodobě obsazené personálem.

Na kulturní dědictví nádražní architektury dlouhodobě upozorňuje také Alena Borovcová z Národního památkového ústavu (NPÚ). Podle ní nemusí být všechna nádraží nutně chráněna jako kulturní památka, to ale automaticky neznamená, že není třeba respektovat jejich vysokou historickou hodnotu. "Vlastník, ať je jakýkoliv, by měl mít etickou povinnost zachovat historické dědictví, a ne v prvé řadě povyšovat ekonomický záměr nade vše," domnívá se Borovcová.

Video: Na Masarykově nádraží otevřeli zrekonstruované pokladny

Na Masarykově nádraží otevřeli zrekonstruované pokladny | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 45 minutami

Útočník v Afghánistánu zastřelil tři pracovnice televizní stanice

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy