"Samotné odstraněné plochy má cenu vyzvedávat pouze v případě velkých ocelových konstrukcí typu bigboard. Menší formáty typu billboard se demontáží nevratně poškodí a mají cenu ocelového šrotu," uvedl Pavlas. Dodal však, že postup záleží na každém jednotlivém provozovateli.
ŘSD demontované billboardy skladuje, o jejich případné likvidaci nerozhodlo. Se sundáváním nelegálních zařízení silničáři začali na podzim 2017, kdy začal platit zákaz reklam v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy. Celkem jich odstranili necelou stovku. Později ŘSD začalo nelegální poutače místo demontování zakrývat.
Silničáři se původně obávali, že by v případě zrušení zákazu po ŘSD mohli majitelé žádat náhradu škody za zničení jejich majetku. V únoru však Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích, která zákaz zavedla.
ŘSD tak dostalo potvrzení legálnosti odstraňování poutačů. Úřad však před definitivním rozhodnutím o likvidaci skladovaných billboardů stále čeká, zda si majitelé zařízení nevyzvednou.
V okolí dálnic stále jsou desítky nelegálních billboardů, další stovky jsou u silnic první třídy. Před začátkem platnosti zákazu silničáři napočítali přes tři tisíce takových zařízení.
Specifická je situace kolem zařízení společnosti A.C.E. Media se sídlem v USA. Ta už v minulosti avizovala, že kvůli zákazu a odstraňování billboardů povede s Českem arbitráž. K té však může přistoupit až poté, co jí vznikne škoda, a to se zatím nestalo, protože stát její reklamní plochy zatím neodstraňuje.
Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od loňského září. Majitelům reklamních ploch nařizuje jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Legální zůstávají reklamy například uvnitř obcí, v takzvaném souvisle zastavěném území, a také pokud byly povoleny podle stavebního zákona.
