Rozhodli jsme se vyzkoušet, jestli tato rada při cestě z Aše do Ostravy dává smysl. Trasa přes Německo a Polsko je podle propočtů Google Maps sice o 97 kilometrů delší, časově už však mezi variantami moc velký rozdíl není. Konkrétní časový výpočet závisí na denní době, ale rozdíl obou variant bývá jen pár desítek minut.
Jedna celorepubliková rada, až se zase ucpe D1. pic.twitter.com/aIaNG8RpZ9
— IPR Praha (@iprpraha) September 24, 2019
Na test jsme vyrazili na konci října. V 10:30 jsme vyjížděli z Poštovního náměstí v Aši, cíl byl u hokejového stadionu ve Vítkovicích.
Jedna posádka vozu jela českou trasu po torzu budované dálnice D6 a následně po D1. "Karlovarská" dálnice D6 se staví už několik desítek let. Směrem od západu řidiče potěší dokončený 45 kilometrů dlouhý souvislý úsek z Chebu až do Karlových Varů. Hned za městem však už musí do ostrých serpentin stoupat po obyčejné silnici první třídy.
Během následující hodinu a čtvrt trvající jízdy po úzké silnici číslo 6 až k dalšímu pokračování dálnice v Novém Strašecí se můžeme pokochat bizarní "upoutávkou na dálnici", které vede v délce osmi kilometrů odnikud nikam nedaleko Bošova.
Stavbaři sice pilně pracují na dálničních obchvatech Lubence a Řevničova, na zbylých 62 kilometrech se však zatím "nekoplo" a v dohledné době se tam tak žádné výraznější zrychlení cesty čekat nedá.
Naše trasa pokračuje přes Pražský okruh, jehož západní a jižní část se na rozdíl od těch ostatních podařilo před několika lety dokončit a hlavnímu městu se tak alespoň v tomto směru dá vyhnout relativně komfortně.
Ďábelská past na středoevropské řidiče však přichází jen několik kilometrů za Prahou. Na dálnici D1 se totiž posádky aut musí poprat s šesti rekonstruovanými úseky, měřícími v celkovém součtu téměř 61 kilometrů, na kterých probíhá modernizace dálnice.
Zúžení jsou sice řešena čtyřpruhově, takže by problém teoreticky neměl nastat, říkejte to však řidičům, co na přetížené dálnici uvíznou v nekonečných řadách kamionů během některé z mnoha týdenních špiček. A to ještě letos na Vysočině nezasáhlo pověstné nevypočitatelné počasí, které dokáže česko-moravskou tepnu uspat na dlouhé desítky hodin.
Na zbytku trasy ovšem můžeme ztracené minuty pohodlně dohnat. Samotné D1 sice stále chybí dva úseky u Přerova, přičemž jeden z nich se ani po desítkách let plánování kvůli zákopové válce místních nepodařilo schválit, řidiči ovšem jezdí po podobně dlouhé náhradní dálniční trase přes Olomouc.
Po dálnici bez omezení, zato s kolonami
Druhá posádka to měla o něco klidnější a pohodlnější. Na německou dálnici A4 najela u Saské Kamenice (Chemnitz) a ta ji bez nutnosti sjíždět ze čtyřpruhu dovedla přes polskou Vratislav a Katovice až do cíle v ostravských Vítkovicích. Během cesty je čekalo pouze jedno dopravní omezení, navíc si mohli užít německé neomezené rychlosti.
Na druhou stranu však v Polsku řidiče zdrží nutnost zaplatit dálniční mýto, časté omezení rychlosti jen na 80 km/h a stejně jako v Česku i oblíbené předjíždění kamionů, kterých je ovšem u našeho severního souseda násobně více.
🇨🇿🇵🇱 Musíme využít polské zkušenosti s výstavbou dálnic. Na společném zasedání obou vlád nás polští kolegové informovali, že ve výstavbě mají nyní 1000 kilometrů. Stranou nezůstala ani vodní doprava. Podpoříme splavnění Odry a její zařazení do transevropské dopravní sítě.
— Vladimír Kremlík (@KremlikVladimir) August 28, 2019
Poláci se mohou v současnosti pochlubit faktem, že mají rozestavěno 1000 kilometrů nových dálnic. Základ jejich dálniční sítě byl sice položen už za vlády Adolfa Hitlera v tehdy německé západní části země, Polákům se však podařil neuvěřitelný sprint, kdy téměř veškeré dálnice zprovoznili v nedávných několika málo letech. Jen slabou výmluvou může být pro české plánovače skutečnost, že v polském rovinatém terénu se dálnice buduje výrazně rychleji a levněji než v českých pahorkatinách.
Nakonec se však pro "severní" posádku našeho závodu stala osudnou série kolon, v nichž uvázla na dlouhých 1,5 hodiny. Do cíle tak dorazila o dvacet minut později než "jižní" posádka, která najela celkem 565 kilometrů.
S přihlédnutím k těmto okolnostem se tedy alternativní o sto kilometrů delší polsko-německá trasa při cestě ze západu na východ republiky nemusí jevit jako úplný nesmysl. Pokud vám tedy nevadí, že projedete víc benzinu a ještě v Polsku zaplatíte 16 zlotých za mýto, má tato "zahraniční cesta" něco do sebe.
Dálniční síť v Česku se od sametové revoluce v roce 1989 rozrostla na více než 3,5násobek, z velké části však šlo jen o formální překvalifikaci ze silnic první třídy. Stát před 30 lety evidoval 336 kilometrů dálnic, na konci loňského roku to bylo 1251 kilometrů.
Stát je za výstavbu dálnic a silnic dlouhodobě kritizován, Česko totiž ve srovnání s okolními státy zaostává. Například loni byly zprovozněny čtyři kilometry nových dálnic.
