Dohodu o Dole Paskov je potřeba dopracovat, řekl Mládek

ČTK ČTK
8. 4. 2014 15:10
Domluvená kompenzace je o 50 milionů vyšší, než uváděl ministr financí Andrej Babiš.
Důl Paskov.
Důl Paskov. | Foto: ČTK

Praha - Dohodu o Dole Paskov, kterou v pondělí oznámil ministr financí Andrej Babiš (ANO), je třeba se společností NWR dopracovat. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) po jednání se šéfem představenstva NWR Garethem Pennym.

Kompenzace státu podle Mládka mohou vzrůst, pokud klesnou ceny uhlí. Druhou možností je zkrácení těžby v dole.

Babiš v pondělí oznámil, že Paskov bude fungovat do konce roku 2017 a vláda poskytne peníze na sociální programy horníků za 600 milionů korun.

Mládek nyní řekl, že zatím domluvená kompenzace je vyšší, než uváděl Babiš, a to 650 milionů korun. Babiš v pondělí tvrdil, že peníze z rozpočtu by měly směřovat přímo horníkům, a nikoliv do společnosti OKD, která NWR patří a Důl Paskov provozuje.

Stát chce dohodu s NWR dokončit do konce dubna, shodli se Mládek a Penny. "V tuto chvíli jsme se dohodli, že firma NWR přijde s tím, jaký by měl být mechanismus změny té kompenzace, pokud by cena uhlí poklesla, protože jejich pozice je taková, že pokud cena uhlí poklesne, tak buď se musí zvýšit ta kompenzace, anebo snížit doba zaměstnávání horníků, protože to by generovalo větší ztrátu," řekl Mládek.

O tom, že dohodu je třeba doladit, je přesvědčen i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj stát musí vědět, na jak dlouho je garantováno odložení uzavření Paskova, jestli na rok, dva, nebo tři.

Podle Pennyho je možné, že by se Důl Paskov naopak provozoval ještě déle, pokud by ceny uhlí vzrostly.

Vládní koalice se kvůli státní pomoci pro OKD přela. ČSSD chtěla, aby stát nesl náklady na útlum dolu na Frýdecko-Místecku ve výši 1,1 miliardy korun za podmínky, že OKD do konce roku 2016 podpoří ztrátovou těžbu v dole. V pondělí oznámenou dohodu o nižší kompenzaci a delší těžbě uvítal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), Mládek ale vyjádřil pochybnosti, že nemusí být úplná.

Nakonec by ale dohodu mohli podpořit i lidovci. Jejich předseda a vicepremiér Pavel Bělobrádek novinářům ve Sněmovně řekl, že je pro to, aby byly peníze určeny jen na sociální programy pro horníky, a ne soukromé firmě. S návrhem ale zatím nebyli podle Bělobrádka seznámeni.

Společnost OKD, která čelí velkým ekonomickým potížím, loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy sdělili, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. V Dole Paskov pracuje 2500 lidí.

Upozornění vydavatele: Spoluvlastníkem firmy NWR je Zdeněk Bakala, který vlastní také Centrum Holdings, vydavatele deníku Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy