Dobrý den, zajímá mě, jak je to s těmi intervencemi a jejich vlivem na růst. Rostla by ekonomika o dost méně, kdyby centrální banka neoslabovala ještě na začátku roku korunu? Není tedy současný 4,5procentní růst vylhaný?

Dobrý den,

jaký byl skutečně vliv kurzového závazku na růst, se přesně nikdy nedozvíme. Chybí nám k tomu alternativní vesmír, kde by se vše vyvíjelo stejně, jenom by v něm ČNB nezavedla kurzový závazek. Srovnání by nám pak ukázalo, jaký vliv měl kurzový závazek.

Věřím, že na současný růst má ještě kurzový závazek vliv. Exportérům přinesl nejenom výhodu slabšího kurzu, ale zajistil jim na dlouhou dobu stabilitu. Nicméně na růst ve druhém čtvrtletí měla podle nás zásadní vliv zahraniční i domácí poptávka. V prvním půlroce se dařilo Německu i dalším zemím eurozóny a z toho hodně těžil domácí průmysl. Zrychlil i světový obchod. Navíc nízká nezaměstnanost tlačí na firmy, aby zvyšovaly mzdy. Lidé pak vyšší mzdy utrácí a peníze se točí rychleji a tvoří ekonomický růst.

Nemyslím, že růst by byl vylhaný, i kdyby k němu pomohly intervence. Je to reálný růst. V Česku se toho prostě mnohem více vyprodukovalo, i když tuto produkci očistíme o inflaci. Kurzový závazek přinesl i problémy, které s námi ještě dlouhou dobu budou, ale jestli pomohl k růstu, tak bych ho nepovažoval za vylhaný.

krize a konjunktura ... klasický cyklus kapitalismu. kde je ekonomická věda která by dokázala tyhle cykly odstranit ?

Dobrý den,

ekonomická věda stále pracuje na tom, jak cyklus zmírňovat. Měnová politika do velké míry funguje. Myslím, že centrálním bankám se podařilo poslední krizi hodně zmírnit. Často ale chybí proticyklický vliv fiskální politiky. Státy utrácejí v době konjunktury, zatímco v krizi šetří. Ekonomové v drtivé většině radí opak. Nicméně politici je ne vždy poslouchají. Navíc krize často prohlubují strukturální problémy států, které nedovolují ekonomice se zhoršující situaci rychle přizpůsobovat.

Likvidních korunových vkladú je v ČR cca 3400 miliard ,ůřední inflace je kolem 2,5 % a úrokové sazby ČNB 0.25 %. Ti co mají peníze v peněžních ůstavech v čr tratí a budou v dohledné budoucnosti tratit desítky miliard korun. Myslíte že politika centrální banky a potažmo státu je správná?

Dobrý den,

těm co mají peníze v bance skutečně inflace ukrajuje z jejich kupní síly. Doba prostě nepřeje spořivým, ale naopak pomáhá dlužníkům, protože těm velmi nízké úrokové sazby vyhovují. Dokud si ČNB bude myslet, že cenový růst zůstane do budoucna utlumený, tak se sazby zvedat nebudou.

Myslím, že kroky centrální banky byly doposud přiměřené situaci. Sice se domnívám, že konec kurzového závazku mohl přijít o pár měsíců dřív a možná bychom si ušetřili některé potíže na finančním trhu, ale souhlasím s postupným zvyšováním sazeb. Co mě trochu trápí je, že ČNB ve své předpovědi neplánuje další rok sazby zvyšovat. Já si myslím, že by postupné zvyšování bylo na místě. ČNB totiž počítá s mnohem rychlejším posílením koruny. My se naopak domníváme, že obrovské sumy korun, které drží zahraniční investoři, budou jejímu prudkému posílení do budoucna bránit.

Dobry den, zajima me, zda soucasna ekonomicka situace bude nahravat prilivu zahranicnich delniku z vychodu Evropy, zda tento trend naopak nezpusobi pokles mezd.A druha cast otazky je, zda je teoreticka moznost, ze euro ve vyhledu nekolika let by pokorila hranici 20 Kc/euro, samozrejme bez dalsiho zasahu CNB.Diky za odpoved

Dobrý den,

dnešní situace určitě nahrává přílivu dělníků (nejenom) z východu. Poptávka po pracovní síle je obrovská a u nás už je jen velmi málo lidí, kteří by chtěli pracovat a práci ještě nemají. Otázka je, kolik je ještě zahraničních pracovníků, kteří u nás budou chtít pracovat. Podobný nedostatek pracovní síly je totiž viditelný například i v Německu. Navíc za chvíli bude Česko narážet i na různá kapacitní omezení, například v oblasti bydlení. Nedomníváme se tak, že současná situace způsobí masivní příliv lidí ze zahraničí a mzdy tak klesat nebudou. Zaměstnávání cizinců by mohlo maximálně zbrzdit současný růst mezd.

Myslím, že v některých oborech by se Česko mělo dokonce snažit pracovní sílu přilákat. Je to hlavně IT, výzkum, zdravotnictví a další obory, které přinášejí velkou přidanou hodnotu. Nedostatek méně kvalifikované pracovní síly by se měl co nejvíce řešit automatizací procesů, kam například spadá robotizace. To by zvýšilo produktivitu a tím umožnilo zvyšovat platy současným zaměstnancům.

Dvacet korun za euro v dohledné době neočekáváme. Za čtyři roky vidíme kurz koruny proti euru na 22 korunách, ale to je ještě daleko a může se toho hodně stát.

Myslíte si, že ČNB v září opět zvýší úrokové sazby? Měl by takový krok vliv na výši klientských sazeb KB? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

v září bude podle nás ještě brzy. ČNB bude sledovat, jaký dopad bude mít nedávné zvýšení na 0,25 % a se zvyšováním sazeb bude vyčkávat. Nejbližší termín, kdy by se sazby mohly zvýšit je začátek listopadu. Ale ani to není žádná jistota. Prognóza ČNB vidí další zvýšení až ve třetím čtvrtletí příštího roku. My se domníváme, že ekonomika na něj bude zralá ještě do konce letošního roku. Tak uvidíme, jestli dobrá data z ekonomiky do té doby změní názor členů bankovní rady.

Vzhledem k tomu, kolik je nyní v ekonomice peněz, tak se pravděpodobně ani v KB, ani v jiných bankách případné zvýšení sazeb plně nepromítne. Do určité míry by ale měly i úroky v bankách.

Zadna zeme eurozony ji nechce opustit vcetne zemi ekonomicky slabsich nez je CR - proc?
Slovensko, ke kteremu jsme nejblize nas dohani. My cekame na dobu az bude "euro za korunu" - to nebude nikdy - kdyby, pak to ztraci smysl.
Mame strach, ze budeme platit dluhy za jine, co kdyz jini budou muset platit za nas?
Mame strach z diktatu Bruselu, ale nebojime se diktatu CNB? Ta umi jen devalvovat, nebo i naopak?

Nechapu, proc vadi financni operace: mzdy/30 a zaroven ceny/30 - vysledek je stejny. Mame obavy z podnikatelu, kteri budou zaokrouhlovat nahoru? Dnesni reklamy typu "neco za 9,99 Kc" jsou k smichu. Spise jde o ztratu moznosti - pridame 5 procent a zdevalvujeme o 5procent. Lid bude stastny pri pohledu na vyplatu.. Euro je treba zavest, nechceme-li zivit vekslaky a v Evrope byt za zebraky, PROC to nevysvetli ekonomicti experti tem nasim politikum?

Dobrý den,

patřím do skupiny ekonomů, kteří v přijetí eura, vidí, podobně jako Vy, spíše výhody a to i v situaci, v jaké se eurozóna nyní nachází. Politici pravděpodobně nebudou chtít přijímat euro, pokud bude mít tak mizernou podporu obyvatel, jako má teď. Toto rozhodnutí tak (bohužel) zůstává během na dlouho trať.

Dobrý den,

Chci se zeptat, proč ČNB nerevalvuje korunu a neurychlí tím odliv spekulativního kapitálu? ČNB neví jestli zvyšovat sazby výrazněji, tím posílit korunu, spekulanti začnou uzavírat pozice, ale sazby zůstanou a nůžky mezi ČNB a ECB se víc rozevřou... Nebylo by lepší jednoduše revalvovat korunu? Víte kolik korun mají spekulanti? Myslím, že tady tím tempem bude koruna posilovat nebo ztrácet další 3,4 roky. Děkuji, Martin.

Dobrý den,

tím, že ČNB udržovala korunu slabší, se snažila zvýšit inflaci v ekonomice. dvouprocentní meziroční cenový růst je hlavním cílem centrální banky. Už jenom signál, že ČNB bude své rezervy rozpouštět, by pravděpodobně korunu výrazně posílil. Tím by se snížily dovozní ceny a inflace by zase šla rychle dolů. ČNB bude raději dělat postupné krůčky pomocí zvyšování sazeb, které v důsledku také pomáhají k posilování koruny a inflaci tak bude jenom mírně korigovat.

Ta pozice zahraničních investorů, kteří drží korunu je skutečně obrovská. Nikdo neví přesně kolik to je, ale budou to koruny v přepočtu za 30-40 miliard euro. Máte pravdu, že to bude koruně ještě dlouho bránit v posilování. Já si myslím, že to bude dokonce mnohem déle než 3-4 roky.

Rád bych svou otázku demonstroval na samotné KB, pokud dovolíte. Tak jako mnoho velkých společností se i KB v ročních výsledcích chlubí, že zisky jsou největší za dlouhou dobu, kolik miliard je rozdáno akcionářům, o kolik jsou větší vklady a o kolik rostou poskytnuté hypotéky atd. Souhrnně se společnosti daří fantasticky. Také se nedávno pan Jirák (za HR) v článku na internetu chválil, jak si zaměstnanci polepšili na mzdách v průměru o 5%. Přesto znám několik zaměstnanců KB z nejrůznějších sekcí, pobočky, centrála, IT a mimo běžných přestupů mezi pozicemi všichni berou totožné mzdy již po mnoho let. Není zvláštní když bankovní IT zaměstnanec může oprávněně prohlásit, že má podprůměrnou pražskou mzdu? A tato situace se rozhodně netýká jen KB, ale drtivé většiny větších společností. Ptám se tedy, kde je ten růst? Jak se to reálně pro zaměstnance promítá mimo jistoty, že nebudou v dnešní době snadno nahrazeni stovkou nezaměstnaných za dveřmi, jak se říkalo dříve? (Pod čarou, proti KB nic nemám, ale je to dobrý příklad, který se vás týká a třeba tak budete o to lépe schopen odpovědět. Děkuji.)

Dobrý den,

s velkou dávkou nadsázky si občas také říkám, kde se ty statistiky o mzdovém růstu berou. Nicméně se vždy jedná o průměrná čísla. Nemusí to tedy znamenat, že si polepšili všichni, ale mohlo se to týkat jenom některých oddělení, kde to bylo nejvíce potřeba. Já bohužel v tomto ohledu za KB mluvit nemůžu. Nicméně jaké má KB personální výdaje, lze nalézt ve výroční zprávě, kde je zveřejněn i počet zaměstnanců. Tak se dá tvrzení o růstu průměrné mzdy ověřit.

V současnost vidíme dva motory růstu mezd v české ekonomice. Jedním z nich je průmysl. Tam se podle údajů statistického úřadu mzdy zvedaly v druhém čtvrtletí skutečně hodně. Další nárůsty platů vidíme taky ve státní sféře. Navíc rozpočtové rámce počítají pro příští rok s dalším velkým zvyšování platů.

Dobrý den,

jako nováček v ekonomii bych se rád zeptal, jaký mají vliv na tento růst ekonomiky makroekonomické ukazatele jako spotřeba, export etc.

Děkuji a přeji hezký den

Dobrý den,

spotřeba i vývozy jsou zásadní součástí HDP. Strukturu růstu HDP ještě neznáme. Ta bude zveřejněna prvního září. Nicméně odhadujeme, že největší podíl měla domácí soukromá spotřeba. Velké zrychlení pravděpodobně zaznamenala i investiční aktivita a svůj o něco menší podíl měl podle všeho i zahraniční obchod a spotřeba vlády. Ta dynamika byla tak silná, že asi musely přispět všechny sektory z domácí ekonomiky.

Dobrý den pane Zeisela,
chtěl bych se zeptat, jestli je opravdu nutné Německo dohánět, vždyť s rostoucími mzdami porostou i náklady na bydlení a služby. Není to spíše o fungování systému než o výšce platu? Není možné aby nám i přes třetinové mzdy zbylo v kapse to stejné co západnímu sousedovi? Myslím si že si v Česku nežijeme špatně a jestli chce někdo vyšší plat ať si zvýší kvalifikaci.
Děkuji

Dobrý den,

souhlasím, že si celkově nežijeme vůbec špatně. Ale přeci jenom v Německu si žijí o něco lépe. Když mluvíme o růstu ekonomiky, tak ho očišťujeme o růst cen, takže skutečně počítáme, o kolik se máme lépe (respektive o kolik více jsme schopni vyprodukovat). Navíc ceny v Německu nejsou v mnoha případech vyšší než ty české. Jedná se zejména o produkty, které se jednoduše dají převézt jako jsou potraviny, oblečení, pohonné hmoty, auta, atd. To všechno stojí podobně, ale za německý plat si toho koupíte mnohem více. Na dohánění Německa nevidím nic špatného, jenom si musíme uvědomit, že je to běh na dlouho trať.

Dobrý den,

dostali jsme se s HDP v dolarovém vyjádření alespoň na předkrizovou úroveň? Existuje pro naši ekonomiku opravdu růstový strop, jak se o tom mluvi, nebo současná konkuktura naopak ukazuke, že prodtormpro růst ještě je? A poslední otázka - je opravdu slovenský růst HDP zdravý, když je podpořen výrazně vyšším tempem zadlužení?

Pavel

Dobrý den,

udělal jsem rychlý výpočet (snad jsem neudělal chybu) a v dolarovém vyjádření je nominální HDP ještě pod úrovní z roku 2008 a nad ní by se podle naší prognózy měl dostat průběhu příštího rok. Ale je třeba dodat, že to měřítko je trochu zavádějící. V reálném vyjádření (očištěný o cenový vývoj), se český HDP na předkrizové úrovně již dostal a letos by se měl ještě hodně vyhoupnout.

Já myslím, že pokud se bude dobře investovat, zjednodušovat státní administrativa, zapracuje se na dostupnosti a vymáhání práva a zlepší se školství, tak česká ekonomika může růst ještě hodně a může směle dohánět vyspělé země EU včetně Německa.

Slovensko sice má o něco větší dluh než Česko, ale ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi to ještě není tak zlé. Navíc ho v poslední době (v poměru k HDP) spíše snižuje, takže se nedá říct, že by rostlo na dluh.

Je mi 70 let a je to prosté a jednoduché,selský rozum mi říká,když porostou mzdy a důchody,občané budou víc utrácet a tím logicky je větší výběr DPH.Ptám se bude u nás zavedeno euro a kdy,bylo by to lepší v rámci EU,ale myslím si koruna by musela posílit tak na 19 Kč - 20 Kč.Děkuji za případnou odpověď.Petr Felt

Dobrý den,

já si myslím, že zavedení eura by Česku prospělo již dnes. Ani mi nepřijde tak důležité jaký bude kurz, až se bude společná měna zavádět. Ekonomika se může západním standardům přibližovat i jinak než jenom posilováním koruny. Můžou se rychleji zvyšovat mzdy, se kterými by byla spojená i trochu vyšší inflace.

Nůžky mezi HDP a HNP české republiky se stále rozevírají a některé statistiky nás začínají z tohoto důvodu řadit mezi rozvojové země.
Otázka: Může exportní země, kde je většina průmyslu vlastněna zahraničním kapitálem, vůbec někdy aspirovat na dostižení životní úrovně rozvinutých zemí?

Dobrý den,

abych pravdu řekl, tak statistiku HNP moc nesleduji. Odpověď na vaši otázku je může. Pokud zde zahraniční investoři najdou kvalifikovanou pracovní sílu a přesunou sem výrobu s vysokou přidanou hodnotou, tak můžeme směle dohánět vyspělé země.

Navíc v poslední době pozorujeme, že do zahraničí odchází stabilní nebo nižší objem dividend. Spoustu podniků se také vrací do českých rukou.

Dobrý den, jaký je Váš názor na daňové pobídky pro zahraniční firmy v této době?
Není čas odmítnout firmy které chtějí jen levné dělníky, když už žádní nejsou?

Dobrý den,

souhlasím s Vámi. A není to jen problém pobídek, ale i směřování evropských fondů a jiných státních podpor. Peníze by měly směřovat do školství, výzkumu, automatizace a budování infrastruktury. To by nám mělo zajistit vyšší produktivitu a s ní i vyšší životní úroveň.

Děkuji Vám všem za zaslané otázky a omlouvám se těm, kterým jsme nestihnul odpovědět. Těším se na další příležitost diskutovat nad ekonomickými tématy.

Hezký den

Viktor Zeisel