Ministerstvo financí tak bude potřebovat o 12,3 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Ministerstvo o tom informovalo ve Čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Mírné zvýšení je zejména v důsledku zahájení výměnných operací, v rámci kterých ministerstvo odkupuje střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy splatné v roce 2022. "Skutečná výše však bude záviset na konečném hospodaření státního rozpočtu a realizovaných výměnných operacích či zpětných odkupech státních dluhopisů ve zbytku letošního roku," uvedlo MF.
Dubnová strategie již zahrnovala novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 navyšující schodek státního rozpočtu z 320 miliard korun na 500 miliard korun.
Deficit i dluh stále negativně ovlivňuje pandemie
Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vládní dluh Česka vzrostl o 366,1 miliardy korun a míra zadlužení o 6,3 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí schodku 136,3 miliardy korun, což představovalo 9,9 procenta HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,1 procenta HDP, zatímco výdaje 49,9 procenta HDP. Nárůst dluhu byl tak v prvním čtvrtletí výrazně vyšší než deficit hospodaření.
"Deficit a dluh je i nadále ovlivněn zvýšenými výdaji souvisejícími s nepříznivým vývojem epidemické situace. Hodnota dluhu narostla nejen emisí cenných papírů, ale nově i růstem objemu přijatých úvěrů," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. U emitovaných cenných papírů vzrostl dluh meziročně o 497,3 miliardy korun, objem přijatých úvěrů stoupl o 134,6 miliardy korun. Emitované cenné papíry tak i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu, přestože jejich podíl meziročně klesl o 2,9 procentního bodu na 87,7 procenta, uvedli statistici. Hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů stoupla též mezičtvrtletně.
Saldo hospodaření vládních institucí se v prvním čtvrtletí meziročně zhoršilo o 81 miliard korun, k čemuž podle statistiků přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se prohloubilo o 88,9 miliardy korun a skončilo v deficitu 154 miliard korun. Místní vládní instituce naopak hospodařily s přebytkem 13,6 miliardy korun, což meziročně představovalo nárůst o 2,1 miliardy. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 5,7 miliardy korun a skončilo přebytkem 4,1 miliardy.
