Studie zkoumala pět oblastí digitálního prostředí - dostupnost internetového připojení, jeho kvalitu, digitální infrastukturu, digitální bezpečnost a eGovernment, tedy správu věcí veřejných pomocí moderních technologií. Zaměřila se na 110 zemí, ve kterých žije 90 procent světové populace.
Česko se ve výsledném žebříčku umístilo jako druhá nejlepší země ve střední a východní Evropě - lepší než Česko bylo Polsko, které skončilo na 25. příčce a ve srovnání s loňským rokem si polepšilo o 18 míst.
Oproti Polsku vykazuje Česko horší přístup k internetu, horší kvalitu internetového připojení i horší eGovernment. Naopak v Česku je lepší digitální infrastruktura a digitální bezpečnost. Například širokopásmový internet v Polsku, Maďarsku a Německu je dvakrát rychlejší.
Přestože je Česko v dostupnosti internetu až na 46. místě, meziročně se v tomto ukazateli zlepšilo o 71 procent. Češi nyní musejí pracovat dvě hodiny a 22 minut, aby si mohli dovolit nejlevnější širokopásmový internet, a o něco více než sedm minut, aby měli 1 GB nejlevnějšího mobilního internetu. V Maďarsku lidem stačí odpracovat jen čtvrtinu času, aby si mohli dovolit mobilní internet, a lidem v Polsku dokonce pouze jednadvacetinu času.
Špatná kvalita i dosažitelnost, dobrá infrastruktura
Česká republika má prostor pro zlepšení co do kvality internetového připojení, kde je až na 53. místě ze všech zkoumaných zemí, uvádí studie. Mezi třicítku nejlepších se Česku podařilo probojovat v digitální infrastruktuře, kde se umístila výše než Polsko, Slovensko a Maďarsko. Dolů v celkovém žebříčku Česko táhne dosažitelnost internetu, kde je na 46. místě, dále kvalita připojení, kde je až na 53. příčce, a eGovernment, kde dosáhla pouze na 39. příčku.
Sousední Slovensko je celkově na 29. místě, tedy hned za Českem. Proti loňsku si polepšilo o šest příček.
"Digitální příležitosti se za koronavirové krize ukázaly být důležitější než kdy jindy,“ uvedl generální ředitel společnosti Surfshark Vytautas Kaziukonis. Zásadní proto podle něj je, aby každá země zajistila odpovídající kapacity pro vzdálené řízení chodu své ekonomiky.
V první desítce žebříčku se umístilo šest evropských zemí - kromě Dánska, které obhájilo prvenství z loňského roku, a třetího Finska se do něj dostala ještě sedmá Francie, osmé Švýcarsko, deváté Německo a desátá Británie. Na opačném konci žebříčku se ocitly Etiopie, Kambodža, Kamerun, Guatemala a Angola.
